Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Afs 63/2019 - 91

- 91

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobců: a) Bc. L. R., b) T. R., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, ve věci žalob proti rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 10. 2018, č. j. 45178/1/5200-10424-700519 a č. j. 45343/18/5100-41457-711353, v řízení o kasačních stížnostech žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2019, č. j. – 85,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobce a) a žalobkyně b) (dále jen „stěžovatelé“) se kasačními stížnostmi domáhali zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Městského soudu v Praze. Společně s podanými kasačními stížnostmi požádali o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.

[2] Nejvyšší správní soud o žádostech stěžovatelů rozhodl usnesením ze dne 5. 9. 2019, č. j. - 47, v němž dospěl k závěru, že je dán důvod pro jejich zamítnutí a vyzval každého ze stěžovatelů ke splnění jejich poplatkové povinnosti do 15 dnů od doručení usnesení a ke splnění podmínky dle ve lhůtě dvou týdnů od doručení usnesení.

[3] Toto usnesení bylo doručeno stěžovatelům do jejich datových schránek dne 10. 9. 2019. Lhůta pro splnění poplatkové povinnosti jim tedy začala plynout ve středu 11. 9. 2019 a poslední den k jejímu splnění byla středa dne 25. 9. 2019.

[4] Dne 23. 9. 2019 byly Nejvyššímu správnímu soudu doručeny opakované žádosti stěžovatelů, které však neobsahovaly žádné nové relevantní skutečnosti ve vztahu ke splnění jejich poplatkové povinnosti, a proto o nich již Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval. Jak totiž mnohokrát v minulosti konstatoval, „(p)okud v mezidobí nedošlo ke změně faktických poměrů, které by případně mohly odlišné rozhodnutí o druhé žádosti (o osvobození od soudních poplatků) odůvodňovat, postupoval městský soud správně, pokud o v pořadí druhé žádosti samostatně nerozhodoval. Opačný přístup by totiž nutně musel vést k nekonečnému řetězení téhož problému, neboť by nebylo možné účastníku řízení zabránit, aby na každou výzvu k úhradě soudního poplatku reagoval za nezměněného skutkového stavu novou žádostí o osvobození. To by bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie. Městský soud proto správně vycházel z toho, že v řízení nebyly shledány podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků a poplatek nebyl ani v následné lhůtě zaplacen. Proto řízení o kasační stížnosti správně zastavil.“ (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2018, č. j. - 18, ze dne 22. 2. 2012, č. j. - 14, ze dne 23. 2. 2011, č. j. – 104, či ze dne 28. 7. 2011, č. j. - 106).

[5] Protože stěžovatelé soudní poplatky na výzvu soudu do výše uvedeného dne nezaplatili, Nejvyšší správní soud podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s řízení zastavil.

[6] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatelé neodstranili ve stanovené lhůtě ani další vadu svých kasačních stížností, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu , přestože k tomu byli usnesením ze dne 5. 9. 2019, č. j. - 47, vyzváni, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle , ale v režimu , neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před jinými procesními postupy.

[7] Výrok o nákladech řízení se opírá o ve spojení s , podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 9. října 2019

JUDr. Karel Šimka

předseda senátu