Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 As 426/2018 - 26

- 28

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobkyně: Ing. J. K., zastoupená Mgr. Pavlem Palatickým, advokátem se sídlem Údolní 567/33, Brno, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Společenství vlastníků Gercenova 851 - 854, se sídlem Gercenova 852/4, Praha 10, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 7. 2017, č. j. MHMP 1098293/2017, sp. zn. SMHMP 1097765/2017/STR, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2018, č. j. – 103, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

II. Žalobkyni se ukládá zaplatit ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Úřad městské části Praha 15, odbor stavební (dále jen „stavební úřad“) vydal dne 13. 12. 2016 usnesení č. j. ÚMČ P15 61733/2016/OST/Ahe o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby, neboť žalobkyni a jejímu manželovi se nepodařilo odstranit vady žádosti podané dle , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (dále jen „“) ve stanovené lhůtě. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) usnesení stavebního úřadu potvrdil a odvolání zamítl. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) žalobu žalobkyně v záhlaví označeným rozsudkem (dále jen „napadený rozsudek“) zamítl.

[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti napadenému rozsudku kasační stížnost spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku. Uvádí, že v současné době je správní rozhodnutí o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby pravomocné, čímž odpadla překážka pro pokračování v řízení o jejím odstranění dle . Stěžovatelce proto hrozí vznik skutečné nenahraditelné újmy v souvislosti s očekávaným rozhodnutím o odstranění stavby.

[3] Žalovaný se k návrhu na odkladný účinek vyjádřil tak, že s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí.

[4] Podle , (dále jen „“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení až 5 se užije přiměřeně. Jde o institut výjimečný, jehož účelem je ochránit adresáta veřejné správy před případnými neodstranitelnými negativními následky aktu veřejné správy (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2012, č. j. - 115, dostupné, stejně jako ostatní zde citovaná rozhodnutí, na www.nssoud.cz).

[5] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatelku nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovateli oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. – 50 či ze dne 29. 2. 2012, č. j. – 32). Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.

[7] Nejvyšší správní soud v posuzovaném případě nedospěl k závěru, že by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozsudku krajského soudu (resp. napadeného správního rozhodnutí) znamenaly pro stěžovatelku nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, resp. veřejnému zájmu.

[8] Odstranění stavby nepochybně představuje citelnou újmu, jelikož jednoznačně může vést k nevratnému porušení práv stavebníka, které by již nebylo možné zhojit ani případným rozhodnutím v jeho prospěch, jež by v takovém případě bylo pouze akademického charakteru a nemohlo by mu poskytnout jinou než pouze hypotetickou ochranu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2017, č. j. – 52, ze dne 15. 6. 2016, č. j. – 40 či ze dne 10. 11. 2015, č. j. – 17). Předmětem soudního přezkumu však v posuzovaném případě není rozhodnutí o odstranění stavby, nýbrž rozhodnutí o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby.

[9] Řízení o dodatečném povolení stavby není součástí řízení o odstranění stavby; jedná se o samostatné řízení s odlišným předmětem. Na rozdíl od předešlé právní úpravy [srov. , o územním plánování a stavebním řádu ], současný vychází z toho, že i přes vzájemnou návaznost jde o samostatná řízení s odlišným předmětem. Dle : „[P]okud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti“. Také judikatura dovodila, že podání žádosti o dodatečné povolení stavby má za následek zahájení nového řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2010, č. j. – 214). Stavba, která je předmětem sporu, je fakticky dostavena a užívána v plném rozsahu, napadeným rozhodnutím bylo pouze zastaveno řízení o žádosti o dodatečné stavební povolení vztahující se k této stavbě. Odstranění stavby prozatím nařízeno nebylo. Teprve v případě naplnění podmínek pro exekuci rozhodnutí o nařízení odstranění stavby by bylo lze uvažovat o hrozbě nenahraditelné újmy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2016, č. j. – 19 či ze dne 10. 11. 2010, č. j. – 121).

[10] Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených důvodů shledal, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou naplněny. Hrozící následek v podobě povinnosti odstranit stavbu není bezprostředně spojen s dopady výsledku řízení o dodatečném povolení stavby, ale až s účinky případného navazujícího rozhodnutí o odstranění stavby. Proto Nejvyšší správní soud odkladný účinek kasační stížnosti žalobkyně nepřiznal.

[11] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. - 76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS). Ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly, může Nejvyšší správní soud toto usnesení i bez návrhu zrušit ( ve spojení s ).

[12] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích, poplatkové povinnosti a stěžovatelka nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Soudní poplatek ve výši 1000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatelka zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na podkladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1020442618.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. ledna 2019

JUDr. Karel Šimka

předseda senátu

Nejvyšší správní soud

Moravské náměstí 6

Brno

sp. zn.

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

podpis .................................................

Místo pro nalepení kolkových známek: