Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Ad 12/2016 - 20

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Černovskou ve věci

žalobkyně:

V. N., narozená dne -

bytem -

proti

žalovanému:

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 5. 2. 2016, č. j.: MPSV-2016/23521-911

takto:

I. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, ze dne 5.2.2016, č. j.: MPSV-2016/23521-911, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2016, č. j.: MPSV-2016/23521-911, jímž bylo podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů zamítnuto žalobkynino odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 2. 7. 2015, č. j.: 36178/2015/AAB, kterým nebyl žalobkyni dle ustanovení , o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) přiznán příspěvek na péči.

2. Žalobkyně v žalobě namítala, že bez pomoci nemůže dodržovat lékaři předepsaný léčebný režim, který je naprosto nutný k zachování života a zdraví.

3. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení.

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovil s žalobou nesouhlas. Jak bylo shodně konstatováno Lékařskou posudkovou službou Pražské správy sociálního zabezpečení (dále jen „LPS PSSZ“) i Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí („PK MPSV“) nezvládá žalobkyně jednu základní potřebu, a to péči o domácnost; její potíže se zvládáním základních životních potřeb souvisí zejm. s přechodnými zhoršeními zdravotního stavu, což není pro posudkové hodnocení rozhodné. I kdyby byla žalobkyni uznána neschopnost zvládat základní životní potřebu péče o zdraví, stále by neměla na příspěvek na péči nárok. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout.

5. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení a 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

6. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ustanovení .

7. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 30. 7. 2014 byla doručena Úřadu práce ČR – Krajské pobočce pro hl. m. Prahu, coby prvoinstančnímu orgánu, žalobkynina žádost o příspěvek na péči.

8. K posouzení stupně žalobkyniny závislosti byl prvoinstančním orgánem vyžádán posudek LPS PSSZ, která následně vydala posudek ze dne 25. 2. 2015, č. j.: LPS/2015/329-P2_CSSZ, který zpracovala MUDr. M. P. Podle posudku se v žalobkynině případě jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, přičemž nezvládá jednu základní životní potřebu (péči o domácnost). Žalobkyně tak dle posudku LPS PSSZ není osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Žalobkyně poté žádala o přehodnocení zdravotního stavu, avšak posudková lékařka setrvala na původním stanovisku (vizte posudek LPS PSSZ ze dne 5. 5. 2015, č. j.: LPS/2015/625-P2_CSSZ).

9. Na základě posudku LPS PSSZ vydal prvoinstanční orgán rozhodnutí ze dne 2. 7. 2015, č. j.: 36178/2015/AAB, kterým žalobkyni příspěvek na péči nepřiznal.

10. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. V rámci odvolacího řízení si žalovaný vyžádal posudek PK MPSV v Praze, jež následně vydala Posudek ze dne 23. 10. 2015, č. j.: 2015/3671-PH. PK MPSV konstatovala, že žalobkyně není osobou starší 18 let věku, jež se dle ustanovení považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby, protože sice z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby, avšak nebyla schopna zvládat pouze jednu základní životní potřebu, a to péči o domácnost.

11. Na základě posudku PK MPSV vydal žalovaný dne 5. 2. 2016 žalobou napadené rozhodnutí (č. j.: MPSV-2016/23521-911), jímž žalobkynino odvolání zamítl a prvoinstanční rozhodnutí potvrdil.

12. Dále soud přikročil k vlastnímu posouzení žalobních námitek.

13. Nejprve soud musí konstatovat, že i kdyby zcela přistoupil na žalobkyninu námitku, nic by to neměnilo na právním posouzení její situace. K tomu, aby žalobkyni mohl být přiznán příspěvek na péči, musela by být podle ustanovení neschopna zvládat minimálně tři základní životní potřeby. Kdyby soud vzal za svou žalobkyninu argumentaci, nezvládala by žalobkyně dvě základní životní potřeby (péči o domácnost a péči o zdraví), což by jí k přiznání příspěvku na péči nestačilo.

14. Tvrzením o nezvládání základní životní potřeby péče o zdraví zpochybnila žalobkyně Posudek PK MPSV ze dne 23. 10. 2015, č. j.: 2015/3671-PH.

15. Soud zdůrazňuje, že není oprávněn provést věcný přezkum posudku PK MPSV, jelikož na to jeho odbornost nestačí, může se ale zabývat jeho objektivitou, přesvědčivostí a formální korektností. Obdobný názor zaujal i Nejvyšší správní soud např. ve svém rozsudku ze dne 31.7.2013, č. j.: – 29: „Při přezkumu ovšem soud nemůže posuzovat věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti, ale posudek může hodnotit co do přesvědčivosti, objektivnosti a úplnosti v něm obsažených informací.“

16. Bylo tak namístě posoudit objektivnost, přesvědčivost a formální korektnost Posudku PK MPSV. Předmětný posudek se opírá o řádně zjištěný skutkový stav. Posudek PK MPSV se všemi důležitými okolnostmi pro zjištění stupně závislosti pečlivě zabývá. Závěry PK MPSV jsou důkladně podloženy skutkovými zjištěními, když se opírají o lékařské nálezy, sociální šetření, dokumentaci PSSZ i žalovaného a reagují na žalobkyniny námitky. Závěry učiněné v posudku jsou v souladu se zjištěným zdravotním stavem žalobkyně a v hodnocení komise nejsou rozpory; závěry PK MPSV jsou tedy logickým vyústěním řádně zjištěného skutkového stavu.

17. Pokud jde konkrétně o posouzení zvládání základní životní potřeby péče o zdraví, PK MPSV postupovala řádně a konstatovala, že ve zdravotním stavu žalobkyně nebyl důvod k nezvládání dávkování léků a zhoršení zdravotního stavu v souvislosti s nevolností, hypoglykemickými stavy a záchvaty bylo pouze přechodné, stran této okolnosti tedy nešlo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav; pouhé přechodné zhoršení zdravotního stavu není posudkově rozhodné, jelikož má být hodnoceno pouze takové nezvládání základních životních potřeb, jež pramení z dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Soud s takovouto interpretací souhlasí, nezvládání životní potřeby, jež má základ toliko v dočasném zhoršení zdravotního stavu, nemá relevanci ve vztahu k přiznání či nepřiznání příspěvku na péči dle .

18. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení jako nedůvodnou zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení a 2 . Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému nenáleží podle zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů ode dne jeho doručení při splnění podmínek kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu v Brně.

Stěžovatel v řízení o kasační stížnosti, pokud nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem podle .

Kasační stížnost směřující jen proti výrokům o nákladech řízení je nepřípustná.

Praha 10. dubna 2019

Mgr. Dana Černovská v.r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje H. B.