Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Ads 276/2017 - 32

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobců: a) A. K., b) L. K., c) M. K., všichni zast. JUDr. Michalem Magliou, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 282/57, Karlovy Vary, proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Orlická 2020/4, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2016, č. j. VZP-16-00877714-P4BA, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 7. 2017, č. j. - 79,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 7. 2017, č. j. - 79, se zrušuje.

II. Žaloba žalobce a) se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě žalobce a).

IV. Rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2016, č. j. VZP-16-00877714-P4BA, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

V. Rozhodnutí žalované ze dne 2. 3. 2016, č. j. VZP-16-00678868-P4BA, se zrušuje.

VI. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům b) a c) náhradu nákladů řízení o žalobě a kasační stížnosti v celkové výši 11 027,94 Kč k rukám jejich zástupce JUDr. Michala Magliy, advokáta se sídlem T. G. Masaryka 282/57, Karlovy Vary, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalovaná (dále „stěžovatelka“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Plzni, jímž krajský soud rozhodl, že namísto zemřelého žalobce a) bude v řízení pokračováno s jeho právními nástupci žalobci b) a c) (výrok I.), rozhodnutí stěžovatelky specifikované v záhlaví, jakož i prvostupňové rozhodnutí Všeobecné zdravotní pojišťovny ze dne 2. 3. 2016, č. j. VZP-16-00877714-P4BA (správně č. j. VZP-16-00678868-P4BA, pozn. NSS), se ruší a věc se vrací stěžovatelce k dalšímu řízení (výrok II.) a stěžovatelka je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 8 124 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců (výrok III.).

[2] Stěžovatelka rozhodnutím specifikovaným v záhlaví tohoto rozsudku zamítla odvolání a potvrdila prvostupňové rozhodnutí, jímž byla zamítnuta žádost žalobců o výjimečnou úhradu jinak nehrazené zdravotní služby žalobci a) podle , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění v době rozhodné.

[3] Vzhledem k tomu, že žalobce a) v průběhu řízení o žalobě zemřel, krajský soud rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), ve spojení s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), o pokračování v řízení se žalobci b) a c), kteří jsou rodiči a právními nástupci žalobce a). Dále v této souvislosti podotkl, že se žalobci b) a c) je v řízení jednáno také z titulu jejich účastenství ve správním řízení.

[4] Napadená správní rozhodnutí zrušil podle z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Podklady pro rozhodnutí měly být doplněny o odborné posouzení otázky, zda je léčba léčebným přípravkem Translarna pro žalobce a) jedinou možností z hlediska zdravotního stavu (jedná se o podmínku výjimečné úhrady zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené).

II. Obsah kasační stížnosti

[5] Stěžovatelka v kasační stížnosti namítá nezákonnost rozhodnutí soudu o procesním nástupnictví. Právo na úhradu léčivého přípravku podle zákona o veřejném zdravotním pojištění se váže výlučně k osobě pojištěnce, tedy žalobce a). Takovéto osobnostní právo nelze převést na jinou osobu, povaha věci tedy neumožňovala pokračovat v řízení s právními nástupci. Ustanovení bylo aplikováno chybně, řízení mělo být zastaveno.

[6] Dále nesouhlasí s důvodem zrušení svého rozhodnutí. Vycházela a vychází z toho, že léčebný přípravek nebyl pro žalobce a) jedinou léčebnou možností, což je negativní skutečnost. Negativní tvrzení se zásadně neprokazují.

III. Vyjádření žalobců b) a c)

[7] Žalobci b) a c) mají ve shodě s krajským soudem za to, že jsou právními nástupci žalobce a), a poukazují v této souvislosti také na skutečnost, že byli účastníky správního řízení.

[8] Ve vztahu k prokazování negativní skutečnosti uvádí, že stěžovatelka zřejmě nesprávně pochopila rozsudek krajského soudu. V napadeném rozsudku jí bylo vytknuto, že se dostatečně nevypořádala s argumentací a důkazy žalobců a neshromáždila dostatečné podklady pro rozhodnutí.

IV. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[9] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání kasační stížnosti přípustné, z důvodů, které zákon připouští, a za stěžovatelku jedná zaměstnankyně, která má vysokoškolské vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadované pro výkon advokacie. Poté přistoupil k přezkumu rozsudku krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů. Ověřil také, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ).

[10] Dospěl k závěru, že kasační stížnost je částečně důvodná a napadený rozsudek je zatížený vadami, k nimž byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

[11] Předmětem přezkumu krajského i kasačního soudu bylo rozhodnutí ve věci výjimečné úhrady zdravotní služby podle § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, dle kterého [p]říslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.

[12] Je zřejmé, že v případě, kdy pojištěnec předem žádá, aby mu byla umožněna, respektive uhrazena zdravotní služba, která běžně hrazena není, týkají se související práva a povinnosti výlučně jeho osoby. Jde totiž v podstatě o to, zda bude pojištěnci určitá zdravotní služba poskytnuta, či nikoli. Ve vztahu k projednávané věci z toho plynou dva zásadní důsledky.

[13] Zaprvé krajský soud nezákonně rozhodl o tom, že v řízení bude namísto žalobce a) pokračováno se žalobci b) a c) jako jeho právními nástupci. Podle ve spojení s , který krajský soud aplikoval, platí, že [z]tratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde. V nynějším případě však povaha věci neumožňovala v řízení postupovat s nástupci žalobce a), jelikož se jednalo o práva a povinnosti, které jsou podle hmotného práva vázány pouze na jeho osobu a na právní nástupce nepřecházejí. Krajský soud měl tedy postupovat podle a žalobu žalobce a) odmítnout pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení (ztrátu způsobilosti být účastníkem řízení).

[14] Zadruhé stěžovatelka neměla ve správním řízení vůbec věcně posuzovat žádosti žalobců b) a c), neboť nešlo o poskytnutí zdravotní služby jim, ale žalobci a), který již byl v té době plnoletý, a ze správních rozhodnutí ani předloženého spisového materiálu nevyplývá, že by byl svými rodiči zastupován. Žádost o výjimečnou úhradu zdravotní služby sice podali všichni tři žalobci a všichni tři tedy byli účastníky správního řízení podle , , ve znění pozdějších předpisů, v nynější věci použitelného na základě téhož zákona. Žádosti žalobců b) a c) však byly za popsaných okolností zjevně právně nepřípustné ve smyslu a ; ve skutečnosti nežádali o výjimečnou úhradu zdravotní služby pro sebe a je tedy na první pohled zřejmé, že jejich žádostem nemohlo být vyhověno (srovnej také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 5. 2008, č. j. - 55). Řízení o jejich žádostech proto měla být podle citovaných ustanovení zastavena. Věcné rozhodování správních orgánů o zjevně právně nepřípustných žádostech představuje natolik závažné porušení procesních předpisů správním orgánem, že k němu měl krajský soud přihlédnout z úřední povinnosti podle Jelikož tak neučinil, zatížil napadený rozsudek vadou, která měla za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé ve smyslu , tedy vadou, k níž Nejvyšší správní soud přihlíží z úřední povinnosti ( ).

[15] Nejvyšší správní soud závěrem vyjadřuje hlubokou lítost nad úmrtím žalobce a), z hlediska právního nicméně uzavírá, že řešení otázky, zda mu měla být poskytnuta výjimečná úhrada zdravotní služby, je za této situace ryze akademické. Z výše uvedených důvodů žalobu žalobce a) odmítl a k žalobě žalobců b) a c) sice správní rozhodnutí zrušil, nikoli však z věcných důvodů, ale pro závažné procesní pochybení. Stěžovatelka v dalším řízení napraví toto pochybení spočívající ve věcném projednání žádostí žalobců b) a c). Nabízí se zastavení řízení o jejich žádostech podle , případně vysvětlení, proč byly jejich žádosti věcně projednány (správní rozhodnutí ani spisový materiál odpověď na tuto otázku neskýtají). S ohledem na to, že žalobce a) po podání žaloby zemřel, přihlédne v dalším řízení k této nové okolnosti a řízení o jeho žádosti zastaví podle .

V. Závěr a náklady řízení

[16] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je částečně důvodná a napadený rozsudek je zatížený vadami podle , k nimž byl podle povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Rozsudek krajského soudu proto zrušil podle , věty první,

[17] Dále zhodnotil, že již v řízení před krajským soudem byly dány důvody k odmítnutí žaloby žalobce a) podle , jelikož žalobce a) ztratil v řízení o žalobě způsobilost být účastníkem řízení a v řízení nebylo možné pro tento nedostatek pokračovat. Postupoval proto podle , věty první za středníkem, a sám rozhodl o odmítnutí této žaloby.

[18] V návaznosti na to také rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě žalobce a), neboť tato žaloba byla odmítnuta ( ).

[19] Nejvyšší správní soud dále dospěl k závěru, že rozhodnutí stěžovatelky i prvostupňové správní rozhodnutí jsou zatížena zásadní vadou, neboť řízení o žádostech žalobců b) a c) měla být zastavena. K této vadě měl krajský soud přihlédnout z úřední povinnosti a napadená rozhodnutí zrušit, aniž by musel přezkoumávat žalobní námitky směřující do věci samé (za popsané situace to bylo nadbytečné). Jelikož krajský soud tímto způsobem nepostupoval, Nejvyšší správní soud rozhodl podle ve spojení s a a společně s napadeným rozsudkem zrušil také obě správní rozhodnutí. Stěžovatelka bude v dalším řízení vázána právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku ( ).

[20] V případě, že Nejvyšší správní soud ruší rozsudek krajského soudu a současně ruší i rozhodnutí správního orgánu, je povinen rozhodnout kromě nákladů řízení o kasační stížnosti i o nákladech řízení, které předcházelo zrušenému rozhodnutí krajského soudu ( , věta druhá, ). Náklady řízení o žalobě a náklady řízení o kasační stížnosti tvoří v tomto případě jeden celek a Nejvyšší správní soud rozhodne o jejich náhradě jediným výrokem vycházejícím z (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2008, č. j. - 98).

[21] Jelikož žalobci b) a c) dosáhli zrušení správního rozhodnutí, měli z procesního hlediska úspěch ve věci a náleží jim tak dle ve spojení s náhrada nákladů řízení vůči stěžovatelce, která úspěch neměla.

[22] Důvodně vynaložené náklady řízení před krajským soudem jsou zaprvé tvořeny odměnou zástupce žalobců b) a c) dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění v době rozhodné.

[23] Zástupce učinil v řízení před krajským soudem tři společné úkony právní služby, a to (i.) převzetí a přípravu zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, (ii.) podání žaloby, (iii.) účast na jednání konaném 18. 7. 2017 [§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu]. Výše odměny za každý z těchto úkonů právní služby činí 1 000 Kč [§ 7 bod 3. a § 9 odst. 2 advokátního tarifu].

[24] V případě společných úkonů při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 % (§ 12 odst. 4 advokátního tarifu). Zástupce zastupoval v řízení nejprve tři, následně dvě osoby. Vzhledem k tomu, že v řízení o žalobě žalobce a) nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení, je pro výpočet odměny rozhodující zastoupení žalobců b) a c), tedy dvou osob. Zástupci tak náleží za každý společný úkon právní služby částka 1 600 Kč, což za tři úkony právní služby činí 4 800 Kč.

[25] Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že na rozdíl od krajského soudu nepovažuje za úkon ve věci samé podání ze dne 1. 7. 2017, neboť se nejedná o repliku, ale o pouhé sdělení že žalobci b) a c) nesouhlasí s rozhodnutím věci bez jednání a nenamítají podjatost. Za takový úkon nenáleží zástupci odměna podle advokátního tarifu. Nejvyšší správní soud nicméně dále na rozdíl od krajského soudu zohlednil, že zástupce v řízení zastupoval více osob, při výpočtu odměny za jeden (společný) úkon právní služby proto vycházel také z § 12 odst. 4 advokátního tarifu, jak bylo uvedeno výše.

[26] Důvodně vynaložené náklady řízení před krajským soudem jsou zadruhé tvořeny paušální náhradou hotových výdajů zástupce za tři úkony právní služby v celkové výši 900 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu).

[27] Zatřetí náleží žalobcům b) a c) náhrada cestovních výdajů zástupce za cestu na jednání před krajským soudem dne 18. 7. 2017 ( advokátního tarifu). Náhrada cestovních výdajů advokáta vozidlem SUBARU LEGACY, reg. zn. , za 166 km z Karlových Varů do Plzně a zpět činí 914 Kč. Základní sazba dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, činí 648 Kč (u osobních silničních motorových vozidel 3,90 Kč za 1 km jízdy). Náhrada za pohonné hmoty činí 266 Kč [průměrná cena za 1 litr pohonné hmoty činí podle u motorové nafty 28,60 Kč; průměrná spotřeba na 100 km činí u zástupcova vozidla 5,6 litrů].

[28] Začtvrté jsou důvodně vynaložené náklady řízení před krajským soudem tvořeny náhradou za promeškaný čas zástupce podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, které za cestu z Karlových Varů do Plzně a zpět činí za 6 půlhodin 600 Kč (100 Kč za jednu půlhodinu).

[29] Odměna a hotové výdaje advokáta se dále zvyšují o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou bude advokát povinen odvést, a to ve výši 1 514,94 Kč.

[30] Důvodně vynaložené náklady řízení před Nejvyšším správním soudem tvoří odměna zástupce žalobců b) a c) za jeden společný úkon právní služby, a to podání vyjádření ke kasační stížnosti ze dne 2. 10. 2017 [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. Výše odměny za tento úkon právní služby je shodná jako výše odměny za jeden úkon učiněný v řízení o žalobě, tj. 1 600 Kč (viz ustanovení citovaná výše).

[31] Náklady řízení před Nejvyšším správním soudem dále tvoří paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč spojená s každým úkonem právní služby (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu).

[32] Odměna a hotové výdaje advokáta se dále zvyšují o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou bude advokát povinen odvést, a to ve výši 399 Kč.

[33] Stěžovatelka je povinna žalobcům b) a c) zaplatit náhradu nákladů řízení o žalobě a kasační stížnosti v celkové výši 11 027,94 Kč (4 800 + 900 + 914 + 600 + 1514,94 + 1 600 + 300 + 399 Kč), a to k rukám jejich zástupce JUDr. Michala Magliy ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

[34] Stěžovatelka úspěch ve věci neměla, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení ( a contrario ve spojení s ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. února 2019

JUDr. Radan Malík

předseda senátu