Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Azs 128/2019 - 37

- 15

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: S. T., zast. Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem se sídlem Pobočná 1395/1, Praha 4, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 8. 2018, č. j. MV-80462-4/SO-2018, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2019, č. j. - 49, o návrhu žalované na přiznání odkladného účinku,

takto:

Kasační stížnosti žalované se odkladný účinek nepřiznává.

Odůvodnění:

[1] Podanou kasační stížností se žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým bylo výrokem I. podle a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), zrušeno shora uvedené rozhodnutí stěžovatelky i rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 16. 5. 2018, č. j. OAM-15871-22/TP-2016, a věc byla stěžovatelce podle vrácena k dalšímu řízení. Výrokem II. byla stěžovatelce uložena povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 228 Kč.

[2] Součástí kasační stížnosti byl návrh na přiznání odkladného účinku. Stěžovatelka žádala o odložení výkonu nákladového výroku. Uvedla, že by pro ni znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout jiným osobám. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem, kterým je ekonomická efektivita řízení, resp. zamezení zbytečné finanční zátěži Ministerstva vnitra v případě úspěchu v kasačním řízení.

[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.

[4] Podle platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž až 5 upravující odkladný účinek žaloby se užije přiměřeně. Podle musí být pro přiznání odkladného účinku naplněny dva předpoklady. Soud přizná žalobě (kasační stížnosti) odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Soud zjišťuje jen to, zda jsou uvedené zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku splněny. Nezabývá se tedy věcným posouzením věci.

[5] Odkladný účinek představuje prostředek mimořádné povahy. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví je mimořádným opravným prostředkem, u něhož nelze automaticky očekávat přiznání odkladného účinku. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Tento postup proto musí být vyhrazen pouze pro výjimečné případy (srov. usnesení ze dne 22. 12. 2003, č. j. - 67, č. 760/2006 Sb. NSS). Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby vylíčil individualizované a závažné okolnosti, pro něž se domnívá, že v jeho případě nastala mimořádná situace, která vyžaduje, aby byly účinky pravomocného rozhodnutí odloženy.

[6] Stěžovatelka nevylíčila, v čem spatřuje újmu, jaká jí výkonem nákladového výroku napadeného rozsudku může vzniknout. Pro přiznání odkladného účinku tedy neuvedla žádné důvody. Pouze obecná argumentace absencí rozporu s důležitým veřejným zájmem (tedy výše zmíněným druhým předpokladem – viz odstavec [4]) pro přiznání odkladného účinku nepostačuje. Nad rámec soud uvádí, že pokud stěžovatelka újmu, jež jí hrozí, ztotožnila s ochranou tvrzeného důležitého veřejného zájmu, nelze ji bez dalšího spatřovat v přechodném vynaložení shora uvedené částky.

[7] Nejvyšší správní soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku podle ve spojení s nejsou splněny. Tímto usnesením soud nepředjímá meritorní posouzení případu a rozhodnutí ve věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. května 2019

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu