Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 A 196/2017 - 19

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka ve věci

žalobce: T. K.

zastoupený advokátem JUDr. Radomírem Pickem

sídlem Dolní nám.23, 779 00 Olomouc

proti

žalovanému: Předseda Svazku obcí Čistá Odra

sídlem Náměstí 3, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí

o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 18.9.2017 sp.zn. 105/2017, ve věci poskytnutí informací

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou soudu 14.11.2017 se žalobce domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Svazku obcí Čistá Odra (dále jen „povinný subjekt“) ze dne 24.8.2017 sp.zn. 25/2017/hu, jímž byla odmítnuta žalobcova žádost o poskytnutí informací v části, kdy žádal o zaslání „žaloby insolvenčního správce (včetně předžalobních výzev), kterými se domáhá vrácení bankovních garancí“ a o zaslání „veškerých dokumentů, kterými byly u zhotovitele uplatňovány reklamace vad komunikace Nová ves (od zrcadla) – Ostravice (Kamenec) dle smlouvy o dílo ze dne 14.1.2009, včetně odpovědi zhotovitele díla na reklamační výzvy“.

2. Žalobce v žalobě nejprve zcela obecně namítl, že byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech, tj. na právu na poskytnutí informací dle (dále jen „ “) a právu zastupitele obce, která je členem povinného subjektu. Dále citoval důvody, pro které povinný subjekt odmítl poskytnout informace, a žalobu zakončil větou, kterou soud cituje (včetně chybného data a chybějícího písmene ve slově rozhodnutí): Tyto napohled zástupné nezákonné důvody odmítnutí informace napadeným rozhodnutí ze dne 19.9.2017 žalovaný potvrdil. Podle žalobce tak byl porušen .

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na důvodech, pro které zamítl žalobcovo odvolání, a navrhl zamítnutí žaloby.

4. Žalobce v podání doručeném soudu 15.3.2018 polemizoval s možností získat informace o povinném subjektu na internetových stránkách a vyjadřoval se k možnosti nahlížet do soudních spisů. Toto podání soud nepovažuje za součást žalobních bodů, když došlo po uplynutí lhůty pro podání žaloby a nelze na něj pohlížet ani jako na upřesnění či rozvinutí původní žaloby, v níž nelze najít ani zárodek témat uvedených v tomto podání.

5. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů ( , , ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ “) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného ( ).

6. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobcova žádost ze dne 28.7.2017 byla odmítnuta povinným subjektem dne 24.8.2017 v části, uvedené výše v bodě 1. Povinný subjekt odůvodnil odmítnutí 3 následujícími důvody. Jednak tím, že požadované informace jsou součástí soudního spisu (insolvenční řízení u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. ) a jde tedy o důkazy a jiné součásti soudního spisu, na jejichž základě a ohledně nichž je vykonávána rozhodovací činnost soudu (odkaz na ), dále tím, že obdobné dokumenty si od povinného subjektu vyžádala také Policie ČR. Dne 13.12.2016 bylo sice rozhodnuto o odložení dané trestní věci, nicméně povinný subjekt z důvodu právní jistoty a opatrnosti odmítl žádost také s odkazem na . A konečně třetí důvod pro odmítnutí spatřoval povinný subjekt v tom, že v insolvenčním řízení zastupují různé právní osobnosti advokáti, kteří mají povinnost mlčenlivosti danou (dále jen „ “). Žalobcovo odvolání bylo zamítnuto napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 18.9.2017, žalovaný se ztotožnil se všemi důvody uvedenými povinným subjektem.

7. Krajský soud podotýká, že žaloba obsahovala pouze jednu žalobní námitku, a že ji soud projednal v tom znění, v jakém byla uvedena. Podle ustálené judikatury správních soudů totiž platí, že míra precizace žalobních bodů do značné míry předurčuje, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu správní soud přistoupí a posoudí ho. Není na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Současně platí, že pokud žaloba obsahuje alespoň jeden projednatelný žalobní bod, což bylo v této věci splněno, soud již nevyzývá žalobce k odstranění vad žaloby a projedná ji v tom stavu, v jakém byla uplatněna. Žalobce v dané věci navíc zastupoval advokát, tedy profesionál v oblasti práva znalý, tudíž nepochybně obeznámený i s požadavky a judikatury správních soudů ohledně žalobních námitek.

8. Podle , povinné subjekty dále neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků. Podle , povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení, včetně informací ze spisů, a to i spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumentů, materiálů a zpráv o postupu při prověřování oznámení, které vznikly činností těchto orgánů při ochraně bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, předcházení trestné činnosti a při plnění úkolů podle trestního řádu, pokud by se tím ohrozila práva třetích osob anebo schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy nebo zajišťovat bezpečnost České republiky. Ustanovení jiných zákonů o poskytování informací tím nejsou dotčena.

9. Žalobce v průběhu správního ani soudního řízení nenamítal, že by snad skutková tvrzení povinného subjektu (o vztahu povinného subjektu k insolvenčnímu soudnímu řízení, o spolupráci povinného subjektu s policií) nebyla pravdivá, nijak je nezpochybnil. přitom obsahuje ve výše citovaném důvody pro omezení práva na informace, a povinným subjektem uvedené první dva konkrétní důvody je možno zcela obecně podřadit pod důvody uvedené v a . Pokud jde o třetí důvod (odkaz na advokátní povinnost mlčenlivosti), zde se důvod odmítnutí poskytnutí informací zcela míjí s důvody, pro něž by povinný subjekt mohl odmítnout poskytnutí informací. Povinnost mlčenlivosti je stanovena advokátovi, jehož postavení je odlišné od postavení povinného subjektu ve smyslu . I přes to, že třetí uvedený důvod neobstojí (ani z takto obecného pohledu), zbývající dva důvody považuje soud jednak za zákonné (skutková tvrzení odpovídají v základních rysech znění příslušného právního předpisu), a dále je neshledal zástupnými, když k tomu, že by povinný subjekt měl nějaké jiné, odlišné důvody pro neposkytnutí informací, nebyly soudem shledány žádné indicie ve správním spise a ani žalobce k tomu nic konkrtétního neuvedl.

10. Jelikož soud nebyl žalobou povolán ke konkrétnějšímu přezkumu napadeného rozhodnutí, uzavírá, že žalobu jako nedůvodnou zamítl v souladu s

11. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nad běžnou úřední činnost nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ostrava 20. prosince 2018

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje