Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 184/2019 - 25

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: M. H., proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Orlická 2020/4, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. – 23, vedeném Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu Mgr. Radovan Havelec, JUDr. Jaroslav Vlašín ani JUDr. Tomáš Rychlý nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobce (stěžovatel) podal dne 16. 8. 2019 u Nejvyššího správního soudu blanketní kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. - 23, s níž spojil rovněž návrh na ustanovení zástupce.

[2] Usnesením ze dne 9. 9. 2019, č. j. – 10, byl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítnut z důvodu její zjevné neúspěšnosti a stěžovatel byl vyzván, aby ve stanovené lhůtě předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti.

[3] Na uvedené usnesení stěžovatel reagoval podáním doručeným zdejšímu soudu dne 18. 9. 2019, v němž vznesl námitku podjatosti výše jmenovaných soudců třetího senátu Nejvyššího správního soudu. Podjatost těchto soudců spatřoval v tom, že dle jeho názoru citovaným usnesením dali najevo, že se jeho kasační stížností nechtějí zabývat a dávají přednost fiktivnímu provedení soudního řízení před realitou.

[4] Ve vyjádření k podané námitce podjatosti jmenovaní soudci shodně uvedli, že námitku považují za nedůvodnou; nemají k účastníkům řízení ani k projednávané věci žádný vztah. Soudci Mgr. Havelec a JUDr. Vlašín dodali, že námitka podjatosti je založena výlučně na skutečnostech, které vyplývají z postupu soudce v řízení o projednávané věci ve smyslu in fine a které tak nemohou vzbudit pochybnost o jejich nepodjatosti.

[5] Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z , (dále jen „“), podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, účastníkům či jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou taktéž i soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Dle účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitka musí být uplatněna do jednoho týdne ode dne, kdy se daná osoba o podjatosti dozvěděla; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, jimž je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup zcela výjimečný.

[7] Pokud jde o důvody uvedené v první větě , je třeba uvést, že poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména se jedná o případy, kdy by soudce mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech. Vyloučen by byl zpravidla taktéž i soudce, jenž by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, vztahem srdečně přátelským (či naopak vzájemně nepřátelským), může jít také o vztah ekonomické závislosti. V posuzovaném případě ovšem jmenovaní soudci takový poměr k věci ani k jejím účastníkům či zástupcům dle svého vyjádření nemají a ani stěžovatel takový jejich vztah nenamítá.

[8] Pokud jde o důvody uvedené v druhé větě (tj. o vyloučení soudce z důvodu jeho podílu na předchozím řízení), smysl a účel tohoto ustanovení spočívá ve vyjádření principu instančního odlišení řízení před jednotlivými funkčně příslušnými soudy jako záruky vnitřní nezávislosti soudní soustavy, a tím i práva každého na spravedlivý proces; obdobné konstatování platí ohledně odlišení rozhodování v téže věci v rámci výkonu veřejné správy a následně ve správním soudnictví. Tutéž věc nemůže u správních orgánů či u krajského soudu a poté u Nejvyššího správního soudu projednávat a rozhodovat shodná osoba. Ani o takový případ však v této věci evidentně nejde a ani stěžovatel takové tvrzení nevznáší.

[9] Námitka podjatosti vznesená stěžovatelem vůči soudcům Nejvyššího správního soudu není důvodná, neboť ji stěžovatel vztahuje k postupu soudce (předsedy daného senátu) v řízení o projednávané věci, tj. ke skutečnosti, jež podle výslovného znění věty poslední důvodem pro vyloučení soudců z rozhodování jednoznačně být nemůže.

[10] S přihlédnutím ke uvedeným důvodům Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že soudci Nejvyššího správního soudu Mgr. Radovan Havelec, JUDr. Jaroslav Vlašín a JUDr. Tomáš Rychlý nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. října 2019

JUDr. Jakub Camrda

předseda senátu