Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Azs 416/2018 - 44

-45

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobkyně: V. M., zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2018, čj. MV-28487-13/OAM-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2018, čj. -50,

t a k t o :

Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek

O d ů v o d n ě n í :

[1] Rozhodnutím ze dne 16. 1. 2018, čj. CPR-1573-16/ČJ-2018-931200-SV, Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímací středisko cizinců Zastávka, uložila žalobkyni správní vyhoštění podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů; doba, po kterou nebylo žalobkyni umožněno vstoupit na území členských států Evropské unie, byla stanovena na 6 měsíců. V záhlaví citovaným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.

[2] Krajský soud žalobu proti napadenému rozhodnutí žalovaného zamítl.

[3] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost, s níž spojila i návrh na přiznání odkladného účinku: Stěžovatelka argumentovala tím, že žije ve společné domácnosti se svým přítelem, který disponuje povolením k pobytu. Českou republiku považuje za svůj domov a má zde vytvořeny silné sociální, kulturní a ekonomické vazby. Nepřiznání odkladného účinku by mělo velmi závažné dopady do jejího života, neboť nemá na území domovského státu funkční zázemí, žádný majetek a byla by nucena do doby vyřízení nové žádosti o pobyt či skončení řízení o kasační stížnosti vést velmi obtížný život. Stěžovatelka by musela v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti opustit území České republiky a nemohla by uplatňovat svá legitimní práva spojená se soudním řízením ve věci kasační stížnosti. Stěžovatelka k tomu odkázala na judikaturu Nejvyššího správního soudu.

[4] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že se nedomnívá, že by nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti byla stěžovatelce způsobena újma, kterou stěžovatelka tvrdila. Z průběhu řízení před krajským soudem vyplynulo, že stěžovatelka se soudního jednání nezúčastnila a její nepřítomnost nebyla překážkou pro nařízení soudního jednání. Stěžovatelka je také před Nejvyšším správním soudem hájena právním zástupcem. Uvedl, že respektuje judikaturu zdejšího soudu a ponechává rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku na úvaze Nejvyššího správního soudu.

[5] Podle nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně až 4 Podle lze přiznat odkladný účinek, „jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“

[6] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle ve spojení s jsou naplněny.

[7] Nejvyšší správní soud vycházel zejména z předpokladu, že nedojde-li k odkladu právních účinků žalobou napadeného rozhodnutí do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, bude stěžovatelka v důsledku právních účinků pravomocných a vykonatelných rozhodnutí správních orgánů nucena opustit území České republiky, a to ještě před rozhodnutím o kasační stížnosti.

[8] Nejvyšší správní soud souhlasí se stěžovatelkou, že vzhledem k jejím stávajícím osobním a rodinným poměrům, jak je stěžovatelka vylíčila v návrhu na přiznání odkladného účinku, by nucené opuštění České republiky pro ni mohlo znamenat značnou újmu. Nejvyšší správní soud přihlížel také k délce pobytu stěžovatelky v České republice.

[9] Pro výkon stěžovatelčina ústavního práva na spravedlivý proces je nadto podle názoru Nejvyššího správního soudu vhodné, aby stěžovatelka mohla zůstat na území České republiky do skončení řízení o její kasační stížnosti. Byť je stěžovatelka v tomto řízení, jak požaduje , zastoupena advokátem, nelze přehlédnout, že k právu na spravedlivý proces náleží i právo účastníka být v kontaktu se svým zástupcem.

[10] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že v daném případě shledal příčinnou souvislost mezi právními účinky žalobou napadeného rozhodnutí, resp. rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, a možným vznikem nepoměrně větší újmy stěžovatelky, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Dotčení práv třetích osob nebylo tvrzeno a tato možnost z povahy projednávané věci nepřichází v úvahu. Nejvyšší správní soud neshledal ani rozpor s důležitým veřejným zájmem, neboť důvody neprodloužení dlouhodobého pobytu nezakládají žádná bezpečnostní či jiná rizika pro Českou republiku, jež by v řízení byla žalovaným tvrzena. Setrvání stěžovatelky na zdejším území do ukončení řízení o kasační stížnosti není ani z tohoto hlediska v rozporu s veřejným zájmem.

[11] Nejvyšší správní soud připomíná, že odkladný účinek podle může být v řízení o kasační stížnosti přiznán a působit nejen ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí krajského soudu, ale i přímo ve vztahu ke správnímu rozhodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu se dotyčné řízení před krajským soudem vedlo (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2005, čj. -96, publ. pod č. 786/2006 Sb. NSS). Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti v této věci se tedy až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem pozastavují účinky žalobou napadeného rozhodnutí.

[12] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 14. března 2019

JUDr. Miloslav Výborný

předseda senátu