Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Azs 322/2018 - 49

- 50

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: M. Ch., zast. Mgr. Beatou Kaczynskou, advokátkou se sídlem Masarykovy sady 76/18, Český Těšín, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2018, č. j. OAM-1027/ZA06-ZA10-2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 8. 2018, č. j. - 39,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovené zástupkyni žalobce Mgr. Beatě Kaczynské, advokátce se sídlem Masarykovy sady 76/18, Český Těšín, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování v řízení o kasační stížnosti ve výši 2 057 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla jako nedůvodná podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného (dále jen „rozhodnutí žalovaného“). Žalovaný o žádosti o udělení mezinárodní ochrany rozhodl tak, že se mezinárodní ochrana stěžovateli podle , 13, 14, 14a a 14b , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neuděluje.

[2] Jako hlavní důvod pro udělení mezinárodní ochrany stěžovatel ve správním řízení uvedl obavu o svůj život v souvislosti s výhrůžkami jeho otci. K tvrzenému pronásledování docházelo z důvodu rodinné příslušnosti k otci, který je taktéž žadatelem o mezinárodní ochranu. Pronásledování rodinných příslušníků proto vykazuje pronásledování rodiny jakožto sociální skupiny.

[3] Krajský soud v napadeném rozsudku uvedl, že jedinou žalobní námitkou jsou výhrůžky ze strany policie směřované k jeho otci, jejichž součástí bylo také to, že během výkonu základní vojenské služby v Náhorním Karabachu bude stěžovatel zabit. Pakliže by mu skutečně hrozilo v průběhu výkonu základní vojenské služby nezákonné jednání, existují proti takovému jednání v Arménii možnosti obrany [srov. zpráva rakouského Federálního úřadu pro migraci a azyl (BFA) ze dne 5. 5. 2017, bod 10].

[4] V řízení o žádostech o udělení mezinárodní ochrany obecně nejsou vyloučeny situace, kdy se stejné azylové důvody mohou týkat více příslušníků, a tedy i příslušníků rodinných. Nelze však opomenout, že důvody a jejich posouzení, tj. zda jsou azylově relevantní, je nutno hodnotit u každého žadatele o mezinárodní ochranu individuálně. S ohledem na skutečnost, že žaloba proti rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany otci stěžovatele byla krajským soudem zamítnuta, žalovaný nepochybil, neudělil-li stěžovateli z jím uváděných důvodů žádnou z forem mezinárodní ochrany.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

[5] Proti rozsudku krajského soudu brojí stěžovatel kasační stížností z důvodů dle

[6] Po obsáhlé rekapitulaci dosavadního řízení namítá nesprávné právní posouzení otázky soudem v předcházejícím řízení, protože soud nepřihlédl ke skutečnosti, že v situaci stěžovatelovy rodiny se jedná o pronásledování ze strany státu, nikoli ze strany soukromých osob. Důvodem pronásledování je to, že je synem svého otce, tj. příslušnost k rodině jako sociální skupině. Vojenské službě se vyhnout nechtěl, přičemž zejména žalovaný jeho věc nepřípustně zúžil na obavy z důvodu odchodu do armády.

[7] V této souvislosti odkazuje na rozsudky NSS ze dne 30. 9. 2008, č. j. - 70, a ze dne 9. 2. 2010, č. j. - 51, ve kterých soud zdůraznil odlišnost posuzování otázky pronásledování ze strany státních orgánů a soukromých osob. S odkazem na uvedená rozhodnutí stěžovatel zdůraznil, že mohou nastat situace, kdy není možné nebo účelné trvat na požadavku usilovat nejdříve o ochranu v zemi původu. Ani žalovaný, ani soud se nezabývali tím, nakolik by stěžovatel za daných okolností mohl očekávat poskytnutí účinné ochrany.

[8] Navrhuje, aby byl rozsudek krajského soudu zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení.

[9] Žalovaný ve vyjádření uvedl, že všechna dosavadní rozhodnutí byla vydána v souladu s právními předpisy. S ohledem na totožnost žalobních a kasačních námitek odkázal na svá dosavadní vyjádření a spisový materiál. Navrhl stížnosti nevyhovět.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[10] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána včas a stěžovatel je zastoupen advokátem ( ).

[11] Ve věcech mezinárodní ochrany se Nejvyšší správní soud v souladu s zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Pro vlastní vymezení institutu nepřijatelnosti a jeho dopadů do soudního řízení správního soud odkazuje na usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž vyložil neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“.

[12] Soud nespatřuje v namítaných skutečnostech přesah vlastních zájmů stěžovatele, a to v mezích vytyčených výše zmíněným usnesením prvního senátu zdejšího soudu. Skutková zjištění mají oporu ve spisu, řešená otázka byla vyřešena v souladu s ustálenou judikaturou a kasační princip nebyl krajským soudem porušen.

[13] Podle nemusí být usnesení o nepřijatelnosti odůvodněno. Přesto Nejvyšší správní soud dále stručně uvede, proč věc stěžovatele nepřesahuje jeho zájmy natolik, aby se jí soud podrobně věcně zabýval.

[14] Stěžovatel odvozoval svoji obavu z pronásledování toliko ve vztahu k pronásledování otce. V kasační stížnosti se dokonce ohradil proti tomu, že žalovaný posouzení věci nepřípustně zúžil na jeho obavu z odvodu do armády.

[15] Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatelova otce usnesením ze dne 13. 12. 2018, č. j. - 46, odmítl pro nepřijatelnost. Dospěl k závěru, že jeho otec neuvedl žádné skutečnosti, které by bylo možné považovat za uplatňování politických práv a svobod, za něž by byl pronásledován ve smyslu . Své závěry opřel mj. o rozsudek NSS ze dne 30. 6. 2005, č. j. - 53.

[16] Soudu je dále z úřední činnosti známo, že s kasační stížností neuspěly ani stěžovatelova matka a nezletilá sestra (viz usnesení NSS ze dne 23. 1. 2019, č. j. - 52).

[17] Nesvědčí-li otci stěžovatele žádné důvody pro udělení mezinárodní ochrany, nemůže být stěžovatel se svojí kasační stížností úspěšný, neboť žádné jiné azylově relevantní okolnosti týkající se jeho samotného stěžovatel v dosavadním řízení neuváděl.

IV. Závěr a náklady řízení

[18] Za těchto okolností Nejvyšší správní soud neshledal žádného důvodu pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání a konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a proto ji ve smyslu shledal nepřijatelnou a odmítl ji.

[19] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o větu první ve spojení s , dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno, nebo žaloba odmítnuta.

[20] Usnesením ze dne 4. 10. 2018, č. j. - 22, byla stěžovateli pro zastupování v kasačním řízení ustanovena advokátka s tím, že stěžovatel splnil podmínky osvobození pouze zčásti, a to z 50 %. Pokud tedy stěžovatel splnil předpoklad osvobození od soudního poplatku z 50 %, stát hradí ve smyslu ve spojení s dle hotové výdaje a odměnu ustanovené advokátky pouze z 50 %. Zbylou část náhrady hotových výdajů a odměny advokátky hradí sám stěžovatel (viz rozsudek NSS ze dne 31. 1. 2011, č. j. - 72, a usnesení NSS ze dne 20. 9. 2013, č. j. - 29).

[21] Ustanovená zástupkyně učinila v řízení před Nejvyšším správním soudem jeden úkon právní služby, kterým je písemné podání ve věci samé - podání kasační stížnosti [ , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)]. Za jeden úkon právní služby náleží mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [ ve spojení s bodem 5. advokátního tarifu] a dále 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu. Celková výše odměny a náhrady hotových výdajů činí 4 114 Kč. Ustanovená zástupkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto se odměna a náhrada hotových výdajů zvyšuje o částku odpovídající této dani. S ohledem na skutečnost, že stěžovatel splnil podmínky pro osvobození pouze z 50 %, bude jeho zástupkyni vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu tomuto rozsahu osvobození odpovídající částka ve výši 1 700 Kč, navýšená o příslušnou DPH, celkem tedy částka ve výši 2 057 Kč. Tato částka jí bude vyplacena do 60 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

[22] Zástupkyní požadovanou mimosmluvní odměnu a náhradu hotových výdajů za úkon právní služby spočívající v převzetí věci Nejvyšší správní soud nepřiznal, neboť ustanovená zástupkyně nedoložila uskutečnění první porady se stěžovatelem, která je dle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu společně s převzetím věci úkonem právní služby.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. února 2019

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu