Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 1/2019 - 29

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj) a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: V. J., zastoupený Mgr. Františkem Jarošem, advokátem, sídlem Antonína Dvořáka 287, Turnov, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 25, Praha 5, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 14. října 2016, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. listopadu 2018, č. j. - 77,

takto:

Kasační stížnosti žalované se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím označeným v záhlaví žalovaná potvrdila své rozhodnutí ze dne 21. července 2016, č. j. R-21.7.2016 – 422/600 305 1373, kterým zamítla žádost žalobce o starobní důchod pro nesplnění podmínek pro snížení důchodového věku stanovených v , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a , o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993, ve znění účinném od 1. června 2015.

[2] Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) rozsudkem označeným v záhlaví rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná (dále též „stěžovatelka“) včas kasační stížnost.

[3] Společně s kasační stížností požádala stěžovatelka o přiznání odkladného účinku. Uvedla, že nepřiznání odkladného účinku by mělo za následek pokračování řízení. Pokud by stěžovatelka rozhodla v souladu se závazným právním názorem krajského soudu a Nejvyšší správní soud následně její kasační stížnosti vyhověl, čelila by časově náročnému zpětnému vymáhání mezitím přiznanému doplatku na důchodu. Oproti tomu v případě neúspěchu v řízení o kasační stížnosti je stěžovatelka schopna vyplatit stěžovateli eventuální doplatek na důchodu v krátkém čase.

[4] Žalobce se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil

[5] Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), nemá kasační stížnost odkladný účinek, Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití až 5 Odkladný účinek lze tedy kasační stížnosti přiznat tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. července 2015, č. j. - 58, č. 3270/2015 Sb. NSS). Povinnost tvrdit a prokázat hrozbu újmy přitom tíží stěžovatele (například usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. února 2012, č. j. - 32). Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. října 2017, č. j. - 20).

[7] Nejvyšší správní soud již v minulosti konstatoval, že „s ohledem na postavení správního orgánu v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla ojedinělým případům” (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. dubna 2007, č. j. - 49, č. 1255/2007 Sb. NSS) a „bude podmíněno ochranou důležitého veřejného zájmu, jehož ohrožení bude v konkrétním případě představovat právě onu nepoměrně větší újmu, než která přiznáním odkladného účinku vznikne jiným osobám“ (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. července 2015, č. j. - 58, č. 3270/2015 Sb. NSS). Taková mimořádná situace v projednávané věci nenastala. Stěžovatelka důvody pro přiznání odkladného účinku spatřovala výhradně v tom, že je po zrušení svého rozhodnutí krajským soudem povinna dále vést řízení se žalobcem a řídit se při tom závazným právním názorem krajského soudu, který kasační stížností zpochybňuje. Povinnost správního orgánu pokračovat v řízení a respektovat soudem vyslovený právní názor je však zákonem předvídaným důsledkem zrušujícího rozhodnutí krajského soudu (srov. a usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. dubna 2007, č. j. - 49, č. 1255/2007 Sb. NSS). Nejvyšší správní soud setrvale judikuje, že v důsledku zrušení rozhodnutí o nepřiznání důchodu a vrácení věci k dalšímu řízení stěžovatelce bez dalšího nehrozí újma ve smyslu ve spojení s (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. července 2003, č. j. - 52, č. NSS; srov. též usnesení ze dne 16. července 2015, č. j. - 25, ze dne 26. března 2014, č. j. - 10, či ze dne 21. února 2018, č. j. - 29).

[8] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud nepřiznal kasační stížnosti žalované odkladný účinek.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. února 2019

JUDr. Tomáš Langášek

předseda senátu