Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Azs 319/2019 - 25

- 21

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: A. M., zast. Mgr. et Mgr. Václavem Klepšem, advokátem se sídlem Baranova 1026/33, Praha 3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 3. 2019, čj. OAM-1013/ZA-ZA12-P17-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2019, čj. -22,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce je státní příslušník Republiky Uzbekistán. V roce 2015 přicestoval do Rigy, odkud cestoval do Polska. Přesto, že měl polské pracovní vízum, nepodařilo se mu tam sehnat práci. Proto v srpnu 2015 přicestoval do ČR za kamarády. Od roku 2016 až do října 2018 měl vízum za účelem strpění na území ČR, pak obdržel výjezdní příkaz a měl vycestovat do 30. 11. 2018. Dne 28. 11. 2018 požádal o mezinárodní ochranu. Žalobce nikdy nebyl politicky aktivní. Během pohovoru mj. uvedl, že manželka s jejich čtyřmi dětmi žije v Uzbekistánu. Manželka je vážně nemocná. Upozornil, že doma má tolik dluhů, že se nemůže vrátit. Půjčil si přes 20 000 USD od pěti lidí, kteří se na něj ptají u jeho manželky a bratra. Obává se, že věřitelé na něj podají trestní oznámení. Před odchodem z Uzbekistánu neměl žádné potíže, kromě dluhů. V ČR chce legálně pracovat, aby mohl splatit dluhy.

[2] Rozhodnutím označeným v záhlaví žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu dle , , , a , o azylu. Žalobcem namítané skutečnosti nespadají pod zákonem vymezené důvody pro udělení mezinárodní ochrany. Městský soud názoru žalovaného přisvědčil a výše specifikovaným rozsudkem žalobu zamítl.

[3] Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek městského soudu včas podanou kasační stížností. Mj. namítá nedostatečné zjištění skutkového stavu. Ohrazuje se vůči tomu, že žalovaný neřešil podmínky, jimž jsou v zemi vystaveni vězni. Konečně žalovaný neřešil otázku, zda stěžovatel v mezičase neztratil státní občanství.

[4] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele ( ). Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (viz usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. -39, č. 933/2006 Sb. NSS).

[5] Kasační stížnost je nepřijatelná.

[6] NSS předesílá, že poskytnutí azylu je zcela specifickým důvodem pobytu cizinců na území ČR. Nelze je zaměňovat s jinými legálními formami pobytu cizinců na území ČR, tak jak jsou upraveny např. v zákoně č. , o pobytu cizinců na území ČR. Podáním žádosti o mezinárodní ochranu nelze obcházet povinnosti vyplývající pro cizince z citovaného zákona. Právě legalizace pobytu je dle vyjádření samotného stěžovatele primárním účelem jeho žádosti. Závěr o účelovosti žádosti o mezinárodní ochranu, kterou stěžovatel podal až po více než třech letech pobytu v ČR, je proto logický a v souladu s judikaturou (srov. např. rozsudek ze dne 22. 1. 2004, čj. -48).

[7] NSS na podkladě obdobného skutkového stavu jako v nyní projednávané věci opakovaně shledal Informace Ministerstva zahraničních věcí ČR ze dne 22. 11. 2017 o aktuálních změnách politického režimu v zemi (po nástupu nového prezidenta Šavkata Mirzijojeva v druhé polovině roku 2016) dostatečnými (k tomu např. případy stěžovatelových krajanů v usneseních ze dne 3. 10. 2018, čj. -26; ze dne 20. 2. 2019, čj. -32; ze dne 23. 8. 2019, čj. -50 a ze dne 5. 9. 2019, čj. -30). Stěžovatel proti těmto zjištěním nestaví žádná tvrzení opřená o konkrétní a aktuální důkazy. Pořízené podklady proto plně postačovaly k posouzení situace v Uzbekistánu (srov. rozsudek ze dne 4. 2. 2009, čj. -81, č. 1825/2009 Sb. NSS).

[8] Primárním zdrojem informací podstatných pro udělení mezinárodní ochrany je samotný žadatel. Správní orgán zjišťuje skutkový stav v rozsahu možných důvodů udělení mezinárodní ochrany, které vycházejí z žadatelovy výpovědi v průběhu řízení o mezinárodní ochraně (takto již rozsudek ze dne 18. 12. 2003, čj. -41). Stěžovatel v řízení před žalovaným žádné azylově relevantní skutečnosti netvrdil. Jakkoliv NSS nechce stěžovatelovu dluhovou situaci nijak bagatelizovat, ztotožňuje se s žalovaným, že z důvodu jím popsaných potíží mu v případě návratu do země původu nehrozí přímé a bezprostřední nebezpečí vážné újmy ve smyslu 14a odst. 2 zákona o azylu (s. 9 napadeného rozhodnutí). Tvrzení o tom, že stěžovatel může být uvězněn, navíc v katastrofálních podmínkách, je značně spekulativní.

[9] Nepřípustná je pak námitka, že se žalovaný nezabýval otázkou, zda stěžovatel neztratil občanství, a to pro více než tříletou nepřítomnost v Uzbekistánu. Nic takového totiž stěžovatel v žalobě netvrdil, proto takovýto argument nemůže uplatňovat poprvé až v kasační stížnosti (viz ).

[10] NSS proto kasační stížnost podle odmítl pro nepřijatelnost. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. října 2019

Zdeněk Kühn

předseda senátu