Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

54 Ad 17/2018 - 37

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci

žalobce: X

bytem X

proti

žalované Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 6. 2018 č. j. X ,

takto:

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 22. 6. 2018 č. j. X se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou doručenou dne 27. 8. 2018 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 22. 6. 2018 č. j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 22. 2. 2018 č. j. X, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek daných ustanovením , o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, neboť podle lékařského posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice ze dne 8. 2. 2018 nebyl invalidní podle ustanovení zákona o důchodovém pojištění, neboť podle posudku poklesla jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 15 % a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

2. Žalobce s rozhodnutím nesouhlasil a uvedl, že nepovažuje poškození rukou za lehké, neboť záchvaty, které jej postihují, se týkají dvou článku čtvrtého a pátého prstu pravé ruky a třetího prstu levé ruky a rovněž vyjádřil nesouhlas s tím, že záchvaty jsou občasné. V zimě jsou záchvaty velmi často a i několikrát za den a v létě časté. Většinou přichází v ranních hodinách v souvislosti s poklesem teploty. Jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena v námitkovém řízení porucha vasomotoriky horních končetin - Raymaudův syndrom, pletysmografie. Vzhledem k tomu, že při své pracovní činnosti žalobce používá převážně pravou ruku a podle charakteru práce, která je fyzicky namáhává, má čím dal větší potíže zvládat nároky, které jsou na ní kladeny, kupříkladu přenášení těžkých břemen rovněž je nemožné použití elektrických nástrojů, vyjádřil s rozhodnutím nesouhlas. K výzvě soudu žalobce v doplňku žaloby přiložil posudek o invaliditě ze dne 31. 5. 2018 a zopakoval své problémy, které popsal v žalobě. Doplnil, že jeho zdravotní potíže jej neúměrně zatěžují při vykonávání pracovních nároků, které jsou na něj, jako na stavebního dělníka kladeny. Poukázal taktéž na to, že práce s vibračními přístroji a práce v chladu tvoří více než polovinu výkonu jeho povolání. Lékaři tuto skutečnost nezohlednili, ani nezohlednili dlouhodobě se zhoršující zdravotní komplikace rukou u manuálně pracujícího člověka. Taktéž přiložil ambulantní zprávu ze dne 30. 8. 2018, z níž vyplynulo, že trpí mimo jiné pletysmografickou dysfunkcí téměř všech prstů a středně těžkou mikrocirkulací, která je nejvýznamnější na čtvrtém prstu pravé ruky. Z ambulantní zprávy MUDr. B. vyplývá, že je pro něho nepřijatelné riziko prochladnutí a práce s vibračními zařízeními, a to vzhledem k jeho profesi stavebního dělníka. Žalobce navrhl zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalované

3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nejprve zrekapitulovala platnou právní úpravu, podle které postupovala. Popsala taktéž důvody vydaných rozhodnutí. Podle názoru žalované proběhlo posudkové řízení správně a objektivně. Vzhledem k tomu, že žalobce zpochybnil hodnocení zdravotního stavu i stanovení míry procentuálního poklesu pracovní schopnosti, žalovaná navrhla vyhotovení nového posudku u příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která znovu objektivně posoudí zdravotní stav žalobce a znovu bude rozhodnuto o jeho zdravotním stavu. Za současného stavu, kdy není v případě žalobce objektivně prokázána a posudkově uznána a vyhodnocena invalidita, navrhla žalovaná zamítnutí žaloby. V opačném případě, bude-li posudkem komise u žalobce shledána invalidita, ponechala žalovaná rozhodnutí ve věci na úvaze soudu, a to s ohledem na výsledky provedeného dokazování.

III. Obsah správních spisů

4. Z přiloženého posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích se závěrem, že není invalidní podle , ve znění pozdějších předpisů, neboť pracovní schopnost žalobce poklesla pouze o 15 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižené uvedené v kapitole IX., oddíl B, položka 5, písm. a) přílohy k , pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 15 %. Na podkladě tohoto závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení v Praze dne 22. 2. 2018 rozhodnutí, kterým zamítla žádost žalobce pro nesplnění podmínek ustanovení zákona o důchodovém pojištění. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal dne 3. 4. 2018 námitky, ve kterých rozporoval posouzení svého zdravotního stavu. Z toho důvodu byl zdravotní stav žalobce posouzen znovu dne 31. 5. 2018 se závěrem, že k datu vydaného rozhodnutí není žalobce invalidní, neboť pokles pracovní schopnosti dosáhl pouze 15 %. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu hodnotil orgán rozhodující v námitkovém řízení shodně jako posudkový lékař. Na základě tohoto posudkového závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení, pracoviště České Budějovice dne 22. 6. 2018 rozhodnutí, kterým se námitky zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 2. 2018 bylo potvrzeno.

5. Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 21. 11. 2018 uvedla, že žalobce byl přítomen jednání komise a byl s posudkovým závěrem ústně seznámen. Komise dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo postižení uvedené v kapitole IX., oddíl B, položka 5, písm. b) , kterou se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a poklesu 35 %. Komise zvolila horní hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti, neboť přihlédla k tíži obtíží žalobce komorbiditě a dělnické profesi žalobce. Komise konstatovala, že předchozí posudkové medicínské posouzení, které bylo hodnoceno jako lehká porucha, neodpovídá. U žalobce je totiž přítomen Raynaudův syndrom s pletysmograficky a difuzním nálezem téměř všech prstů, středně těžká porucha mikrocirkulace, výraznější na čtvrtém prstu pravé ruky, kde je stav potencován úrazem. Dále je přítomen stav po řezném poranění čtvrtého a pátého prstu pravé ruky s omezením funkce ruky a dále percepční nedoslýchavost vlevo. Tyto právě výrazným způsobem neomezují aktivní hybnost žalobce, ale následky poranění spočívají v omezení aktivní činnosti zejména čtvrtého prstu pravé ruky a mají přitěžující vliv na pracovní schopnosti dominantní končetiny. Smyslové a duševní schopnosti žalobce postiženy nejsou. Posledně provedené ambulantní vyšetření na ambulanci pracovního lékařství je ze dne 30. 8. 2018, jehož výsledky jsou popsány. Jedná se o poruchu vasomotoriky horních končetin – Raynaudův syndrom. Ve zdravotní dokumentaci je záznam o tom, že žalobce nemá pracovat v hlučném prostředí. Komise uzavřela, že žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost jen v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti je schopen. Datum invalidity komise stanovila na 8. 2. 2018.

6. Svůj závěr vyslovila komise na základě vyšetření žalobce v komisi MUDr. D.T., odbornou neuroložkou, dne 21. 11. 2018 a dále na základě zprávy z pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice, MUDr. J.B., ze dne 30. 8. 2018. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a jednalo se o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 1 písm. a) téhož zákona.

IV. Právní názor soudu

7. V dané záležitosti soud postupoval podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

8. Podle , ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

9. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To zatím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství. Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.

10. Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.

11. V dané záležitosti žalobce podal námitky proti rozhodnutí ze dne 22. 2. 2018, kterým mu Česká správa sociálního zabezpečení zamítla žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek stanovených v § 38 zákona o důchodovém pojištění, neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení poklesla jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 15 %. V námitkách žalobce tento závěr rozporoval a požadoval přiznání invalidity. V námitkovém řízení byl vypracován nový posudek o invaliditě ze dne 31. 5. 2018, ve kterém lékař dospěl ke shodnému závěru jako lékař Okresní správy sociálního zabezpečení.

12. Ke zcela odlišnému závěru dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 21. 11. 2018, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise uzavřela, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byl Raynaudův syndrom s pletysmograficky a difuzním nálezem téměř všech prstů, středně těžká porucha mikrocirkulace, výraznější na čtvrtém prstu pravé ruky, kde je stav potencován úrazem. Komise uzavřela, že rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole IX., oddíl B, položka 5, písm. b) , ve znění pozdějších předpisů, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 25 - 35 %. Komise tento pokles stanovila na 35 %. Komise zvolila horní hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži obtíží žalobce, jeho komorbiditě a dělnické profesi. Pro využití vyhlášky komise neshledala posudkový důvod. Komise konstatovala, že v předchozí posudkové medicínské posouzení, které bylo hodnoceno, jako lehká porucha, žalobci neodpovídá. Klasifikace III. odpovídají položce 5c) pro žalobce využít nelze, především proto, že se u něho nejedná o poruchu trofiky kůže rukou. Žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost jen v podstatně menším rozsahu a intenzitě a rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti je schopen. Datum vzniku invalidity I. stupně komise stanovila na 8. 2. 2018.

13. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v I. stupni podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a jednalo se o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona, neboť pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 35 %.

14. Soud zhodnotil podle důkazu jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že žalobou napadeného rozhodnutí není správné, a to pro vady řízení. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR dospěla k jednoznačnému závěru, že zdravotní stav žalobce odpovídá invaliditě I. stupně, a to od data 8. 2. 2018. Tento závěr se neshoduje se závěry, které byly vysloveny lékaři v řízení před Okresní správou sociálního zabezpečení a Českou správou sociálního zabezpečení, neboť jak komise uvedla u žalobce je přítomen Raynaudův syndrom s pletysmograficky a difuzním nálezem téměř všech prstů, středně těžká porucha mikrocirkulace, výraznější na čtvrtém prstu pravé ruky, kde je žalobce potencován úrazem. Vycházela přitom ze zprávy z pracovního lékařství ze dne 30. 8. 2018, kde lékař MUDr. J.B. tuto diagnózu stanovil. Komise respektovala doporučení vyvarovat se prochlazování a rovněž nevhodné práce s vibračním zařízením. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle zákona o důchodovém pojištění a jednalo se o invaliditu I. stupně podle téhož zákona. Datum vzniku invalidity stanovila komise na 8. 2. 2018. Při vypracování posudku komise vycházela zejména z aktuálního stavu z ambulance z pracovního lékařství ze dne 30. 8. 2018, kde byl postaven najisto zdravotní problém žalobce a stanovena diagnóza Raynaudův syndrom.

15. Soud hodnotí posudek, který byl vypracován komisí za úplný, objektivní a dostačující ke komplexnímu posouzení zdravotního stavu žalobce o poklesu pracovní schopnosti žalobce, jakož i ke stanovení data vzniku invalidity I. stupně. Posudek se vypořádal s přítomnými zdravotními potížemi žalobce a vysvětlil i důvody odchýlení se od předchozích zdravotních posouzení.

V. Závěry, náklady řízení

16. Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce byla důvodná, a proto podle ve vztahu k napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobce a bude vycházet ze závěru, který postavila najisto Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 21. 11. 2018.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v řízení úspěšný, avšak vzhledem k tomu, že věc byla projednána bez nařízeného jednání, žalobci žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

České Budějovice 17. prosince 2018

JUDr. Marie Trnková v. r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.