Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 As 420/2018 - 9

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalované: Vězeňská služba ČR, Věznice Plzeň, se sídlem Klatovská třída 202, Plzeň, ve věci ochrany proti nečinnosti žalované, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 12. 2018, č. j. - 40,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobce se u Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“) domáhal vydání předběžného opatření v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované ve věci jeho žádosti ze dne 20. 6. 2018 o poskytnutí informací v oblasti stravování dle , o svobodném přístupu k informacím. Krajský soud návrh žalobce usnesením označeným v záhlaví (dále jen „napadené usnesení“) zamítl, neboť neshledal, že by byly splněny zákonné podmínky pro vydání předběžného opatření dle , (dále jen „ “).

[2] Proti napadenému usnesení podal žalobce kasační stížnost a žádal, aby je Nejvyšší správní soud zrušil.

[3] Podle je nepřípustná kasační stížnost, která směřuje proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné. Typově se bude jednat o rozhodnutí učiněná soudem v průběhu řízení, jejichž účelem je pouze prozatímně upravit poměry účastníků řízení. Dle dikce je takovým procesním institutem i předběžné opatření.

[4] Rozhodnutí o předběžném opatření slouží k zatímní (tj. přechodné) úpravě poměrů účastníků do doby, než se tyto poměry změní nebo než bude pravomocně rozhodnuto o věci samé. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí, stalo vykonatelným ( ). Z uvedených citací ustanovení je zjevné, že předběžné opatření v žádném případě nemůže působit déle než do nabytí právní moci meritorního rozhodnutí, případně do okamžiku pravomocného zastavení řízení na základě usnesení soudu. Dočasná povaha usnesení o zamítnutí návrhu na předběžné opatření ve věci je tedy nepochybná. Tento právní závěr Nejvyšší správní soud zastává konzistentně ve své judikatuře (viz blíže např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2018, č. j. - 11, či rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2014, č. j. – 19 nebo ze dne 21. 12. 2007, č. j. – 145, vše dostupné na www.nssoud.cz).

[5] Jelikož rozhodnutí o předběžném opatření je rozhodnutím dočasným, nemohl se Nejvyšší správní soud kasační stížností stěžovatele proti napadenému usnesení meritorně zabývat, a musel ji pro nepřípustnost [ ] odmítnout podle ve spojení s ustanovením O nepřípustnosti kasační stížnosti byl stěžovatel ostatně správně poučen krajským soudem v napadeném usnesení.

[6] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že v souladu se zásadou hospodárnosti řízení neřešil splnění poplatkové povinnosti ani povinné zastoupení stěžovatele. Že je kasační stížnost proti napadenému usnesení nepřípustná, je zřejmé z textu zákona a jednoznačné prejudikatury Nejvyššího správního soudu, takže by se jednalo o bezúčelný a zcela neefektivní postup (k obdobnému postupu srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2014, č. j. – 10; přiměřeně i usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 11. 2012, sp. zn. , nebo ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. , dostupné na www.nalus.usoud.cz).

[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s věty první za použití , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. ledna 2019

JUDr. Karel Šimka

předseda senátu