Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 A 9/2018 - 126

24. Podmínky ust. § 46a odst. 1 zákona o pobytu cizinců jsou tedy nastaveny tak, že ve většině případů lze předpokládat, že rozhodnutím o zrušení pobytu z tohoto zákonného důvodu nedojde k nepřiměřenému zásahu do soukromého nebo rodinného života, a tedy k porušení čl. 8 Úmluvy; takovou situaci však nelze a priori vyloučit. Čl. 8 Úmluvy je přímo aplikovatelný a má přednost před zákonem. Uvedené znamená, že pokud stěžovatel v řízení o zrušení svého povolení k trvalému pobytu namítá nepřiměřenost zásahu do svého soukromého a rodinného života a porušení čl. 8 Úmluvy, musí se správní orgány s touto námitkou vypořádat bez ohledu na to, zda zákon o pobytu cizinců v dotčeném řízení vyžaduje, nebo nevyžaduje posouzení přiměřenosti ve smyslu § 174a zákona o pobytu cizinců. Na tomto závěru nic nemění ani nový odstavec 3 § 174a zákona o pobytu cizinců, jenž byl do tohoto ustanovení doplněn s účinností od 15. 8. 2017 (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018 č. j. -53).

25. Z výše uvedeného vyplývá, že správní orgány měly v případě žalobce povinnost posoudit přiměřenost dopadů rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce ve smyslu ust. § 174a zákona o pobytu cizinců, přestože to výslovně ze zákona o pobytu cizinců nevyplývá. Správní orgán I. stupně ve svém rozhodnutí přiměřenost dopadů rozhodnutí do života žalobce neposuzoval, neboť měl za to, že k tomu není povinen. Žalovaný správní orgán se ve svém rozhodnutí přiměřeností dopadů rozhodnutí do života žalobce zabýval na str. 4. V daném případě je nutno zabývat se otázkou, zda posouzení přiměřenosti možných dopadů rozhodnutí do života žalobce bylo ze strany správních orgánů dostatečné.

26. Žalovaná ve svém rozhodnutí k otázce přiměřenosti dopadů rozhodnutí do života žalobce uvedla, že se žalobce do situace, která vedla ke zrušení povolení k dlouhodobému pobytu, dostal sám svým protiprávním úmyslným jednáním. Žalobce nebyl vyhoštěn a může si znovu podat žádost o povolení k pobytu. Žalobci dle žalované nebrání nic v tom, aby své příbuzné a známé navštěvoval např. v rámci bezvízového styku. Na základě výše uvedeného neshledala žalovaná dopad rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce za nepřiměřený. Nic dalšího pro věc rozhodujícího neuvedla. Posouzení otázky přiměřenosti dopadů rozhodnutí v uvedeném rozsahu považuje krajský soud v daném případě za nedostatečné. Žalobce v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně uvedl, že v České republice žije se svojí manželkou, paní M. O. B., roz. V., která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, již od roku 2003. Manželský svazek doložil kopií oddacího listu. Se svojí manželkou má vytvořeno trvalé rodinné zázemí, bydlí a hospodaří spolu na adrese P., ve svém domovském státě už nemá žádné pevné vazby. Žalobce je zaměstnán u společnosti ………….. s.r.o., což doložil kopií pracovní smlouvy. V odvolání dne 31. 8. 2017 žalobce rovněž uvedl, že se mu má v manželství s jeho manželkou narodit v září 2017 dítě, o které má v úmyslu se starat, vychovávat jej a vyživovat. Žalovaná se k těmto tvrzením prakticky žádným způsobem nevyjádřila a nevypořádala se s nimi. Žalovaná pouze v obecné rovině konstatovala, že žalobce nese sám odpovědnost za to, že mu bylo povolení k pobytu zrušeno, a že si může o povolení k pobytu požádat znovu. Do té doby může své blízké navštěvovat v rámci bezvízového styku. Takové odůvodnění však není dostatečné. Žalovaná, resp. i správní orgán I. stupně, se měly zabývat konkrétními tvrzeními žalobce ohledně (ne)přiměřenosti rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce a skutkový stav, na základě kterého by mohla tuto otázku posoudit, náležitě zjistit. Posouzení přiměřenosti dopadů rozhodnutí do života žalobce není ve stávající podobě dostatečné a je nutné jej řádně doplnit.

27. Aby nedošlo k nepřiměřenému zásahu do soukromého a rodinného života žalobce, je nutné, po zjištění skutečností rozhodných pro posouzení otázky přiměřenosti, poměřovat intenzitu zásahu spočívajícího ve zrušení povolení k pobytu a intenzitu narušení veřejného pořádku, které žalobce způsobil. Pro tyto účely musí být nejprve v každém konkrétním případě identifikována jak intenzita zásahu, tak intenzita narušení veřejného pořádku. Pro účely dostatečného posouzení přiměřenosti dopadů rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce je zapotřebí, aby se správní orgány této otázce, s přihlédnutím k aktuální žalobcově situaci, v dalším řízení věnovaly a svá zjištění a posouzení náležitým způsobem uvedly ve svých rozhodnutích.

28. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal námitku žalobce týkající se přiměřenosti dopadů rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce za důvodnou a napadené rozhodnutí zrušil pro jeho nezákonnost ( ) a současně vyslovil, že věc se vrací žalované k dalšímu řízení ( ) Soud ve smyslu zrušil i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, jelikož i toto rozhodnutí trpí vadou. Správní orgán je v dalším řízení vázán právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku ( ).

Náklady řízení

29. Rozhodnutí o nákladech řízení vychází z ust. , . Žalobci, který v řízení dosáhl procesního úspěchu, soud přiznal náhradu nákladů řízení podle vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve výši 17.600 Kč. Tato náhrada je představována uhrazeným soudním poplatkem za žalobu a za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě v celkové výši 4.000 Kč a dále odměnou za právní zastoupení žalobce za čtyři úkony právní služby po 3.100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis a podání žaloby, sepis a podání návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby a vyjádření ke kasační stížnosti), čtyřikrát náhradou hotových výdajů po 300 Kč (celkem 1.200 Kč). Půl úkonu spočívající ve vyčíslení nákladů řízení soud nepovažoval vzhledem k jeho obsahu a nenáročnosti za důvodně vynaložený náklad právního zastoupení, a proto náhradu nákladů řízení za tento úkon právního zastoupení nepřiznal. Zástupce žalobce není plátcem daně z přidané hodnoty, a proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení bez této daně. Ke splnění povinnosti nahradit náklady řízení bylo žalovanému určeno platební místo podle ve spojení s a stanovena přiměřená lhůta podle části věty za středníkem ve spojení s (s přihlédnutím k možnostem žalovaného tuto platbu realizovat).

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Plzni rozhodl ve věci shora uvedených účastníků ve věci vedené pod sp.zn. rozhodl rozsudkem ze dne 28. 5. 2019 tak, že zrušil rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 6. 12. 2017, č. j. MV-113873-5/SO/2017, a rovněž rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 17. 8. 2017, č. j. OAM-1880-6/ZR-2017, a věc vrátil k dalšímu řízení žalované. Krajský soud následně vyhotovil písemné odůvodnění rozsudku, kterému bylo přiřazeno číslo jednací -123. Uvedené znění bylo zasláno do datové schránky zástupce žalobce a do datové schránky žalované.

2. Při písemném vypracování výše uvedeného písemného znění rozsudku došlo při užití informačních technologií k administrativnímu pochybení, v důsledku čehož bylo do rozsudku zaslaného účastníkům řízení vloženo nesprávné znění odůvodnění rozsudku.

3. Podle , (dále jen „ “) předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

4. Na podkladě shora citovaného ustanovení opravil soud z moci úřední zjevnou nesprávnost spočívající ve vložení nesprávného znění odůvodnění rozsudku vydaného dne 28. 5. 2019 tak, že původní nesprávné znění odůvodnění rozsudku nahradil zněním správným, které je v souladu s důvody, pro které krajský soud napadená rozhodnutí žalované a Ministerstva vnitra České republiky dne 18. 5. 2019 zrušil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Plzeň 13. 6. 2019

JUDr. Václav Roučka v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.