Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

49 A 9/2019 - 17

č. j. - 17

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci

žalobkyně: N. S., narozena x

státní příslušnice Ukrajiny

bytem x

zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Bednaříkem

sídlem Bartolomějská 291/11, 110 00 Praha 1

proti

žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie

sídlem Olšanská 2176/2, 130 00 Praha 3

v řízení o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 8. 8. 2019, č. j. CPR-29337-3/ČJ-2018-

930310-V243, a ze dne 9. 8. 2019, č. j. CPR-29337-4/ČJ-2018-930310-V243,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se elektronickým podáním, doručeným soudu dne 15. 8. 2019 a označeným jako

žaloba proti rozhodnutí správního orgánu a návrh na zahájení řízení (dále jen „žaloba“),

domáhala ochrany proti dvěma v záhlaví označeným rozhodnutím žalované vydaným ve věci

správního vyhoštění a nákladů spojených s řízením o správním vyhoštění.

2. Žaloba byla vyhotovena pod hlavičkou Advokátní kanceláře Poupětová/Poupě s. r. o. a v jejím

úvodu je uvedeno, že žalobkyně je zastoupena Mgr. Pavlem Bednaříkem, toho času advokátem

shora jmenované advokátní kanceláře (dnes advokátem Advokátní kanceláře Bednařík s. r. o.),

což bylo soudu doloženo plnou mocí, kterou žalobkyně dne 11. 5. 2018 zmocnila Mgr. Bednaříka

k zastupování. V závěru žaloby je uvedeno jméno a příjmení žalobkyně. Žaloba ve formátu pdf

byla odeslána z datové schránky Advokátní kanceláře Poupětová/Poupě s. r. o. a nebyla opatřena

uznávaným elektronickým podpisem, o čemž svědčí údaj „Podpis není připojen (žádný podpis)“

uvedený v záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu

Krajského soudu v Praze (viz č. l. 8 soudního spisu).

3. Do dnešního dne nebyla soudu doručena žaloba téhož obsahu v listinné podobě či v elektronické

podobě s uznávaným podpisem ani žaloba téhož obsahu z datové schránky advokáta Mgr. Pavla

Bednaříka či z datové schránky žalobkyně.

4. Soud se předně zabýval tím, zda jsou splněny všechny předpoklady věcného projednání žaloby,

přičemž shledal, že k žalobě neměl vůbec přihlížet a zahajovat o ní soudní řízení,

a to z následujících důvodů:

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále

jen „“ nebo „“) platí, že „[p]odání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením

nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě. Bylo-li takové

podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být

předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží“. Podle musí být z každého podání

[OBRÁZEK]2 49 A 9/2019

zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.

6. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu je podáním, jímž se disponuje řízením, a tedy se jedná

o procesní úkon, který nelze učinit jakoukoli formou. Elektronicky lze podání učinit

prostřednictvím e-mailu a opatřit jej uznávaným elektronickým podpisem, přičemž platí,

že pokud je podání ve věci samé podáno prostřednictvím e-mailu bez uznávaného elektronického

podpisu, je třeba ho do tří dnů potvrdit písemným podáním shodného obsahu, jinak se k němu

nepřihlíží (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2016, č. j. -16,

publikované pod č. 3549/2017 Sb. NSS a dostupné na www.nssoud.cz).

7. Elektronicky lze podání učinit též prostřednictvím informačního systému datových schránek.

Podle , o elektronických úkonech a autorizované konverzi

dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“) může

fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba „provádět úkon vůči orgánu veřejné moci,

má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové

schránky.“ Podle § 18 odst. 2 téhož předpisu „[ú]kon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo

pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon

učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více

z uvedených osob.“ Ustanovení § 8 odst. 3 zákona o elektronických úkonech pak stanoví,

že „[k] přístupu do datové schránky právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby, člen

statutárního orgánu právnické osoby nebo vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby

zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena.“

8. Výkladem shora citovaných ustanovení se podrobně zabýval Nejvyšší soud ve svém stanovisku

ze dne 1. 5. 2017, sp. zn. , dostupném na www.nsoud.cz. Nejvyšší soud shledal,

že elektronický dokument, který byl zaslán prostřednictvím datové schránky odesílatele, nemusí

být podepsán uznávaným elektronickým podpisem, neboť se podle § 18 odst. 2 zákona

o elektronických úkonech považuje za podepsaný, tj. má z hlediska jeho podpisu stejné právní

účinky jako elektronický dokument v podobě datové zprávy podepsaný uznávaným

elektronickým podpisem. Avšak „[j]e-li část datové zprávy (např. některá z příloh) podepsána jinou osobou,

a to jakýmkoli typem podpisu včetně tzv. jednoduchého podpisu ve smyslu čl. 3 bodu 10. nařízení č. 910/2014

[dříve ], zákonný účinek (obdobný fikci) vlastnoručního podpisu se vůči této

části neuplatní, neboť tato část je podepsána skutečně, tj. elektronicky ve smyslu čl. 3 bodu 10., čl. 3 bodu 12.

nebo čl. 26 nařízení č. 910/2014 [dříve podle nebo b) ].“ Z toho pak

Nejvyšší soud dovodil, že pokud je některá část datové zprávy podepsána jiným než

uznávaným elektronickým podpisem jiné osoby, než pro kterou je datová schránka

zřízena (typicky jednoduchým nebo zaručeným elektronickým podpisem), považuje se tato část

datové zprávy za vadné elektronické podání osoby, která připojila svůj elektronický

podpis. Proto je toto podání v elektronické podobě třeba doplnit podle § 42 odst. 2 zákona

č. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“ nebo

„“) listinným originálem nebo elektronicky, tj. podáním s uznávaným

elektronickým podpisem nebo autentizovaným prostřednictvím systému datových schránek; jinak

se k takovému podání nepřihlíží. Jak plyne z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne

23. 9. 2009, č. j. -70, č. 2041/2010 Sb. NSS, tzv. jednoduchým elektronickým

podpisem je například pouhý naskenovaný podpis či pouhé jméno odesílatele uvedené v e-mailu.

9. Podrobně se dopady citovaného stanoviska zabýval Mgr. Jan Podaný (který se na problematiku

elektronických dokumentů dlouhodobě odborně specializuje), jenž upozornil na to, že datová

schránka právnické osoby, v níž advokát vykonává advokacii, je ve vztahu k jednání advokáta

(jako zástupce účastníka) datovou schránkou cizí. V případě podání z cizí datové schránky je

přitom vyloučena fikce podpisu podle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech, a proto je

nutné takové podání řádně elektronicky podepsat uznávaným elektronickým podpisem podatele

(neboť u podepsaného podání je lhostejné, z jaké datové schránky bylo vůči orgánu veřejné moci

[OBRÁZEK]3 49 A 9/2019

odesláno a kým). V návaznosti na stanovisko Nejvyššího soudu pak také upozornil na to,

že pokud podání ve věci samé učiněné z cizí datové schránky není řádně podepsáno uznávaným

elektronickým podpisem, nebude se k němu bez včasného a řádného doplnění přihlížet. Naopak

také platí, že nesprávné přihlížení soudu k nepodepsanému návrhu ve věci samé (na které

se nevztahuje ani fikce podpisu) zakládá zmatečnostní vadu [viz PODANÝ, J. Dopady stanoviska

Nejvyššího soudu k dokumentům v elektronické podobě a praktická doporučení pro advokáty

(2. díl). Bulletin advokacie, 2017. Dostupné na: http://www.bulletin-advokacie.cz/dopady-

stanoviska-nejvyssiho-soudu?browser=mobi]. Názor, že nelze přihlížet k elektronickému podání

ve věci samé, které soudu došlo z datové schránky jiné osoby než právního zástupce účastníka

s tím, že podpis na podání nebyl uznávaným elektronickým podpisem a v zákonné lhůtě nedošlo

k doplnění podání, aproboval také Ústavní soud, a to kupříkladu v usnesení ze dne 25. 10. 2017,

sp. zn. , dostupném na http://nalus.usoud.cz.

10. na rozdíl od výslovně nestanoví, že je třeba

podání v elektronické podobě, které nebylo řádně podepsáno, doplnit ve lhůtě 3 dnů

předložením jeho originálu nebo písemným podáním shodného znění (srov. § 42 odst. 2 a 3

), a tedy by bylo na absenci uznávaného elektronického podpisu možné nazírat i jako

na chybějící náležitost podání, k jejímuž doplnění je podatele třeba vyzvat. Nejvyšší správní soud

ovšem dal ve výše citovaném rozsudku č. j. -16 jasně najevo, že soud nemá

vyzývat k odstranění nedostatku podpisu na podání v elektronické podobě, nýbrž nemá k podání

ve věci samé, jež nebylo řádně podepsáno a do tří dnů doplněno, vůbec přihlížet. I ve vztahu

k podáním, jejichž záměrem bylo zahájit řízení podle a s nimiž není

spojena tzv. fikce podpisu podle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech, lze tedy

analogicky vycházet z a ze závěrů citovaného stanoviska Nejvyššího soudu.

11. V právě souzené věci byla žaloba v samém závěru podepsána jednoduchým elektronickým

podpisem žalobkyně, která byla zastoupena advokátem Mgr. Pavlem Bednaříkem. Odeslána však

byla z datové schránky právnické osoby – Advokátní kanceláře Poupětová/Poupě s. r. o., tedy

z cizí datové schránky, která nebyla datovou schránkou žalobkyně ani datovou schránkou

advokáta, jenž byl zmocněn k tomu, aby jménem žalobkyně činil vůči soudu procesní úkony a ty

též podepisoval vlastním jménem. Za daných podmínek se tudíž neuplatnila fikce podpisu

ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech. Protože žaloba nebyla ve lhůtě tří dnů

potvrzena písemným podáním shodného obsahu (zejména elektronickým podáním opatřeným

uznávaným podpisem advokáta nebo odeslaným z datové schránky advokáta či vlastnoručně

podepsaným podáním v listinné podobě), neměl k němu soud v intencích § 37 odst. 2 věty druhé

vůbec přihlížet.

12. Zdejší soud však řízení o žalobě zahájil, poučil žalovanou o možnosti namítat podjatost

samosoudce, vyzval ji k předložení správního spisu a vyjádření k žalobě (přípis ze dne 19. 8. 2019,

č. l. 9 soudního spisu) a následně poučil též žalobkyni o možnosti vznést námitku podjatosti

samosoudce, zaslal jí k replice vyjádření žalované a vyzval ji, aby sdělila, zda souhlasí

s rozhodnutím bez nařízeného jednání (přípis ze dne 26. 8. 2019, č. l. 12 soudního spisu). Dne

11. 9. 2019 soud dále vyzval žalovanou, aby doložila doručenku, kterou ve správním spise

postrádal (č. l. 13 soudního spisu).

13. V situaci, kdy soud zahájil řízení o podání, k němuž neměl vůbec přihlížet, je jediným možným

postupem odmítnutí žaloby podle , neboť nejsou splněny podmínky

řízení (nebyl podán návrh na zahájení řízení) a tato vada je neodstranitelná (srov. rozsudky

Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2016, č. j. -35, ze dne 8. 2. 2017,

č. j. -34, či ze dne 21. 2. 2019, č. j. -54).

14. K tomuto postupu soud přistoupil i při vědomí toho, že v nedávné době ve věcech řešených

jinými samosoudci za obdobné procesní situace vydal na základě žaloby, jež byla odeslána

z datové schránky Advokátní kanceláře Poupětová/Poupě s. r. o. a nebyla řádně podepsána

[OBRÁZEK]4 49 A 9/2019

zastupujícím advokátem, rozsudek ve věci samé (to se týká řízení sp. zn. a sp. zn.

52 A 9/2019). Ačkoli postup soudu v těchto již ukončených věcech mohl v žalobkyni, resp. jejím

zástupci vzbudit přesvědčení, že podaná žaloba byla učiněna v náležité formě a bude projednána,

nemůže očekávání, které bylo založeno nesprávným postupem soudu, vést k prolomení zákona.

Nesplnila-li žalobkyně na samém počátku formální požadavky kladené na podání žaloby, není

možné připustit podání, o němž nemělo být vedeno řízení, k meritornímu přezkumu (přiměřeně

srov. již zmiňovaný rozsudek č. j. -54).

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle věty první , podle níž žádný

z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba

odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.

Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem

Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje

se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty

na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných

náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu

a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel,

jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické

vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení

soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových

stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 20. září 2019

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. samosoudce