Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 A 11/2019 - 23

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

žalobce: D. P.

státní příslušnost Ukrajina

t.č. v Zařízení pro zajištění cizinců Balková, 331 65 Tis u Blatna

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR

Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 13. 2. 2019 č.j. OAM-80/LE-BA02-VL11-PS-2019, o zajištění v zařízení pro zajištění cizinců,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

1. Rozhodnutím ze dne 13. 2. 2019 č.j. OAM-80/LE-BA02-VL11-PS-2019 byl žalobce zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců ve smyslu ust. , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) a podle odst. 5 téhož ustanovení byla stanovena doba trvání tohoto zajištění do 31. 5. 2019. Žalovaný vzal za objasněno, že v případě žalobce existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění nebo je pozdržet, kdy žalobce opět požádal o udělení mezinárodní ochrany až po svém zadržení policií a po vydání rozhodnutí o správním vyhoštění a po zajištění za účelem realizace tohoto vyhoštění a umístění do zařízení pro zajištění cizinců. Dle názoru žalovaného by v případě žalobce nebylo účinné uplatnění zvláštního opatření podle ust. .

2. Žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí včasnou žalobu ze dne 7. 3. 2019. Žalovanému vytýkal, že v předchozím správním řízení porušil ust. , , a 3 , a zároveň porušil ust. . Žalovaný neměl přistoupit k zajištění podle tohoto zákonného ustanovení, jelikož v jeho případě nejsou splněny podmínky pro jeho uplatnění. Žalovaný se podle něj rovněž řádně nevypořádal s možností účinně uplatnit zvláštní opatření. Je pravdou, že se v jeho případě jedná již o druhou žádost o mezinárodní ochranu, avšak nikoliv proto, že by se snažil vyhnout správnímu vyhoštění. První řízení o mezinárodní ochraně s ním bylo řádně vedeno a ukončeno dne 16. 12. 2018. Od 26. 11. 2018 do 26. 12. 2018 byl však na Ukrajině vyhlášen výjimečný stav, což žalobce považoval za novou skutečnost a proto dne 26. 12. 2018 jel do Zastávky u Brna, kde si chtěl podruhé požádat o azyl. Žalovaný mohl zvolit mírnější donucovací opatření formou povinnosti žalobce oznámit policií adresu místa pobytu a zdržovat se tam, příp. povinnost osobně se hlásit na policii v době policií stanovené. Žalovaný tím zatížil rozhodnutí nepřezkoumatelností ve vztahu k rozhodnutí o nemožnosti uložení alternativních zvláštních opatření, protože neuvedl důvody, pro které je nelze uplatnit. Z uvedených důvodů se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

4. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2019 č.j. OAM-80/LE-BA02-VL11-PS-2019 a z obsahu připojeného správního spisu žalovaného a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle a násl. , (dále jen „ “), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodnutí žalovaným ( a 2 ).

5. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z předloženého správního spisu žalovaného vzal krajský soud v daném případě za prokázány následující skutečnosti:

- dne 10. 2. 2019 podal žalobce u Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, Zařízení pro zajištění cizinců v Balkové žádost o udělení mezinárodní ochrany. Uvedl, že by chtěl ještě jednou požádat o azyl, protože v prosinci 2018 byl na Ukrajině válečný stav a poté začali ještě více odvádět do armády. K jeho rodičům přišli domů pracovníci vojenské správy a řekli, že jestliže se v nejbližší době nedostaví na vojenskou správu, bude mu hrozit vězení;

- dne 8. 2. 2019 vydalo Krajské ředitelství policie Hlavního města Prahy, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort rozhodnutí, jímž byl žalobce podle ust. zajištěn za účelem správního vyhoštění. Podle protokolu sepsaného s žalobcem dne 8. 2. 2019 uvedl, že do České republiky přicestoval v roce 2015, aby se vyhnul branné povinnosti a nemusel do války. Je mu známo, že mu bylo uloženo správní vyhoštění z Evropské unie na dva roky. Podal žádost o azyl, aby se nedostal do války přes Organizaci pro pomoc uprchlíkům, která jej v této věci zastupovala. Je mu známo, že tato žádost o azyl byla zamítnuta. O tom se dozvěděl vloni, avšak ve věci jej zastupovala organizace a neví přesně, jak řízení probíhalo. Cestovní doklad nemá už od roku 2017 či 2018, asi ho ztratil. Nový doklad si nevyřizuje ani nevyřizoval. Žije z prostředků rodičů a tety. Chtěl odjet, až skončí na Ukrajině válka, nevěděl, že má vycestovat. Je si však vědom svého neoprávněného pobytu. Je rozvedený a na Ukrajině má dítě;

- dne 22. 12. 2017 vydalo Krajské ředitelství Policie hlavního města Prahy, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort rozhodnutí, kterým bylo podle ust. bodu 1, 2 uloženo žalobci správní vyhoštění a byla stanovena doba, po kterou nelze žalobci umožnit vstup na území členských států Evropské unie v délce dvou let. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 1. 2018. V odůvodnění tohoto rozhodnutí se uvádí, že žalobce byl dne 22. 9. 2017 kontrolován hlídkou cizinecké policie, přičemž bylo zjištěno, že nedisponuje platným oprávněním k pobytu nebo platným vízem. S žalobcem byl sepsán protokol o výslechu a bylo zjištěno, že jeho pobyt na území České republiky skončil uplynutím doby pobytu uděleného polského národního víza schengenského typu č. POL9890026 s platností od 31. 5. 2017 do 29. 8. 2017 s dobou k pobytu 91 dnů s počtem vstupu „MULT“. Na území Evropské unie přitom vstoupil dne 4. 6. 2017 a z území již nevycestoval.

6. Žalobou napadeným rozhodnutím byl žalobce zajištěn podle ust. , podle kterého ministerstvo může v případě nutnosti rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců, nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření, jestliže byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podána v zařízení pro zajištění cizinců a existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve.

7. Podle ust. , zvláštním opatřením se rozumí rozhodnutím ministerstvem vnitra uložena povinnost žadatele o udělení mezinárodní ochrany

a) zdržovat se v pobytovém středisku určeném ministerstvem, nebo

b) osobně se hlásit ministerstvu v době ministerstvem stanovené.

8. Podle odst. 2 téhož ustanovení, může ministerstvo rozhodnout o uložení zvláštního opatření žadateli o udělení mezinárodní ochrany, jestliže nastanou důvody podle § 46 odst. 1 nebo § 73 odst. 3, a je důvodné se domnívat, že uložení zvláštního opatření je dostatečné k zabezpečení účasti žadatele o udělení mezinárodní ochrany v řízení ve věci mezinárodní ochrany.

9. S žalobcem lze souhlasit v tom, že podmínkou rozhodnutí o zajištění podle ust. je nemožnost účinného uplatnění zvláštních opatření podle téhož zákona. Zajištění podle představuje krajní prostředek, jehož následkem je omezení či zbavení osobní svobody cizince; jde tedy o citelný zásah do základního práva jednotlivce na nedotknutelnost jeho osoby a osobní svobodu, který je přípustný jen za podmínek stanovených zákonem a souladných s ústavním pořádkem (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2011, č.j. - 150, č. 2524/2012 Sb. NSS, rozsudek NSS ze dne 22. 7. 2010, č.j. – 74, č. 2129/2010 Sb. NSS, Nález Ústavního soudu ze dne 12. 5. 2009 sp. zn. , č. 229/2009 Sb.). Rozhodnutí o zajištění je tedy vázáno na podmínku, že není možné účinně uplatnit zvláštní opatření podle výše citovaného ustanovení . Žalobce v tomto směru zcela správně poukázal na směrnici Evropského parlamentu a Rady 213/3/EU, podle jejíhož čl.. 8 odst. 2 mohou členské státy zajistit žadatele o azyl pouze v případě nutnosti, kdy nelze účinně uplatnit mírnější donucovací opatření.

10. Žalobce nepopírá, že v jeho případě se jedná o druhou žádost o udělení mezinárodní ochrany; není však podle jeho tvrzení pravdou, že tato žádost byla podána pouze s cílem vyhnout se správnímu vyhoštění, neboť před svým zajištěním a umístěním do Zařízení pro zajištění cizinců Balková se snažil podat opakovanou žádost o mezinárodní ochranu v Zastávce u Brna, kam se dne 26. 12. 2018 dostavil. Z obsahu správního spisu vyplynulo, že žalobce byl zajištěn 8. 2. 2019 rozhodnutím Krajského ředitelství policie Hlavního města Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort č.j. KRPA-58056-23/ČJ-2019-000022-ZZC, přičemž důvodem tohoto zajištění byla skutečnost, že při kontrole dne 7. 2. 2019 bylo zjištěno, že mařil výkon úředního rozhodnutí tím, že nevycestoval ve stanovené lhůtě a od 17. 12. 2018 pobýval opětovně na území České republiky v rozporu s právními předpisy a mařil tak vědomě výkon úředního rozhodnutí. Poté, kdy byl zajištěn a umístěn v Zařízení pro zajištění cizinců v Balkové, podal dne 10. 2. 2019 druhou žádost o mezinárodní ochranu. Tvrzení, že mu nebylo umožněno podruhé podat žádost o mezinárodní ochranu v Zastávce u Brna, kam se dostavil dne 26. 12. 2018, nebylo nijak a ničím prokázáno a krajský soud se v tomto směru ztotožňuje s názorem žalovaného, že jde o tvrzení nevěrohodné a uváděné pouze účelově. Rozhodnutím Krajského ředitelství policie Hlavního města Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 22. 12. 2017, jak již bylo shora uvedeno, bylo žalobci uloženo správní vyhoštění a byla stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie v délce dva roky. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 1. 2018. V případě žalobce byla tedy druhá žádost o udělení mezinárodní ochrany podána v zařízení pro zajištění cizinců a v jeho případě existují oprávněné důvody se domnívat, že tato žádost byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu správnímu vyhoštění, ačkoliv ji žalobce mohl podat dříve poté, kdy bylo ukončeno řízení ve věci jeho první žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

11. Žalobce rovněž namítal, že se žalovaný nedostatečně zabýval otázkou použití zvláštních opatření ve smyslu výše citovaného ustanovení a že tím zatížil své rozhodnutí nepřezkoumatelností. Ani s touto žalobní námitkou nemůže krajský soud souhlasit, neboť žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí srozumitelně uvedl, že nepoužití těchto zvláštních opatření spatřuje v tom, že by propuštěním žalobce ze zařízení byl ohrožen průběh správního řízení ve věci mezinárodní ochrany a že nelze v jeho případě rozumně předpokládat, že by své jednání náhle změnil a respektoval by zvláštní opatření, které by mu ve smyslu uložil. V případě žalobce spatřoval žalovaný neúčinnost těchto zvláštních opatření nejen pro jeho vědomé nerespektování právního řádu České republiky i jemu uložených povinností, ale také zcela účelové jednání za situace, kdy se opakovaně teprve po své zajištění domáhal udělení mezinárodní ochrany a kdy se jeho správní vyhoštění stalo reálným.

12. Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle , přičemž rozhodl bez jednání v souladu s ust. Krajský soud přitom neshledal jako důvodné žalobní námitky týkající se porušení ustanovení a , 2 ani námitky týkající se vytýkaných porušení .

13. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovanému žádné prokazatelné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly (ust. ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 26. března 2019

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje