Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

60 Ad 1/2019 - 42

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci

žalobce: Ing. J. V.,

trvale bytem V Z. 2001/45, Č. B.,

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,

se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5,

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2018, čj. RN-590 410 0268-43091-BR,

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2018, čj. RN-590 410 0268-43091-BR, se ruší a věc se jí vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutí ze dne 6. 9. 2018, čj. X, dle , o důchodovém pojištění, zamítla žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu ze dne 4. 7. 2018.

2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.

Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce dne 15. 1. 2019 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobce vyjádřil s postupem žalované nesouhlas. V žádosti žalobce popsal svůj zdravotní stav a s ním související problémy, mezi které zařadil nemožnost stát, problematické chůze a pohybu po rozestavěných stavbách a poukázal na další přetrvávající problémy, jimiž je limitován zejména v profesním životě. Tyto doložil lékařskými zprávami (č. l. 18 až 20 spisu krajského soudu). Závěrem žalobce navrhl, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení.

5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nejprve stručně shrnula dosavadní průběh řízení a uvedla, že při svém rozhodování vycházela z posudku o invaliditě ze dne 29. 8. 2018, dle něhož je pracovní schopnost žalobce snížena o 30 %. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě několikrát chybně uvedla pokles pracovní schopnosti žalobce pouze 20 %. Žalovaná navrhla přezkoumání zdravotního stavu žalobce posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též jen „posudková komise“).

Podstatný obsah spisu

6. V rozhodnutí ze dne 6. 9. 2018 žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 29. 8. 2018, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je chronický vertebrogenní algický syndrom s kořenovou lézí L5, stav po zadní stabilizaci páteře v roce 2013, s v roce 2017 EMG verifikovanou kořenovou lézí L5 a oslabením stoje na patě vpravo, na podkladě vícečetných degenerativních změn, a ne významná gonartrosa II. – III. stupně oboustranně. Postižení žalobce podřadil pod kapitolu XIII, oddíl E, položku 1c přílohy k , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) a snížení pracovní schopnosti žalobce stanovila na 30 %.

7. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 1. 11. 2018. Posudkový lékař v něm taktéž dospěl k závěru, dle něhož je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce středně těžké funkční postižení podřaditelné pod kapitolu XIII, oddíl E, položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a snížení pracovní schopnosti žalobce stanovil na 30 %. Posudkový lékař neshledal, že by další postižení byla takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby mohla snížení pracovní schopnosti ovlivnit; nepřistoupil proto k aplikaci korekčních faktorů.

8. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 27. 5. 2019 jsou založeny na č. l. 32 až 38 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrno, že se žalobce jednání komise nezúčastnil. Posudková komise uzavřela, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou bylo v době vydání rozhodnutí žalované chronický vertebrogenní algický syndrom zejména bederního úseku páteře s motoricko sensitivní lézí kořene L5 vpravo, přičemž se jedná o středně těžké funkční postižení odpovídající kapitole XIII, oddíl E, položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity; s ohledem na tíži příznaků stanovila posudková komise míru snížení pracovní schopnosti žalobce na 35 %.

Průběh jednání

9. Žalobce se jednání konaného dne 15. 7. 2019 nezúčastnil. Krajský soud při jednání provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise ze dne 27. 5. 2019 a posudkem z téhož dne, z nichž učinil skutková zjištění popsaná shora v odstavci 8.

Právní hodnocení krajského soudu

10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ).

11. Žaloba je důvodná.

12. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“

13. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje- li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

14. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla k odborným lékařským nálezům. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je chronický vertebrogenní algický syndrom zejména bederního úseku páteře s motoricko sensitivní lézí kořene L5 vpravo. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity stanovující pro tyto případy rozsah ztráty pracovní schopnosti na 30 - 40 %; vzhledem k závažnosti potíží stanovila posudková komise snížení pracovní schopnosti žalobce ve středu uvedeného rozmezí, tj. 35 %.

15. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 35 % pokles jeho pracovní schopnosti. Krajský soud přitom nepřehlédl, že se posudková komise v posudku výslovně nezabývala možností využití tzv. korekčních faktorů ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity, nicméně uvedené pochybení nemá na posouzení věci žádný vliv. Ani v případě, kdy by posudková komise přistoupila k uplatnění korekčních faktorů v plné 10% výši, nečinila by míra snížení pracovní schopnosti žalobce více než 49 %, tj. hranice II. stupně invalidity.

16. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce v důsledku chronického vertebrogenního algického syndromu středně těžkého stupně činí 35 %. Za této situace nebyl dán důvod k zamítnutí žádosti o přiznání invalidního důchodu, neboť žalobci náleží I. stupeň invalidity. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 zákona o důchodovém pojištění.

Závěr a náklady řízení

17. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil ( ) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení ( ). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána ( ); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí ( ).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud dle , věty první , podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě krajský soud neshledal, že by mu v souvislosti s žalobním řízením jakékoli náklady vznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Českých Budějovicích 15. července 2019

JUDr. Michal Hájek, Ph.D., v. r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.