Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 195/2019 - 8

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: Bc. J. Č., proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 5. 2019, sp. zn. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně vyhlášeného dne 22. 5. 2019 ve věci vedené pod sp. zn. ; tímto rozsudkem byla zamítnuta jeho žaloba směřující proti rozhodnutí žalovaného.

[2] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda byla kasační stížnost podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v takovém případě může být meritorně projednána. Dospěl přitom k závěru, že stěžovatel podal kasační stížnost předčasně.

[3] Stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu zaslal pouze blanketní kasační stížnost, v níž spisovou značkou označil řízení, v němž měl být vydán rozsudek nyní napadený blanketní kasační stížností. Dotazem u Krajského soudu v Brně Nejvyšší správní soud zjistil, že v uvedené věci nebyl rozsudek dosud písemně vyhotoven, a tudíž ani doručován účastníkům.

[4] Rozsudek krajského soudu lze napadnout kasační stížností ve lhůtě do dvou týdnů po doručení napadeného rozhodnutí [ , (dále jen „ “)]. Z ustanovení dále vyplývá, že kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu; právní moc rozsudku je přitom spojena s jeho doručením ( ). Ustanovení o lhůtě k podání kasační stížnosti přitom nelze interpretovat jen jako stanovení nejzazšího okamžiku, kdy může být kasační stížnost podána; nýbrž také jako stanovení počátku běhu lhůty pro podání kasační stížnosti (ostatně ve vztahu k tzv. opomenutým osobám zúčastněným na řízení zákon výslovně stanoví, že lhůta začíná běžet ode dne doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků). Dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti tedy počíná stěžovateli běžet až po doručení napadeného rozsudku krajského soudu (srov. obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2018, č. j. – 11).

[5] Ostatně rozšířený senát Nejvyššího správního soudu již ve svém usnesení ze dne 4. 11. 2003, č. j. - 48, dospěl k závěru, že proti usnesení krajského soudu ve správním soudnictví, jež pro nedoručení nenabylo právní moci, nelze brojit kasační stížností, resp. že je předčasná, a musí být proto odmítnuta (předtím usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2003, č. j. - 41). V citovaném usnesení tento závěr rozšířený senát spojoval právě s důsledkem doručení spočívajícím v nabytí právní moci příslušného rozhodnutí (výslovně přitom odkazoval na ve spojení s ).

[6] Uvedený závěr odpovídá i smyslu a účelu stanovení počátku běhu lhůty k podání kasační stížnosti. Kasační stížnost má již při svém podání obsahovat všechny náležitosti (srov. ), včetně kasačních námitek, které pochopitelně nelze formulovat dříve, než se stěžovatel seznámí s písemným vyhotovením rozsudku a jeho odůvodněním. Kasační stížnost stěžovatele takové náležitosti obsahovat nemohla, neboť napadený rozsudek nebyl dosud písemně vyhotoven a rozeslán. Nejvyšší správní soud by při běžném postupu v řízení, v němž by vyzval stěžovatele k doplnění blanketní kasační stížnosti, mohl stěžovateli upřít právo na odstranění jejích případných vad, pokud by lhůta k podání kasační stížnosti začala plynout (nebo dokonce i mohla uplynout) dříve, než by byl napadený rozsudek vyhotoven a stěžovateli doručen.

[7] V nyní projednávané věci ještě vůbec nedošlo k písemnému vyhotovení rozsudku krajského soudu. Stěžovatel proto bude mít možnost napadnout rozsudek kasační stížností ve lhůtě dvou týdnů od okamžiku, kdy mu bude krajským soudem řádně doručen, a tedy nabude právní moci ( ).

[8] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ve spojení s téhož zákona odmítl jako předčasnou.

[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. června 2019

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu