Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Azs 30/2019 - 27

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: A. G. M. T. H., zast. JUDr. Ing. Jakubem Backou, advokátem se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6, proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, se sídlem Masarykova 925/27, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 12. 2018, čj. KRPU-234075-24/ČJ-2018-040022-ZZ-DB, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 1. 2019, čj. -34,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Ing. Jakubu Backovi, advokátovi, se přiznává odměna za zastupování ve výši 4 114 Kč, která je splatná do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku z účtu Nejvyššího správního soudu.

Odůvodnění:

[1] Žalovaná zajistila žalobce rozhodnutím dle , o pobytu cizinců na území České republiky, za účelem jeho předání podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 604/2013 ze dne 26. 6. 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posouzení žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (nařízení Dublin III).

[2] Proti napadenému rozhodnutí se žalobce bránil žalobou u krajského soudu, který žalobu jako nedůvodnou zamítl.

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Zpochybňuje, že by v jeho věci existovalo „vážné nebezpečí útěku“ ve smyslu § 129 odst. 4 zákona o pobytu cizinců. Soud prý postupoval zcela formálně a nevzal do úvahy všechny okolnosti stěžovatelova příběhu, včetně jeho současného jednání a spolupráce s českými orgány.

[4] Žalovaná navrhuje kasační stížnost zamítnout.

[5] Kasační stížnost není důvodná.

[6] Podle § 129 odst. 4 zákona o pobytu cizinců policie rozhodne o zajištění cizince za účelem jeho předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie, pouze pokud existuje vážné nebezpečí útěku. Za vážné nebezpečí útěku se zejména považuje, pokud cizinec pobýval na území neoprávněně, vyhnul se již dříve předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie, nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání.

[7] Jelikož účelem kasačního přezkumu není opakovat již jednou řečené, k obecné námitce stěžovatele, že žalovaná vážné nebezpečí útěku hodnotila pouze formálně a neposoudila komplexně všechny okolnosti, lze zcela odkázat na body 16. – 20. napadeného rozsudku, v nichž se krajský soud touto otázkou zevrubně zabýval. Z vysvětlení stěžovatele zachyceného ve správním spise vyplývá, že stěžovatel opakovaně a pod různými identitami (kdy se pro účely řízení o mezinárodní ochraně v několika případech vydával za občana Eritrey, v jiných případech vystupoval jako Etiopan) žádal o mezinárodní ochranu v různých členských státech Evropské unie (Švédsko, Velká Británie, Německo), resp. též ve Švýcarsku. Výsledek řízení o mezinárodní ochraně ve všech případech buďto nerespektoval, nebo na něj ani nevyčkal, a odcestoval do jiného členského státu. Stěžovatel nemá žádný platný cestovní doklad ani vízum, nemá ani peníze. V průběhu pohovoru vyjádřil úmysl v Evropě zůstat. Z uvedených okolností je dle NSS patrné, že stěžovatel současně naplňuje v podstatě všechny důvody vážného nebezpečí útěku, které jsou demonstrativně uvedené v citovaném ustanovení zákona o pobytu cizinců.

[8] Na tyto závěry nemůže mít vliv ani tvrzení stěžovatele, že ČR je jeho cílovou zemí a hodlá zde podat žádost o mezinárodní ochranu. Z pobytové historie stěžovatele vyplývá, že v případě podání žádosti o mezinárodní ochranu v některém z členských států pravidelně opouští území tohoto členského státu ještě předtím, než je o žádosti rozhodnuto. Není důvod se domnívat, že by v nynějším případě stěžovatel jednal jinak.

[9] NSS proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl podle

[10] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o větu první ve spojení s Stěžovatel ve věci neměl úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

[11] Usnesením krajského soudu byl stěžovateli ustanoven zástupcem advokát Jakub Backa. Zástupci, který byl stěžovateli ustanoven soudem, náleží mimosmluvní odměna a hotové výdaje, které v tomto případě platí stát ( ). Zástupce stěžovatele provedl v řízení před NSS jeden úkon právní služby, a to písemné podání soudu ve věci samé ve smyslu , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), kterým bylo podání kasační stížnosti. NSS naproti tomu neuznal poradu s klientem jako pro věc nezbytný úkon právní služby, a to s ohledem na okolnosti případu a zcela obecně formulovanou kasační stížnost. Za jeden úkon právní služby náleží odměna ve výši 3 100 Kč podle ve spojení s bodem 5 advokátního tarifu a dále 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu. Jelikož je ustanovený zástupce registrovaným plátcem DPH, zvýšil soud přiznanou odměnu o částku 714 Kč, která odpovídá 21% sazbě této daně. Částka v celkové výši 4 114 Kč bude vyplacena z účtu NSS do 60 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 28. března 2019

Zdeněk Kühn

předseda senátu