Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 63/2019 - 17

- 34

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Ivo Pospíšila a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Ing. M. J., zast. Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8, proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2, ve věci ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti výroku III. rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 29. 1. 2019, č. j. - 56,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný podal dne 4. 3. 2019 Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost proti výroku III. rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 29. 1. 2019, č. j. - 56. Tímto rozsudkem bylo (výrokem I.) zastaveno řízení před krajským soudem v rozsahu žalobního požadavku, aby soud žalovanému zakázal pokračovat ve zveřejňování osobních údajů žalobce na webových stránkách žalovaného v dokumentu nazvaném „Žádosti podané a vyřízené v režimu “, výrokem II. byl zásah žalovaného, spočívající ve zveřejňování osobních údajů žalobce na webových stránkách žalovaného, označen za nezákonný a konečně výrokem III. byla žalovanému uložena povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 12 200 Kč.

[2] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) v kasační stížnosti výslovně uvedl, že jí napadá toliko výrok III. rozsudku krajského soudu z důvodu nezákonnosti, spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem, neboť krajský soud – stručně vyjádřeno - nezohlednil skutečnost, že žalobci šlo podáním žaloby toliko o částku, která mu bude přiznána na náhradě nákladů řízení. Rovněž v závěrečném petitu kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že navrhuje zrušení toliko výroku o náhradě nákladů řízení.

[3] Nejvyšší správní soud se zabýval nejprve otázkou, zda jsou v dané věci splněny veškeré podmínky řízení, a shledal, že kasační stížnost je nepřípustná.

[4] Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), je nepřípustná kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí. Výkladem tohoto ustanovení se zabýval v usnesení ze dne 1. 6. 2010, č. j. - 64 (č. 2116/2010 Sb. NSS), rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, který dospěl k jeho restriktivnímu výkladu, totiž že dané ustanovení se vztahuje pouze na kasační stížnost podanou výlučně proti výroku o nákladech řízení.

[5] Z obsahu dané kasační stížnosti je zřejmé, že tato směřuje výlučně do výroku III. rozsudku krajského soudu, jímž byla stěžovateli uložena povinnost k náhradě nákladů řízení. Tato skutečnost vyplývá jak z textu odůvodnění kasační stížnosti, tak z jejího petitu.

[6] Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační stížnost je podle nepřípustná a nezbylo mu tak, než ji podle ve spojení s odmítnout.

[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ve spojení s Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. března 2019

JUDr. Radan Malík

předseda senátu