Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 As 387/2018 - 27

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: Odborová organizace Sluníčko, se sídlem Tovární 1072/14, Moravská Třebová, proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 16. 5. 2018, č. j. 10.01-000520/18-002, ze dne 21. 5. 2018, č. j. 10.01-000599/18-002, a ze dne 28. 5. 2018, č. j. 10.01-000599/18-002, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze, ze dne 19. 10. 2018, č. j. - 15,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a řízení před městským soudem

[1] Žalobkyně podala tři žádosti o určení advokáta podle 6 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná předmětným žádostem nevyhověla. Žalobkyně se proto obrátila na správní soud a požádala o osvobození od soudních poplatků. Městský soud v Praze ji mimo jiné vyzval k vyplnění formuláře „Prohlášení o majetkových poměrech“. V zaslaném prohlášení uvedla, že nevlastní žádný majetek, nemá bankovní účty ani žádné pohledávky.

[2] Soud žádosti o osvobození od soudních poplatků nevyhověl. V usnesení zdůraznil, že s předmětem činnosti žalobkyně úzce souvisí nezbytnost zapojovat se do soudních řízení a v případě jejich zahajování též povinnost hradit soudní poplatky tak, jako je tomu obecně u všech ostatních žalobců, či hradit jiné náklady, které je potřebné vynaložit např. na vytváření podkladů k činnosti žalobkyně apod. Pokud se žalobkyně dobrovolně rozhodla poskytovat služby spočívající zejména v pomoci svým členům se zastupováním v občanském soudním řízení při obraně jejich sociálních, hospodářských a dalších zájmů, potřeb a práv, bylo na ní, aby s takovými náklady počítala a své poměry uspořádala tak, aby měla dostatečné finanční prostředky k dispozici. Žalobkyně zjevně na svou činnost žádné finanční prostředky neakumuluje. Přesto se rozhodla dohlížet nad chodem justice, včetně nahlížení do soudních spisů a získávání informací k výzkumným účelům Ty stály na počátku soudních sporů žalobkyně, k jejichž dalšímu vedení žádala o určení advokáta.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

[3] Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost.

[4] V ní uvádí, že městský soud nezohlednil její zvláštní postavení. Poukázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. , podle něhož „soud při zkoumání podmínek pro výkon této její zástupčí činnosti nesmí (není oprávněn) posuzovat ani to, jaké jsou skutečné zájmy sdružení, ani okolnost, jaká naplňuje kritéria činnosti odborových organizací.“ Správní soudy se však nesprávně řídí závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2010, č. j. – 74, č. 2099/2010 Sb. NSS, které jsou v rozporu s evropským a mezinárodním právem, o které se protichůdné usnesení Nejvyššího soudu opírá. V hierarchii práva je (podle stěžovatelky) nejvýše Nejvyšší soud.

[5] Stěžovatelka neposkytuje svým členům pouze „soudní agendu“, ale také další činnosti (zastupuje je v pracovněprávních věcech či organizuje veřejnou službu). Členy jsou prozatím pouze nemajetné osoby, které jsou od soudních poplatků osvobozené ze zákona. Soudním poplatků se proto dá takto „vyhnout“.

[6] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti poukázala na skutečnost, že žalobkyně není odborovou organizací, nýbrž spolkem, a tento fakt dále zevrubně rozvedla. Své vyjádření uzavřela tím, že stěžovatelka tyje z postavení a významu skutečné odborové organizace, a připomněla, že „nemůže být ze strany justice dopřáno sluchu tomu, komu namísto ochrany veřejných subjektivních práv jde především o vlastní souzení pro samotné souzení…“

[7] K vyjádření žalované žalobkyně zaslala stanovisko, ve kterém poukazuje na význam veřejné y, kterou byla ve veřejných rejstřících zapsána jako odborová organizace.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[8] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo ke splnění podmínek řízení o kasační stížnosti. Ověřil, že stěžovatelka je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti ( ). V kasační stížnosti, kterou podala včas ( ), uplatňuje přípustné důvody. Soud proto posoudil kasační stížnost v souladu s a 4 , vázán jejím rozsahem a uplatněnými stížnostními důvody. Neshledal přitom vady podle , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

[9] Kasační stížnost není důvodná.

[10] Právní otázka, která je jádrem sporu - zda stěžovatelka je či není osvobozena od soudních poplatků pro svou povahu a právní formu – již byla předmětem jiných kasačních řízení před Nejvyšším správním soudem (srov. rozsudky ze dne 28. 3. 2018, č. j. - 14, ze dne 29. 3. 2018, č. j. - 16, či ze dne 9. 5. 2018, č. j. - 19). V nyní projednávané věci stěžovatelka zásadně opakuje argumenty posuzované ve výše uvedených rozsudcích.

[11] V těchto rozsudcích se soud zevrubně vyjádřil k právní formě stěžovatelky, která je spolkem a nikoliv odborovou organizací. Vycházel zejména z veřejných rejstříků, na které dopadá princip materiální publicity, tedy důvěra v zapsané údaje. Všechny rozsudky jsou v souladu s (jinak nezávaznými) závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. , které jsou nosné pro žalobní i kasační argumentaci stěžovatelky. V usnesení Nejvyššího soudu se totiž stanoví, že „pro zastoupení účastníka odborovou organizací soud musí (je oprávněn) zjišťovat pouze to, zda 1) byla odborová organizace zapsaná do spolkového rejstříku jako odborová organizace, 2) účastník je členem této odborové organizace, 3) odborová organizace převzala zastoupení tohoto svého člena a 4) nejde o řízení ve věcech ‚týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti‘.“ V žádném z řízení vedených u Nejvyššího správního soudu, na které se odkazuje v bodu [10], stěžovatelka nebyla v postavení odborové organizace, která by zastupovala svého člena ve smyslu V nyní projednávané věci tomu není jinak. Hned první podmínka pro aplikaci závěrů Nejvyššího soudu tak není splněna. Účastníkem řízení není ani žádný ze stěžovatelčiných členů (tím je totiž stěžovatelka sama).

[12] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené odkazuje pro stručnost a přehlednost na závěry citovaných rozsudků a shledává, že městský soud posoudil existenci podmínek pro osvobození stěžovatele od soudních poplatků správně a v souladu se zákonem.

IV. Závěr a náklady řízení

[13] Stěžovatelka se svými námitkami neuspěla. Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí ani z úřední povinnosti ( ), a proto zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou ( ).

[14] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s za použití téhož zákona. Stěžovatelka ve věci neměla úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Žalované, které by jinak jakožto úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, pak v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec její běžné úřední činnosti nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. ledna 2019

JUDr. Josef Baxa

předseda senátu