Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
8 Azs 44/2019 - 24.pdf
PDF · 0 B
No categories available
8 Azs 44/2019 - 24
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyjádřil tak, že neshledává naplnění podmínek pro jeho přiznání a nesouhlasí s ním. Stěžovatelka konkrétní důvody netvrdila a neprokázala. Účinky napadeného rozhodnutí pro stěžovatelku neznamenají nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Shledal také rozpor s důležitým veřejným zájmem. Ze strany stěžovatelky se jedná již o druhou žádost o udělení mezinárodní ochrany, přičemž tuto považuje žalovaný za nedůvodnou. Stěžovatelčina situace není nijak výjimečná oproti jiným žadatelům. Závěrem navrhl žádosti na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyhovět.
[4] Žalobou napadeným rozhodnutím bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle § 25 písm. i) zákona o azylu, z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. e) téhož zákona. Podle § 32 odst. 2 nemá podání žaloby proti takovému rozhodnutí ani následné podání kasační stížnosti ze zákona odkladný účinek.
[5] Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. upravující odkladný účinek žaloby se užijí přiměřeně. Dle § 73 odst. 2 s. ř. s. musí být pro přiznání odkladného účinku naplněny dva předpoklady. Soud přizná žalobě (či kasační stížnosti) odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Podle § 54 odst. 2 zákona o azylu platí, že „Cizinec je povinen z území vycestovat ve lhůtě stanovené ve výjezdním příkazu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu; nebyl-li mu výjezdní příkaz udělen, do 30 dnů ode dne pravomocného ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany.“
[7] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku dle § 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. jsou splněny.
[8] Soud vycházel především ze skutečnosti, že pokud nebude kasační stížnosti přiznán odkladný účinek a nastanou tak právní účinky napadeného rozhodnutí krajského soudu, bude muset stěžovatelka vycestovat z území České republiky, a to ještě před rozhodnutím zdejšího soudu o kasační stížnosti, neboť jinak by pobývala na území ČR protiprávně. Stěžovatelka může být zvlášť zranitelnou osobou, což doložila sdělením organizace La Strada Česká republika, o.p.s.
[9] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že vycestování by pro stěžovatelku znamenalo nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Neshledal ani rozpor s důležitým veřejným zájmem. Ze spisu krajského soudu nevyplývá, že by setrvání stěžovatelky na území ČR do ukončení řízení o kasační stížnosti, bylo v rozporu s veřejným zájmem. Žádný takový rozpor netvrdil ani žalovaný ve svém vyjádření.
[10] Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že v daném případě shledal příčinnou souvislost mezi právními účinky žalobou napadeného rozhodnutí a možným vznikem újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. Soud zároveň neshledal důvod, pro nějž by byl spatřován rozpor s důležitým veřejným zájmem ve stěžovatelčině setrvání na území České republiky do doby rozhodnutí soudu o její kasační stížnosti.
[11] Z těchto důvodů soud stěžovatelce vyhověl a její kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. Pro úplnost soud dodává, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se do pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti pozastavují účinky napadeného rozsudku krajského soudu.
[12] Závěrem je třeba zdůraznit, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti není jakýmkoli způsobem ze strany Nejvyššího správního soudu předjímáno rozhodnutí o samotné kasační stížnosti.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně 13. března 2019
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda senátu