Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 As 301/2018 - 30

- 21

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: L. K., proti žalované: Vězeňská služba ČR, Věznice Valdice, se sídlem nám. Míru 55, Valdice, ve věci ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 10. 2018, čj. -59,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku krajského soudu, jímž byla zamítnuta jeho žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalované. Stěžovatel v kasační stížnosti požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti. NSS tuto žádost zamítl usnesením ze dne 10. 1. 2019, čj. -15. Dospěl k závěru, že kasační stížnost je zjevně neúspěšným návrhem. NSS současně stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení buďto předložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti nebo aby ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

[2] Stěžovatel doručil NSS dne 29. 1. 2019 podání, v němž s usnesením čj. -15 polemizuje (především se závěrem NSS o zjevné neúspěšnosti). K tomu NSS uvádí, že soudy jsou povinny rozhodnout o opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků či o návrzích na ustanovení zástupce v rámci jednoho řízení pouze tehdy, obsahuje-li žádost či návrh nové, dříve neuplatněné skutečnosti, svědčící např. o změně poměrů účastníka (viz např. rozsudky ze dne 17. 6. 2008, čj. -65, nebo ze dne 16. 12. 2015, čj. -12, shodně nález ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. , bod 17). Stěžovatelovo nové podání takové skutečnosti neobsahuje, a nelze je tedy pokládat za skutečně novou žádost, kterou by měl soud znovu posuzovat. Stěžovatelova argumentace v tomto podání nijak nevyvrací, ale naopak potvrzuje, správnost dřívějšího závěru NSS, že žalovaná při provádění soudem nařízeného výkonu rozhodnutí k vymožení soukromoprávní pohledávky stěžovatele jako oprávněného vůči odsouzenému jako povinnému nemá ve vztahu k stěžovateli postavení správního orgánu, ale „pouze“ dlužníka povinného (odsouzeného) ve smyslu a násl. Tato argumentace proto nemůže nic změnit na závěru, že stěžovatelova kasační stížnost (jakož i žaloba) je zjevně neúspěšným návrhem. O žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti proto NSS znovu nerozhodoval.

[3] Podle musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo ho zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Povinné zastoupení advokátem představuje jednu z podmínek řízení o kasační stížnosti.

[4] Usnesení čj. -15 bylo stěžovateli doručeno dne 17. 1. 2019, posledním dnem lhůty pro předložení plné moci udělené advokátovi byl tedy pátek 1. 2. 2019. Stěžovatel přesto do dnešního dne nepředložil plnou moc udělenou advokátovi ani neprokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatel přes výzvu soudu tento nedostatek podmínek řízení neodstranil, NSS proto kasační stížnost odmítl podle ve spojení s

[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o , větu první, ve spojení s , podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba, respektive kasační stížnost odmítnuta.

[6] Pro úplnost NSS doplňuje následující. NSS blíže neřešil správnost označení žalované, protože s ohledem na odmítnutí kasační stížnosti pro nedostatek zastoupení ve smyslu to v této věci nebylo nezbytně nutné.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. února 2019

Zdeněk Kühn

předseda senátu