Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
60 Ad 6/2019 - 37.pdf
PDF · 0 B
No categories available
60 Ad 6/2019 - 37
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci
žalobce: R. D., narozený X
bytem
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 3. 2019, čj. X,
takto:
I. Rozhodnutí žalované ze dne 20. 3. 2019, čj. X, se ruší a věc se jí vrací k dalšímu řízení.
II. Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 21. 12. 2018, č.j. X, odňala žalobci od 8. 2. 2019 invalidní důchod dle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).
2. Námitky žalobce proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a rozhodnutí ze dne 21. 12. 2018 potvrdila.
II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované
3. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce dne 20. 5. 2019 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
4. Žalobce uvedl, že dle posudků posudkového lékaře odpovídá jeho zdravotní stav postižení dlouhodobě nepříznivého stavu s nevýznamným dopadem na pokles pracovní schopnosti. Toto hodnocení je dle žalobce v rozporu s hodnocením předchozích posudkových kontrol. Zdravotní stav žalobce se naopak zhoršil, což prokazují vyšetření na plicním oddělení a opakované korekční operace kůže. Toto žalobce dokládal žalovanému lékařskými zprávami.
5. Žalobce dodal, že při rozhodování o jeho zdravotním stavu nebyl ještě znám celkový stav, jelikož chyběla vyšetření z magnetické rezonance, která prokazují zhoršení zdravotního stavu.
6. Žalobce navrhl žalobou napadené rozhodnutí zrušit a vrátit žalovanému k dalšímu řízení.
7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla přezkoumání zdravotního stavu žalobce posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též jen „posudková komise“).
III. Podstatný obsah spisu
8. V rozhodnutí ze dne 21. 12. 2018 žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 13. 12. 2018, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je popálení více částí těla, podřaditelné pod kapitolu XV, oddíl C, položku 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). S ohledem na přidružení VAS Th a L páteře bez neurodeficitu, a bez nálezu významnějších struktur. změn na páteři, zvolil posudkový lékař horní hranici příslušného rozmezí, tj. 30 %. Posudkový lékař neshledal, že by další postižení byla takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby mohla snížení pracovní schopnosti ovlivnit; nepřistoupil proto k aplikaci korekčních faktorů.
9. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 14. 3. 2019. Posudkový lékař v něm dospěl k závěru, dle něhož je rozhodující příčinou smíšené lehké asthma bronchiale podřaditelné pod kapitolu X, oddíl B, položku 3b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a snížení pracovní schopnosti žalobce stanovil na 30 %. Posudkový lékař neshledal, že by další postižení byla takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby mohla snížení pracovní schopnosti ovlivnit; nepřistoupil proto k aplikaci korekčních faktorů.
10. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 2. 9. 2019 jsou založeny na č. l. 26 - 33 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobce zúčastnil jednání komise dne 2. 9. 2019 a podrobil se plicnímu vyšetření a dále vyšetření traumatologem, jejichž závěr je v posudku popsán. Posudková komise uzavřela, že se u žalobce jedná o dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou bylo v době vydání rozhodnutí žalované popálení z roku 1989, přičemž se jedná o popálení více částí těla vyššího stupně s komplikacemi ve vztahu k funkci pohybového aparátu, kdy některé aktivity jsou vykonávány s obtížemi. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV, oddílu C, položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity; s ohledem na tíži příznaků stanovila posudková komise míru snížení pracovní schopnosti žalobce na 30%. Posudková komise označila stav žalobce za doposud nestabilizovaný; jeho stabilizaci v budoucnosti vzhledem k nutnosti častých opakovaných zákroků v souvislosti se zjizvením nedojde. Z tohoto důvodu posudková komise přistoupila dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity k navýšení míry snížení pracovní schopnosti žalobce o 5 % na výsledných na 35 %, což odpovídá I. stupni invalidity.
IV. Průběh jednání
11. Žalobce se k jednání konanému dne 14. 10. 2019 nedostavil. Žalovaná ve vyjádření k žalobě, jakož i závěrečném návrhu uvedla pouze tolik, že ponechává rozhodnutí na úvaze soudu. Krajský soud při jednání provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 2. 9. 2019, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavec 10.).
V. Právní hodnocení krajského soudu
12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).
13. Žaloba je důvodná.
14. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“
15. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.
16. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborných lékařů z oblasti traumatologie a plicního lékařství. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce, tak k odborným lékařským nálezům. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou je popálení z roku 1989, a sice popálení více částí těla vyššího stupně s komplikacemi ve vztahu k funkci pohybového aparátu, přičemž některé aktivity žalobce vykonává s obtížemi. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole XV, oddílu C, položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce ve výši 35 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje; žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na kvalifikaci a to alespoň o 1/3. Posudková komise dále uvedla, že zdravotní postižení významným způsobem omezuje fyzické schopnosti žalobce a má podstatný vliv na jeho pracovní schopnost. Posudková komise přihlédla také k jeho dalším onemocněním a profesi. Konečně se pak posudek vypořádává i s možností využití korekčních faktorů podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.
17. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a možností aplikovat předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 35% pokles jeho pracovní schopnosti.
18. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce v důsledku popálení více částí těla činí 35 %. Za této situace nebyl důvod k odebrání invalidního důchodu. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.
VI. Závěr a náklady řízení
19. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).
20. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu jakékoli náklady vznikly; krajský soud mu proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Českých Budějovicích 14. října 2019
JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.