Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 37/2019 - 26

- 76

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: L. K., proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Valdice, se sídlem náměstí Míru 55, Valdice, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 12. 2018, č. j. - 65,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Rozsudkem ze dne 20. 12. 2018, č. j. - 65, Krajský soud v Hradci Králové nepřipustil změnu žalobního petitu provedenou podáním žalobce ze dne 3. 12. 2018 (výrok I.), zamítl žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalované (výrok II.), přiznal žalobci osvobození od placení soudního poplatku (výrok III.), zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce (výrok IV.) a konstatoval, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost společně s žádostí o osvobození od soudních poplatků a s návrhem na ustanovení zástupce.

[3] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 20. 2. 2019, č. j. - 8, zamítl žádost žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti (výrok I.) a vyzval jej, aby ve lhůtě do 15 dnů od doručení tohoto usnesení buď předložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (výrok II.). V odůvodnění usnesení Nejvyšší správní soud vysvětlil, že stěžovatel již v žalobě napadl postup žalované při provádění výkonu rozhodnutí (exekuce) přikázáním jiné peněžité pohledávky ve smyslu a násl. , , kterou má mít odsouzený P. K. vůči žalované. Žalovaná tak při provádění soudem nařízeného výkonu rozhodnutí k vymožení soukromoprávní pohledávky stěžovatele (oprávněného) vůči odsouzenému (povinnému) nemá ve vztahu ke stěžovateli postavení správního orgánu, ale „pouze“ dlužníka povinného (odsouzeného) ve smyslu a násl. . Z povahy věci tedy ani provedená srážka zcela zjevně nemůže představovat nezákonný zásah ve smyslu a násl. , (dále jen „ “), neboť nebyla ve vztahu ke stěžovateli provedena žalovanou jako správním orgánem, a tak ani nijak nemohla zasáhnout do veřejných subjektivních práv stěžovatele. Vzhledem k tomu, že již ze samotného obsahu žaloby jednoznačně plyne, že stěžovatel brojí proti postupu žalované, který pojmově, a to zcela zjevně a nepochybně, nemůže být zásahem podle , zjevně nemůže být úspěšný s žalobou ani s kasační stížností ve smyslu a nemůže tak splňovat ani předpoklady pro ustanovení zástupce podle Nejvyšší správní soud stěžovatele poučil, že pokud nevyhoví výzvě uvedené ve výroku II. tohoto usnesení, odmítne jeho kasační stížnost podle ve spojení s téhož zákona. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 28. 2. 2019 a lhůta ke splnění výzvy tak uplynula dne 15. 3. 2019.

[4] Nejvyšší správní soud obdržel dne 5. 3. 2019 dopis stěžovatele, ve kterém odmítl výše uvedené závěry Nejvyššího správního soudu o zjevné bezúspěšnosti kasační stížnosti a navrhl, aby soud nejprve posoudil jím formulovanou předběžnou otázku „jaká část peněžních prostředků na účtu povinného je vlastnictvím žalobce (zda vůbec nějaká)“ a poté mu ustanovil zástupce.

[5] Nejvyšší správní soud nerozhodoval o novém návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce, neboť stěžovatel v něm toliko polemizoval s právními závěry uvedenými v usnesení ze dne 20. 2. 2019, č. j. - 8.

[6] Podle „[s]těžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.“

[7] Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatel navzdory řádnému poučení ve stanovené lhůtě a ani později nepředložil Nejvyššímu správnímu soudu plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, respektive neprokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nesplnil povinnost stanovenou v Nedostatek zastoupení stěžovatele brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se přitom o nedostatek podmínek řízení, který nebyl přes výzvu soudu odstraněn. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 12. 2018, č. j. - 65, odmítl podle ve spojení s téhož zákona.

[8] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení věty první ve spojení s téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. dubna 2019

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu