Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 166/2018 - 68

pokračování - 69

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v rozšířeném senátu složeném z předsedy Josefa Baxy a soudců Filipa Dienstbiera, Radovana Havelce, Zdeňka Kühna, Petra Mikeše, Aleše Roztočila a Karla Šimky v právní věci žalobce: JUDr. Ing. P. K., zastoupeného JUDr. Ing. Lukášem Prudilem, Ph.D., advokátem se sídlem Bašty 416/8, Brno, proti žalované: Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky se sídlem Vinohradská 2577/178, Praha 3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 2. 2018, č. j. 1066259/1, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2018, č. j. – 30,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobci se vrací soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč k rukám zástupce JUDr. Ing. Lukáše Prudila, Ph.D., a to z účtu Nejvyššího správního soudu a ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení

[1] Žalovaná zamítla žádost o úhradu léčivého přípravku Lartruvo podle , o veřejném zdravotním pojištění, určeného pro žalobce. Následné žalobcovo odvolání zamítla a své rozhodnutí potvrdila.

[2] Městský soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Nepřisvědčil tvrzené zmatečnosti rozhodnutí, neboť shledal pravomoc jak revizní lékařky žalované, tak žalované, k rozhodování ve věci, a to podle § 16 odst. 1 a 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2013, č. j. – 50, uzavřel, že rozhodnutí žalované i prvostupňové rozhodnutí naplňují nejen materiální, ale i formální stránku rozhodnutí správního orgánu, neboť mají obecný zákonný rámec v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, vychází z § 16 tohoto zákona a mají náležitosti správního rozhodnutí.

II. Kasační stížnost žalobce a vyjádření žalované

[3] Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku městského soudu kasační stížností, a to z důvodů podřaditelných a písm. b) (dále jen ).

[4] Léčivý přípravek Lartruvo (v kombinaci s léčivým přípravkem Doxorubicin) je vzhledem ke stěžovatelově zdravotnímu stavu jedinou možností zdravotní péče, kterou je možné dosáhnout alespoň prodloužení jeho života. Uvedená kombinace léčiv byla lékaři navrhována jako nejúčinnější a zároveň jediná optimální možnost léčby z hlediska jeho zdravotního stavu (recidiva, rychlá progrese choroby, nízká účinnost předchozí léčby). U shodného typu onemocnění byly provedenými studiemi zjištěny naprosto výjimečné výsledky v souvislosti s prodloužením života nemocného.

[5] Stěžovatel nesouhlasil se závěrem městského soudu o rozhodovací pravomoci revizní lékařky žalované. Ve správním řízení rozhodují správní orgány, přičemž revizní lékař správním orgánem není, může být toliko osobou pověřenou správním orgánem k výkonu vymezených činností ve smyslu , . Ani podle zákona o veřejném zdravotním pojištění revizní lékař pravomoc správního orgánu k rozhodování o předmětné věci nemá, neboť plní odlišnou roli – poskytuje pouze předchozí souhlas s poskytnutím zdravotních služeb.

[6] Žalovaná se ve svém vyjádření ztotožnila s napadeným rozsudkem a navrhla, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl. K otázce zmatečnosti rozhodnutí uvedla, že je její věcí, kterou osobu určí jako kompetentní k provádění konkrétních činností. Posuzování žádostí pojištěnců o úhradu zdravotní péče je ze své podstaty agendou, která spadá do kompetence osob s medicínským vzděláním, žalovaná svěřila rozhodování svým revizním lékařům. Žalovaná obě svá rozhodnutí považuje za přezkoumatelná a splňující zákonné požadavky podle .

III. Důvod předložení věci rozšířenému senátu

[7] Třetí senát dospěl k závěru, že posouzení zákonnosti napadeného rozsudku městského soudu je závislé především na výkladu ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění a posouzení otázky, zda o úhradě zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené vydává zdravotní pojišťovna rozhodnutí ve smyslu (pro jednoduchost je toto rozhodnutí dále uváděno jen jako „rozhodnutí o úhradě“). Městský soud v napadeném rozsudku uvedenou otázku zodpověděl kladně, opíraje se především o výše zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. – 50. Třetí senát však s tímto právním názorem nesouhlasí.

[8] V uvedené věci šlo o přezkum rozhodnutí zdravotní pojišťovny, jímž nebyla schválena žádost žalobce o úhradu komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče, ale byla jím schválena příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče podle § 33 zákona o veřejném zdravotním pojištění. V návaznosti na argumentaci městského soudu však třetí senát dospěl k závěru, že právní závěry k oběma „pravomocem“ zdravotních pojišťoven musí být shodné.

[9] Třetí senát má za to, že ani v jednom případě se nejedná o rozhodnutí o právech ve smyslu , neboť nejsou splněny ani formální, ani materiální znaky rozhodnutí. K tomu třetí senát obšírně argumentuje a poukazuje na judikaturní vývoj k této otázce; pro účely tohoto rozhodnutí je však dostačující stručné shrnutí.

[10] Nadto nebyla podle předkládajícího senátu zvážena ani otázka, zda nejde o případ výluky ze soudního přezkumu podle , tedy o úkon správního orgánu, který závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osoby.

[11] Podle třetího senátu se nejedná ani o rozhodnutí ve smyslu předpisů upravujících řízení před správními orgány, neboť k němu není veřejným zdravotním pojišťovnám dána pravomoc. Rozhodnutí o úhradě jsou proto nicotná.

IV. Posouzení věci rozšířeným senátem

IV. a. Pravomoc rozšířeného senátu

[12] Podle věta první , dospěl-li senát Nejvyššího správního soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, postoupí věc k rozhodnutí rozšířenému senátu.

[13] Jak je zřejmé i ze stručného shrnutí důvodů, pro něž třetí senát postoupil věc rozšířenému senátu, je zákonná podmínka postoupení splněna. Třetí senát zjevně dospěl v otázce právní povahy úkonu zdravotní pojišťovny podle § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění k právnímu názoru odlišnému, než z jakého, byť jen v obdobných případech, vycházela dosavadní judikatura Nejvyššího správního soudu. Současně jde o otázku nezbytnou pro posouzení projednávané věci. Pravomoc rozšířeného senátu je tedy dána.

IV. b. Důvody odmítnutí kasační stížnosti

[14] Dříve, než mohl rozšířený senát přistoupit k posouzení věci samé, zjistil ze sdělení stěžovatelova zástupce a z registru obyvatel, že stěžovatel dne 29. května 2019 zemřel.

[15] Podle soud usnesením odmítne návrh mimo jiné tehdy, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný. To platí i v řízení o kasační stížnosti ( ).

[16] Předmětem správními soudy přezkoumávaného rozhodování žalované byl žalobcův požadavek na úhradu zdravotní péče v systému zdravotního pojištění. Ten je nutno považovat za výlučně osobní nárok pojištěnce, který ze své povahy nemůže být předmětem dědictví ani jiného právního nástupnictví ve smyslu Nedostatek procesní podmínky spočívající v úmrtí stěžovatele je proto neodstranitelný.

V. Závěr a náklady řízení

[17] Z výše uvedených důvodů soudu nezbylo, než kasační stížnost odmítnout.

[18] V důsledku odmítnutí kasační stížnosti bez zodpovězení otázek vznesených třetím senátem v usnesení o postoupení věci setrvávají právní názory Nejvyššího správního soudu na dosavadním stavu judikatury. Je na senátech tohoto soudu, včetně těch, které v návaznosti na postoupení této věci rozšířenému senátu přerušily řízení v obdobných věcech, zda v nich rozhodnou, nebo zda je postoupí rozšířenému senátu. Za splnění podmínek by tak měly učinit, pokud v dosavadní judikatuře soudu, včetně rozšířeného senátu, nenaleznou na své otázky uspokojivé odpovědi.

[19] O nákladech řízení rozhodl soud podle za použití Podle nich nemá žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti právo na náhradu nákladů tohoto řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta.

[20] O vrácení poplatku za kasační stížnost z účtu Nejvyššího správního soudu rozhodl soud podle poslední věty , o soudních poplatcích, neboť jde o návrh na zahájení řízení, který byl soudem odmítnut před prvním jednáním. Lhůtu pro vrácení poplatku stanoví zákona o soudních poplatcích.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. října 2019

JUDr. Josef Baxa

předseda rozšířeného senátu