Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 57/2019 - 26

4 As 57/2019 -

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 7. 2018, č. j. MV-80185-2/KM-2018, a ze dne 12. 10. 2018, č. j. MV-80185-7/KM-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2019, č. j. - 19,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobce napadl žalobou u Městského soudu v Praze dvě shora označená „rozhodnutí“ žalovaného. Městský soud žalobu v záhlaví uvedeným usnesením podle pro nepřípustnost odmítl, neboť dospěl k závěru, že úkony, kterými žalovaný potvrdil postup povinného subjektu (Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje) podle , o svobodném přístupu k informacím, nejsou rozhodnutími ve věci a jsou tedy ze soudního přezkoumání vyloučeny ve smyslu

[2] Proti tomuto usnesení brojil žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností, jejíž součástí učinil i žádost o osvobození od soudních poplatků. V podání ze dne 5. 3. 2019 stěžovatel rovněž navrhl kasačnímu soudu, aby mu ustanovil zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 15. 3. 2019, č. j. - 20, zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a současně jej vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dní od doručení uvedeného usnesení. Poučil jej také, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 22. 3. 2019. Kasačním soudem stanovená patnáctidenní lhůta k úhradě soudního poplatku tedy počala stěžovateli plynout dne 23. 3. 2019 (sobota). Jelikož poslední den lhůty připadl na sobotu 6. 4. 2019, posunul se konec lhůty na nejblíže následující pracovní den, lhůta tedy stěžovateli uplynula dne 8. 4. 2019 (pondělí). Stěžovatel však ve stanovené lhůtě soudní poplatek neuhradil.

[3] Na výzvu k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost reagoval pouze podáním ze dne 23. 3. 2019, v němž uvedl, že na úhradu soudního poplatku nemá finanční prostředky. Ke svému podání přiložil vyplněné potvrzení o majetkových a výdělkových poměrech. Učinil tak přesto, že důvod, pro nějž mu kasační soud osvobození od soudních poplatků nepřiznal, mu byl znám; kasační stížnost totiž shledal zjevně neúspěšným návrhem.

[4] Podle ve spojení s téhož zákona soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci , o soudních poplatcích (dále jen „ “), který v stanoví, že: „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“

[5] Jelikož stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle zákona o soudních poplatcích ve spojení s zastavil.

[6] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle věty prvé za použití ustanovení téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. dubna 2019

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu