Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 288/2018 - 18

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška a soudců JUDr. Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: T. L. P., zastoupen Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému: Velvyslanectví České republiky v Hanoji, sídlem Chu Van An, Hanoj, Vietnamská socialistická republika, adresa pro doručování: Ministerstvo zahraničních věcí, Loretánské náměstí 101/5, Praha 1, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. září 2017, č. j. 3151/2017-HANOI-I, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. června 2018, č. j. - 26,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. června 2018, č. j. - 26 se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení případu

[1] Žalobce se zaregistroval v systému Visapoint k podání žádosti o dlouhodobé vízum za účelem podnikání; při osobní návštěvě žalovaného dne 20. září 2017 však podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu. Žalovaný žádost vyhodnotil jako nepřijatelnou, neboť si žalobce předem nesjednal termín k podání této žádosti [ , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“)] a žádost tak nebylo možné ani považovat za podanou osobně ( zákona o pobytu cizinců). Žalovaný proto dne 20. září 2017 učinil pod č. j. 3151/2017-HANOI-I záznam o usnesení o této skutečnosti do spisu a zároveň o ní vyrozuměl žalobce tak, že mu zaslal stejnopis záznamu společně s žádostí.

[2] Žalobce napadl usnesení o nepřijatelnosti žádosti žalobou ke Krajskému soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“). Krajský soud nejprve konstatoval, že napadené usnesení žalovaného je rozhodnutím ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Dále uvedl, že přesto, že se jedná o „pouhé“ usnesení, jež se poznamenává do spisu, platí pro něj obecné náležitosti rozhodnutí (v širším smyslu) podle až 69 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Napadené rozhodnutí obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti, avšak odůvodnění rozhodnutí je vedeno pouze v rovině citace znění zákona o pobytu cizinců; absentují v něm úvahy, které správní orgán vedly k výroku, že si cizinec předem nesjednal termín k podání žádosti. Krajský soud proto usnesení žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem zrušil pro nepřezkoumatelnost.

II. Kasační stížnost a průběh řízení o ní

[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalovaný (dále „stěžovatel“) včas kasační stížnost, kterou založil na důvodu dle , neboť krajský soud měl nesprávně posoudit právní otázku přezkoumatelnosti napadeného usnesení. Stěžovatel má za to, že usnesení o nepřijatelnosti není vůbec přezkoumatelným aktem, což mělo být i samotným záměrem zákonodárce. To vyplývá z předepsané formy aktu, kterou je toliko usnesení zaznamenané do spisu, dále z toho, že proti usnesení se nelze odvolat, a konečně i z důsledků, které jsou s přijetím usnesení spojeny, neboť řízení není zahájeno a na žádost se hledí, jako by vůbec nebyla podána.

[4] Účelem této úpravy bylo umožnit zastupitelskému úřadu reagovat bezprostředně po obdržení žádosti na zjevnou skutečnost, která bez potřeby dalšího zkoumání nedovoluje žádost dále zpracovávat. Konkrétně se jedná o prosté zjištění, že cizinec si předem nesjednal termín pro podání žádosti způsobem, který zákon předvídá. Takto zvolená konstrukce dle stěžovatele a priori vylučuje, aby akt, kterým se deklaruje nepřijatelnost, splňoval náležitosti obvykle kladené na přezkoumatelnost. Opačný výklad by vedl k absurdní situaci, kdy by jakýkoliv soudní přezkum veškerých aktů vydaných podle § 169h odst. 3 zákona o pobytu cizinců měl vždy předem jasný výsledek, tedy vyhovění žalobě z důvodu nepřezkoumatelnosti napadeného aktu, a to navzdory tomu, že správní orgán postupoval dle propozic zákonodárce.

[5] Pokud by stěžovatel připustil, že usnesení vydané podle zákona o pobytu cizinců je přezkoumatelným aktem, je třeba stanovit pro jeho přezkum odlišná kritéria a chápat toto ustanovení jako lex specialis k . Pak by pouhé sdělení důvodu pro nepřijatelnost, spočívajícím v nesjednání termínu podání žádosti, muselo být dostačujícím a přezkoumatelným odůvodněním.

[6] Žalobce se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

III. Posouzení kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem

[7] Nejvyšší správní soud kasační stížnost posoudil a dospěl k závěru, že je důvodná.

[8] Nejvyšší správní soud předesílá, že se obdobnou věcí zabýval již v rozsudku ze dne 21. listopadu 2018, č. j. - 21, jímž zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě, který rovněž vyhodnotil usnesení o nepřijatelnosti žádosti žadatelky jako nepřezkoumatelné. Nejvyšší správní soud neshledává důvodu se od svého předchozího rozsudku jakkoliv odchýlit, a pro stručnost na něj odkazuje. V další části odůvodnění proto stručně uvede toliko základní nosné důvody, které jej vedly k závěru o důvodnosti kasační stížnosti.

[9] Nejvyšší správní soud nesdílí názor stěžovatele, že by usnesení o nepřijatelnosti žádosti nepodléhalo jakémukoliv přezkumu. Ve svém rozsudku ze dne 16. května 2018, č. j. - 19, č. 3744/2018 Sb. NSS, dovodil, že usnesení o nepřijatelnosti žádosti o pobytové oprávnění je rozhodnutím ve smyslu Proti takovému rozhodnutí nejsou sice přípustné žádné opravné prostředky v systému veřejné správy, lze je však napadnout přímo správní žalobou (srov. též usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. května 2017, č. j. - 36, č. 3603/2017 Sb. NSS). Na tomto právním názoru setrval Nejvyšší správní soud i v pozdějších rozsudcích ze dne 16. května 2018, č. j. - 19, ze dne 27. června 2017, č. j. - 37, ze dne 1. července 2018, č. j. – 26, ze dne 15. srpna 2018, č. j. – 35 a konečně již v odkazovaném rozsudku ze dne 21. listopadu 2018, č. j. -21.

[10] V rozsudku ze dne 21. listopadu 2018, č. j. - 21, však Nejvyšší správní soud považoval s ohledem na specifickou povahu usnesení o nepřijatelnosti žádosti podle §169h odst. 3 zákona o pobytu cizinců za zcela dostatečné, pokud je výrok usnesení „žádost je nepřijatelná“ podepřen důvodem, že si žadatel nesjednal termín k jejímu podání a nepodal ji osobně.

[11] Také v tomto případě proto Nejvyšší správní soud souhlasí se stěžovatelem, že s ohledem na zákonnou konstrukci uvedenou v § 169h odst. 3 zákona o pobytu cizinců a účel této úpravy zcela postačí pro seznatelnost důvodů usnesení, je-li uvedeno, že žádost je nepřijatelná, neboť si žalobce předem nesjednal termín pro její podání a žádost nepodal osobně. Nejvyšší správní soud má proto za to, že žalobou napadené usnesení je přezkoumatelné, přičemž případné další žalobní tvrzení žalobce se již pohybují v rovině posouzení zákonnosti (správnosti) rozhodnutí žalovaného, nikoli jeho přezkoumatelnosti (žalobce v žalobě například namítal, že zákon žádný způsob sjednání termínu pro podání žádosti nestanoví a že žádost podal osobně). Krajský soud proto v dalším řízení posoudí tyto věcné žalobní námitky (body).

IV. Závěr a náklady řízení

[12] Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou, pročež rozsudek krajského soudu podle věty prvé zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. V něm bude krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku ( ). To znamená, že krajský soud v mezích žalobních bodů věcně posoudí závěry žalovaného, že byly splněny zákonem stanovené podmínky pro závěr o nepřijatelnosti žádosti žalobce o povolení k dlouhodobému pobytu.

[13] Krajský soud v novém rozhodnutí rozhodne též o náhradě nákladů řízení o kasační stížnost ( věta první ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. února 2019

JUDr. Tomáš Langášek

předseda senátu