Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 312/2018 - 29

[3] Proti tomuto rozsudku podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

[4] Stěžovatel spatřuje přesah vlastních zájmů v zásadním pochybení krajského soudu, které mohlo mít dopad do jeho hmotněprávního postavení. Krajský soud dle stěžovatele nesprávně vyhodnotil otázku zásahu do jeho rodinného života. Stěžovatel má v České republice soustředěný veškerý podstatný rodinný a soukromý život - svou družku a nezletilou dceru vyžadující soustavnou péči. Vycestování by pro něj představovalo změnu k horšímu a zpřetrhání rodinných vazeb. Přestěhování na Ukrajinu v jejich případě fakticky nepřipadá v úvahu s ohledem na potřebu péče o dítě, zcela nedostatečný sociální systém na Ukrajině a neakceptovatelné zhoršení sociální, ekonomické a obecně životní situace.

[5] Soud ani žalovaný dle stěžovatele nezohlednili specifika jeho případu, především okolnosti jeho rodinného života (věk jeho nezletilého dítěte), délku jeho pobytu na území České republiky a intenzitu jeho vazeb na území České republiky. K tomu odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2015, č. j. - 27. Soud i žalovaný postupovali paušálním způsobem.

[6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na judikaturu správních soudů týkající se závazku k respektování rodinného života a využívání mezinárodní ochrany jakožto prostředku k legalizaci pobytu, a to na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2010, č. j. , rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2011, č. j. a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2011, č. j. . Žalovaný konstatoval, že stěžovatelem uvedené skutečnosti nebyly azylově relevantní a že jeho cílem byla snaha legalizovat svůj pobyt na území ČR. Stěžovatel pouze domýšlí krajní scénáře v případě jeho návratu do země původu a snaží se správnímu orgánu i soudu podsunout své domněnky jako skutečnost, aniž by měly jakoukoli reálnou spojitost s jeho azylovým příběhem.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[7] Kasační stížnost je přípustná. Jelikož se jedná o věc mezinárodní ochrany, zabýval se Nejvyšší správní soud nejprve v souladu s , (dále jen „ “), otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, odmítne ji jako nepřijatelnou.

[8] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikatorní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.

[9] Stěžovatel v kasační stížnosti namítal, že žalovaný a krajský soud nesprávně posoudili otázku nepřiměřenosti zásahu do jeho rodinného života a nezohlednili individuální okolnosti jeho případu. Nejvyšší správní soud se ve své judikatuře vyjádřil k výjimečným okolnostem, za nichž by bylo možné shledat, že již pouhé vycestování cizince z území by mohlo porušit jeho právo na ochranu rodinného života, a porušit tak § 14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu a čl. 8 Úmluvy (viz např. rozsudky ze dne 28. 11. 2008, č. j. - 71, či ze dne 8. 6. 2011, č. j. - 55). Článek 8 Úmluvy neukládá státu všeobecný závazek respektovat volbu osob, které nejsou jeho státními příslušníky, ohledně země jejich společného pobytu a umožnit jim přenést si jejich rodinný život na území daného státu. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že podmínky pro použití tzv. extrateritoriálního účinku čl. 8 Úmluvy jsou velmi přísné (viz např. rozsudek ze dne 6. 2. 2001, Bensaid proti Spojenému království, stížnost č. 44599/98, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2011, č. j. - 67). Tyto výjimečné okolnosti nebyly v případě stěžovatele dány.

[10] Zhoršení životní úrovně stěžovatele a jeho rodiny v případě přestěhování na Ukrajinu pak také není azylově relevantním důvodem (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu rozsudek ze dne 27. 8. 2003, č. j. – 54, či usnesení ze dne 18. 3. 2013 č. j. – 28).

[11] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2015, č. j. - 27, na který odkazoval stěžovatel, na nyní projednávanou věc nedopadá. V daném případě Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí krajského soudu pro nepřezkoumatelnost, neboť se vůbec nezabýval žalobcem tvrzenými mimořádnými okolnostmi, pro které by mu měla být udělena doplňková ochrana dle § 14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu. Těmi bylo manželství s českou občanskou, narození dítěte a zejména zdravotní stav manželky, jenž jí neumožňoval péči o novorozenou dceru, obě tak byly na žalobci fakticky závislé.

[12] Nejvyšší správní soud neshledal v posuzované věci přesah vlastních zájmů stěžovatele ani zásadní pochybení krajského soudu, které by mohlo mít dopad do jeho hmotněprávního postavení. Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje dostatečnou odpověď na uplatněné kasační námitky a stěžovatel ve své argumentaci nevyložil žádné důvody, které by svědčily pro odklon.

[13] Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů kasační stížnost stěžovatele odmítl jako nepřijatelnou podle

[14] Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o větu první , ve spojení s s. ř. s, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

[15] Krajský soud žalobci usnesením ze dne 5. 6. 2018, č. j. – 22, ustanovil zástupcem Mgr. Ladislava Bártu, advokáta. Dle in fine zastupuje ustanovený zástupce, je-li jím advokát, účastníka i v řízení o kasační stížnosti. Hotové výdaje a odměnu za zastupování platí v takovém případě stát ( ve spojení s ).

[16] Nejvyšší správní soud přiznal zástupci odměnu za dva úkony právní služby, spočívající podání kasační stížnosti a další konzultaci s klientem přesahující jednu hodinu, o které zástupce dodal soudu potvrzení [ a c) , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], ve výši 2x 3100 Kč [ a . téže vyhlášky], k čemuž náleží náhrada hotových výdajů ve výši 2x 300 Kč ( téže vyhlášky). Celkem tedy odměna ustanoveného zástupce činí částku ve výši 6.800 Kč, jež mu bude vyplacena do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2018

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu