Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 92/2019 - 50

- 51

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. března 2019 č. j. MPSV-2019/45524-913, o námitce podjatosti samosoudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věry Balejové vznesené žalobcem v řízení vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. ,

takto:

Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud) se žalobce domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž mu nebyla přiznána mimořádná okamžitá pomoc z důvodu ohrožení sociálním vyloučením.

[2] Dne 3. května 2019 krajský soud doručil poučení o možnosti namítat podjatost JUDr. Věry Balejové, jíž byla žalobcova věc přidělena k projednání a rozhodnutí. O tři dny později vznesl žalobce námitku podjatosti „všech soudních osob Krajského soudu v Č. Budějovicích“, v níž poukazoval na trestní řízení vedené se společností Stavounion a jejími jednateli Ing. Svobodou a Ing. Masákem. K námitce žalobce přiložil kopii přípisu Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 3. dubna 2019 č. j. - 19, výpis z aplikace Infosoud, kopii webové stránky www.stavounion.cz/cz/kontakt/ a usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích č. j. - 13.

[3] Nejvyššímu správnímu soudu byla námitka podjatosti postoupena k rozhodnutí dne 23. května 2019. JUDr. Věra Balejová k ní uvedla, že jí byla věc přidělena podle rozvrhu práce. Do doby podání námitky podjatosti neměla povědomost o vedení žalobcem uváděného trestního řízení a žádné informace si o něm neopatřovala. Tato řízení nemají na projednání správní žaloby žalobce žádný vliv. JUDr. Balejová zná žalobce i žalovaného z úřední činnosti, nemá k nim žádný vztah. Ing. Svobodu, Ing. Masáka ani společnost Stavounion nezná.

[4] Nejvyšší správní soud v prvé řadě připomíná, že „vznese-li účastník námitku podjatosti soudců určitého soudu a přitom je již zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc přidělena, je účelné se zabývat otázkou podjatosti jiných než těchto soudců jen za předpokladu, že u nich bude shledán důvod k vyloučení“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. května 2006 č. j. - 34). Z toho důvodu se Nejvyšší správní soud zabýval žalobcem uváděnými důvody podjatosti v prvé řadě ve vztahu k JUDr. Věře Balejové.

[5] Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle musí účastník řízení nebo osoba zúčastněná na řízení podjatost soudce namítnout do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.

[6] Jak již bylo řečeno, žalobce vznesl námitku podjatosti JUDr. Věry Balejové tři dny poté, co byl poučen o tom, kterému soudci byla jeho věc přidělena (což byl první úkon krajského soudu vůči žalobci). Námitka podjatosti byla tudíž uplatněna včas.

[7] Vyloučení soudce pro podjatost představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu i soudce stanoví zákon, vyjádřené v d. Tato výjimka vyplývá ze základního práva, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, které je jednou z esenciálních součástí práva na spravedlivý proces ( d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). V zájmu zajištění nezávislosti a nestrannosti soudního rozhodování je tedy přípustné, aby v některých případech došlo k odnětí věci zákonným postupem určenému soudci a jejímu přikázání soudci jinému; k tomu však může dojít jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které soudci reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. dubna 2003 č. j. -16), tedy když je evidentní, že vztah soudce k věci, účastníkům či jejich zástupcům dosahuje intenzity vylučující nestranné rozhodování soudce [nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001 sp. zn. (N 98/23 SbNU 11)].

[8] Při rozhodování o vyloučení soudce nejde pouze o hodnocení jeho subjektivního pocitu, zda se cítí být podjatý či nikoli, nebo o hodnocení osobního vztahu soudce k účastníkům řízení či jejich zástupcům, ale v konečném důsledku zejména o objektivní úvahu, zda lze s ohledem na veškeré okolnosti případu mít za to, že by soudce podjatý být mohl, přičemž tato úvaha musí vyc

[9] házet z hmotněprávního rozboru skutečností, které k pochybnostem o nestrannosti soudce vedly [nález Ústavního soudu ze dne 27. listopadu 1996 sp. zn. (N 127/6 SbNU 429) a ze dne 3. července 2001 sp. zn. (N 98/23 SbNU 11)].

[10] Důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci může být pouze jeho vztah k této věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům Trestní řízení vedené se společností Stavounion či s Ing. Svobodu a Ing. Masákem, které se nějakým způsobem dotýká práv či zájmů žalobce, avšak JUDr. Věra Balejová na něm nijak osobně zainteresována není, takovou okolnost nepředstavuje. Správní úseky krajských soudů jsou tvořeny specializovanými senáty a samosoudci ( a 2 ), kteří nerozhodují trestní věci vedené u téhož soudu. Obecně navíc rozhodování soudce v jiné věci nemůže být důvodem k jeho vyloučení pro podjatost ( in fine ).

[11] Vzhledem k uvedeným důvodům dospěl šestý senát Nejvyššího správního soudu k závěru, že soudkyně krajského soudu JUDr. Věra Balejová není vyloučena z projednání a rozhodnutí výše uvedené věci.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. května 2019

JUDr. Tomáš Langášek

předseda senátu