Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 154/2019 - 5

- 6

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: Z. B.,

proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2019, č. j. -48,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Rozhodnutím ze dne 23. 10. 2017, č. j. OAM-329/ZA-ZA11-K01-2017, rozhodl žalovaný o tom, že žádost žalobce o mezinárodní ochranu je nepřípustná podle

, o azylu (dále jen „ “). Z uvedeného důvodu současně žalovaný řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil podle . Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou; rozsudkem ze dne 28. 2. 2019, č. j. -48, Krajský soud v Brně rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[2] V napadeném rozsudku krajský soud dospěl k závěru, že žalobce ve své opakované žádosti tvrdil nové skutečnosti, které nebyly předmětem zkoumání v předchozím pravomocně ukončeném řízení a tyto skutečnosti současně svědčily o tom, že by žalobci hrozila vážná újma

ve smyslu . Krajský soud přihlédl k tomu, že žalobce v této žádosti tvrdil významné zhoršení zdravotního stavu, který mu přinejmenším výrazně komplikuje možnost vycestovat. Shledal také, že s přihlédnutím k osobní situaci žalobce by v zemi jeho původu mohlo dojít k dalšímu zhoršení jeho zdravotního stavu, které by mohlo mít fatální důsledky.

[3] Proti tomuto rozsudku brojí žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností,

v níž se neodvolává na žádný zákonem předpokládaný stížnostní důvod.

[4] Stěžovatel v kasační stížnosti uvádí, že by v napadeném rozsudku „chtěl ujasnit některé neúplné informace nebo nesrovnalosti“. V kontextu dalších skutečností uvedených v kasační stížnosti

je zřejmé, že stěžovatel usiluje fakticky jen o upřesnění a doplnění skutečností obsažených v odůvodnění, které se vztahují k jeho pobytu v České republice, vývoji jeho zdravotního stavu a léčebnému postupu.

[5] Vzhledem k tomu, že kasační stížnost podal účastník, který byl v předcházejícím řízení o žalobě před krajským soudem procesně úspěšný (k jeho žalobě bylo napadené správní rozhodnutí zrušeno), zabýval se Nejvyšší správní soud nejprve otázkou přípustnosti kasační stížnosti.

[6] Podle (dále jen „ “) platí, že kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak. Podle je kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, nepřípustná.

[7] Podle ustálené judikatury je citovaná zákonná ustanovení nutno vykládat tak, že kasační stížnost může podat jen ten účastník řízení, kterému nebylo rozhodnutím krajského soudu plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná újma na jeho právech (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2012, č. j. -33; citovaná rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Konsekventně pak bylo zdejším soudem judikováno, že [k]asační stížnost podaná účastníkem, který byl v řízení před krajským soudem procesně úspěšný a který nenamítá, že krajský soud měl výrokem ve věci rozhodnout jinak, je podle

nepřípustná (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu

ze dne 1. 7. 2015, č. j. -41).

[8] V nyní posuzované věci stěžovatel v žalobě vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím žalovaného, který zastavil řízení o jeho opakované žádosti o mezinárodní ochranu. Krajský soud žalobě stěžovatele vyhověl a rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Přestože tedy krajský soud stěžovateli vyhověl, podal stěžovatel proti jeho rozsudku kasační stížnost. Jedinými nedostatky, které stěžovatel spatřuje v napadeném rozsudku, jsou toliko „neúplné informace a nesrovnalosti“ v jeho odůvodnění; ohledně výroku rozsudku přitom ničeho nenamítá. Stěžovatel tak pomíjí skutečnost, že krajský soud rozhodl zcela v jeho prospěch, neboť rozhodnutí žalovaného zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a ohledně dalšího postupu ho zavázal svým právním názorem. Tím tedy umožnil, aby věc byla žalovaným meritorně projednána,

a to včetně posouzení skutečností, které stěžovatel nyní v kasační stížnosti doplňuje a upřesňuje. Lze tedy shrnout, že stěžovatel byl v řízení před krajským soudem procesně zcela úspěšný, přičemž v kasační stížnosti nenamítá, že měl krajský soud výrokem ve věci rozhodnout jinak.

[9] Jakkoli je zřejmé, že kasační stížnost stěžovatele vykazuje významné deficity, Nejvyšší správní soud jej k doplnění kasační stížnosti nevyzýval, neboť takový postup by byl s ohledem na specifické okolnosti věci zcela bezúčelný. Z obsahu kasační stížnosti je totiž zjevné,

že stěžovatel míní pouze doplnit napadený rozsudek (jeho odůvodnění) o některé, podle jeho názoru, podstatné informace. Podle judikatury zdejšího soudu se však cestou kasační stížnosti nelze domoci „přezkumu právních názorů či dokonce formulací a konkrétních vyjádření uvedených v odůvodnění napadeného rozhodnutí, ačkoliv by jejich korekce či změna nemohla žádným způsobem zasáhnout do právního postavení žalobce.“ Je tomu tak proto, že „zásah do právní sféry žalobce je zásadně

vždy způsoben jen výrokem rozhodnutí.“ (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. -41).

[10] Závěrem Nejvyšší správní soud podotýká, že ač je povinné zastoupení stěžovatele

bez příslušného právnického vzdělání advokátem obecně jednou ze základních podmínek řízení o kasační stížnosti ( ), v nyní posuzované věci neshledal racionálního důvodu na splnění této podmínky trvat, jelikož (jak již uvedeno výše) by ani případná argumentace ustanoveného zástupce nemohla výsledek tohoto řízení nijak ovlivnit.

[11] S ohledem na výše uvedené tedy Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než kasační stížnost v souladu s , ve spojení s , za použití

, odmítnout bez věcného projednání pro její nepřípustnost.

[12] O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu , ve spojení s , a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. května 2019

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu