Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Afs 179/2019 - 32

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobkyně: Amber-graf s.r.o. v likvidaci (vymazána z obchodního rejstříku z důvodu ukončení likvidace dne 9. 5. 2019), se sídlem Nerudova 209/10, Praha 1, zast. Mgr. Bc. Janou Dlouhou, advokátkou se sídlem Hornoměstská 357/25, Velké Meziříčí, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 3. 2017, čj. 11256/17/5100-41453-712277, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2019, čj. -107,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 10. 6. 2019 kasační stížnost podanou advokátkou Mgr. Bc. Janou Dlouhou jménem žalobkyně. Kasační stížnost směřovala proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně, který žalobu žalobkyně zamítl. Zástupkyně žalobkyně v kasační stížnosti upozornila na to, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2018 byla žalobkyně zrušena s likvidací a dne 9. 5. 2019 byla žalobkyně z důvodu ukončení likvidace z obchodního rejstříku vymazána. Krajský soud v Brně měl proto řízení přerušit a iniciovat znovuobnovení žalobkyně jako právnické osoby a nikoliv vydat ve věci meritorní rozhodnutí. Zástupkyně žalobkyně nebyla o likvidaci společnosti vyrozuměna; uvedla, že kasační stížnost podává z procesní opatrnosti s ohledem na běh lhůty, podotkla však, že je otázkou, zda bylo vůbec meritorní rozhodnutí krajského soudu platně doručeno. Výmazem právnické osoby z obchodního rejstříku právnická osoba zaniká, dochází tedy i k zániku procesní plné moci udělené advokátu, Pokud by se soud s tímto závěrem ztotožnil, pak musí být napadený rozsudek doručen přímo účastníku řízení, a to včetně dopadu na počátek běhu lhůty.

[2] Před posouzením důvodnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud zabýval splněním podmínek řízení o kasační stížnosti. Z úřední činnosti přitom zjistil, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2018, čj. -3, byla žalobkyně zrušena a byla nařízena její likvidace. Likvidátorem byl jmenován Ing. Tomáš Poláček. Dne 9. 5. 2019 byla žalobkyně vymazána z obchodního rejstříku. Nejvyšší správní soud pak ze spisu krajského soudu zjistil, že napadený rozsudek byl vydán dne 30. 4. 2019 a doručen do datové schránky zástupkyně žalobkyně dne 27. 5. 2019, tedy až po výmazu žalobkyně z obchodního rejstříku.

[3] Výmaz žalobkyně z obchodního rejstříku má konstitutivní účinek v tom smyslu, že žalobkyně ke dni 9. 5. 2019 jako právnická osoba a tudíž jako možný subjekt právních vztahů všeho druhu včetně vztahů procesních, zanikla.

[4] Podle nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části . Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž lze jednat ve věci (podmínky řízení).

[5] Podmínkami řízení se rozumí podmínky, za nichž soud může rozhodnout ve věci samé. Nedostatek některé podmínky nebo její zánik v průběhu řízení má procesní následky odvislé od toho, zda jde o nedostatek podmínky odstranitelný či neodstranitelný. Vždy však nedostatek některé z podmínek řízení způsobuje, že soud nesmí před jeho odstraněním vydat meritorní rozhodnutí. Podmínkami řízení jsou tedy takové podmínky, bez jejichž existence nemůže dojít k rozhodnutí ve věci samé. Teorie procesního práva (viz např. Drápal, L., Bureš, J. et al. I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 669) a ve shodě s ní soudní praxe (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2009, čj. -73) řadí mezi podmínky řízení, mimo jiné, způsobilost být účastníkem řízení ( ). Postup soudu v případě, že účastník během řízení ztratí způsobilost být účastníkem řízení, je upraven v

[6] Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením ( ). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde ( ).

[7] Jak je patrné z výše uvedeného, zanikla žalobkyně po vydání napadeného rozsudku, avšak před nabytím jeho právní moci, tedy přede dnem doručení napadeného rozsudku žalobkyni. V době vydání napadeného rozsudku tedy žalobkyně ještě existovala a krajský soud nepochybil, pokud rozhodl ve věci napadeným rozsudkem. V mezidobí od vydání rozsudku a jeho doručení však žalobkyně zanikla. Tím zanikla i plná moc jí udělená. Plná moc již zaniklé žalobkyně nemohla proto založit zástupčí oprávnění Mgr. Bc. Jany Dlouhé v nyní projednávané věci.

[8] Za dané procesní situace Nejvyšší správní soud konstatuje, že nemohl kasační stížnost žalobkyně věcně projednat a odmítl ji podle pro nesplnění podmínky řízení. Šlo totiž o kasační stížnost už neexistující žalobkyně, tedy – jak již uvedeno – nonsubjektu, který ji podat nemůže.

[9] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s věty první ve spojení s

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 15. srpna 2019

JUDr. Miloslav Výborný

předseda senátu