Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 As 212/2019 - 32

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: Z. Š., zast. Mgr. Simonou Pavlicovou, advokátkou se sídlem 8. pěšího pluku 2380, Frýdek-Místek, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 5. 2019, čj. -8,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně se před krajským soudem bránila žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, který měl spočívat v neprovedení přezkumu v žalobě vyjmenovaných souhlasů stavebního úřadu, veřejnoprávních smluv a územního rozhodnutí. Krajský soud žalobu odmítl. Soud upozornil, že žalobkyně spatřuje nezákonný zásah v neprovedení přezkumu. To, že tento přezkum nebude proveden, ji sdělil žalovaný přípisem ze dne 11. 3. 2019. Domáhá-li se však žalobkyně ochrany před zásahem spočívajícím v tom, že žalovaný nezahájil přezkumná řízení podle , resp. , jedná se v obou případech o řízení, která se zahajují ex offo (z moci úřední). Jak však vyplývá z dlouhodobé a konstantní judikatury správních soudů, nemá soukromá osoba na zahájení řízení z moci úřední veřejné subjektivní právo. Tudíž, již z tvrzení žalobkyně vyplývá, že namítaným postupem žalovaného nemohlo dojít k zásahu do veřejných subjektivních práv žalobkyně. Proto krajský soud žalobu podle odmítl, neboť jednak není dána pravomoc soudu ve správním soudnictví, jednak není dána aktivní legitimace žalobkyně k řízení podle a násl

[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti usnesení krajského soudu kasační stížnost, a to z důvodů dle Stěžovatelka kritizuje, že krajský soud odmítl její žalobu pro nesplnění podmínky řízení a z nedostatku pravomoci správních soudů. Odmítá, že by souhlasy a smlouvy nebylo možno přezkoumat z důvodu plynutí času.

[3] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

[4] Kasační stížnost není důvodná.

[5] NSS již ve věcech stěžovatelky rozhodoval mnohokráte. Přestože, jak se zdá, stěžovatelku doposud nepřesvědčil o nesprávnosti jejích vývodů, nemá smyslu, aby NSS znovu opakoval již mnohokráte vyslovené. Proto lze jen stručně zopakovat, že stěžovatelka nemá veřejné subjektivní právo na zahájení přezkumného řízení ve smyslu a násl. , ani na vydání usnesení ve smyslu nebo na přezkum veřejnoprávní smlouvy z moci úřední podle . Přezkumné řízení je dozorčím nástrojem v rukou správních orgánů, uplatňovaným z moci úřední; není mimořádným opravným prostředkem (z rozsudků ve stěžovatelčiných věcech takto např. již rozsudek ze dne 20. 7. 2017, čj. -36, bod 8, včetně dalších citací, pro další citace též bod 5 napadeného rozsudku krajského soudu).

[6] Stěžovatelka dále kritizuje, že krajský soud její žalobu odmítl, byť posouzení jednotlivých definičních znaků nezákonného zásahu je vždy otázkou věcného (meritorního) přezkumu (s odkazem na usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 12. 2008, čj. -247, č. 1773/2009 Sb. NSS, věc ArcelorMittal Ostrava). NSS k tomu uvádí, že stěžovatelka má sice obecně pravdu, přehlíží však nejnovější judikaturu, která od přísného požadavku na meritorní rozhodování krajského soudu slevila tam, kde již z povahy věci je zjevné, že o nezákonný zásah jít nemůže. Protože ani stěžovatelkou žalovaný zásah nemůže být pojmově vůbec zásahem (viz předchozí bod), krajský soud žalobu správně odmítl. Správnost tohoto závěru plyne z rozsudku rozšířeného senátu ze dne 21. 11. 2017, čj. -160, č. 3687/2018 Sb. NSS, věc EUROVIA CS, bod 63, podle něhož „[p]okud je zjevné a nepochybné, že jednání popsané v žalobě nemůže být vzhledem ke své povaze, povaze jeho původce či jiným okolnostem „zásahem“ ve smyslu legislativní zkratky v , i kdyby byla tvrzení žalobce pravdivá, musí být taková žaloba odmítnuta podle , jelikož chybí podmínka řízení spočívající v připustitelném (plausibilním) tvrzení nezákonného zásahu“. NSS dodává, že uvedený rozsudek rozšířeného senátu byl sice zrušen nálezem ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. , důvody zrušení tohoto rozsudku pro protiústavnost se však vztahovaly k posuzování včasnosti zásahové žaloby a nijak se nedotýkají právě analyzovaných otázek. Tyto Ústavním soudem nijak nezpochybněné závěry rozšířeného senátu ve věci EUROVIA se naopak staly základem navazující judikatury (podobně např. rozsudek v jiné stěžovatelčině věci ze dne 30. 5. 2019, čj. -21, bod 12).

[7] Na právě uvedeném nic nemění ani dílčí nepřesnost – dle krajského soudu jde o nedostatek aktivní legitimace stěžovatelky a nedostatek pravomoci správního soudu. Tak tomu jistě není, v tom má stěžovatelka pravdu, ale na výsledku a správnosti výroku – odmítnutí s ohledem na chybějící podmínku řízení dle – to nic nemění.

[8] S ohledem na výše uvedené NSS zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou ( věta poslední ). O náhradě nákladů řízení rozhodl podle za použití Stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla úspěch; žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. srpna 2019

Zdeněk Kühn

předseda senátu