Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 287/2018 - 35

- 44

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: M. M., zast. JUDr. Janem Stančíkem, advokátem se sídlem Mikulůvka č. p. 141, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2018, č. j. KUZL 42448/2018, v řízení o žalobě vedené pod sp. zn. , o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči předsedkyni senátu správního úseku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci JUDr. Zuzaně Šnejdrlové, Ph.D.,

t a k t o :

Předsedkyně senátu správního úseku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D., není vyloučena z projednávání a rozhodnutí žalobcovy věci vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobce se žalobou u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále jen „krajský soud“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, který zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Vsetín ze dne 9. 11. 2017, č. j. MUVS-S9574/2013/OÚPSŘ-330/Hrn-33, o odstranění stavby. Na poučení soudu o složení senátu reagoval podáním, v němž vznesl námitku podjatosti proti předsedkyni senátu JUDr. Zuzaně Šnejdrlové, Ph.D., a to s ohledem na diskriminační postup této soudkyně v souvisejícím řízení vedeném pod sp. zn. 65 A 3/2017. V něm mu měla být odňata možnost řádně vykonávat svá procesní práva, když se nemohl jednání osobně účastnit pro pracovní neschopnost, a zároveň nebyla jeho zástupci uznána kolize s dříve nařízeným policejním výslechem jako důvod pro odročení jednání. Tímto postupem bylo straněno žalovanému, neboť žalovaný je rovněž orgán veřejné moci obdobně jako soudkyně. Z tohoto důvodu lze mít pochybnosti o její nepodjatosti.

[2] JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D., v předkládací zprávě uvedla, že žalobcova námitka není svým obsahem tvrzením o existenci skutečností, které by ji mohly z rozhodování vyloučit. Jí samé není znám žádný důvod k vyloučení, neboť nemá poměr k věci ani k účastníkům, které zná pouze z úřední činnosti. Pokud jde o tvrzení, že by měla být podjatá s ohledem na to, že ona i žalovaný jsou orgány veřejné moci, pak upozornila, že tato pravomoc rozhodovat ve správním soudnictví mimo jiné o rozhodnutích vydaných v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, byla soudům svěřena zákonem, tudíž jeho námitce nelze přisvědčit.

[3] Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ (zvýrazněno Nejvyšším správním soudem). Podle musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

[4] Námitka podjatosti není důvodná.

[5] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, č. j. - 16). Zákon přitom stanoví, že takovým důvodem nemůže být okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[6] Námitka podjatosti vznesená žalobcem vůči soudkyni krajského soudu však neobstojí, neboť ji vztahuje k jejímu údajnému postupu v souvisejícím řízení, tj. k důvodům, jež podle výslovného ustanovení , věty poslední, důvodem pro vyloučení soudců z rozhodování jednoznačně být nemohou. Tento závěr zaujala i judikatura, viz např. usnesení NSS ze dne 7. 2. 2017, č. j. - 21.

[7] Důvodem k vyloučení nemůže být ani vykonávání pravomocí, které správním soudům zakotvuje zákon. Podle usnesení NSS ze dne 11. 6. 2010, č. j. - 78, publ. pod č. 2102/2010 Sb. NSS, je podjatost soudců ve vztahu ke správnímu orgánu dána jen tehdy, jestliže se tito soudci přímo či nepřímo podíleli na projednávání a rozhodování věci u tohoto správního orgánu, příp. existuje-li k osobě, která před soudem za správní orgán jedná, skutečně osobní vztah. Takový vztah mezi soudkyní a žalovaným ani podílení se soudkyně na projednávání a rozhodování věci u správních orgánů však žalobce ve své námitce neuvádí.

[8] Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D., není vyloučena z projednávání a rozhodnutí žalobcovy věci.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. prosince 2018

JUDr. Radan Malík

předseda senátu