Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
63 A 5/2018 - 77.pdf
PDF · 0 B
No categories available
63 A 5/2018 - 77
17. Jak se ve věci podává, své oprávnění dle § 17 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí využila pouze jediná volební strana, která delegovala svého zástupce do okrskové volební komise (přitom lze v těchto souvislostech přiměřeně na věc vtáhnout závěry, že je primárně věcí samotných volebních aktérů, nacházejících se v prostředí svobodné politické soutěže, aby vzájemně kontrolovali dodržování stanovených pravidel, a to i prostřednictvím svého oprávnění delegovat členy do volebních komisí – srov. výše, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014 -46, usnesení ze dne 19. 11. 2008, č. j. Vol 7/2008 -13, publikované pod č. 2194/2011 Sb. NSS, či usnesení ze dne 20. 11. 2014, č. j. Vol 23/2014 -110, publikované pod č. 3162/2015 Sb. NSS). Jelikož takto nebylo dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise podle § 15 písm. d) zákona o volbách od zastupitelstev obcí, jmenoval členy na neobsazená místa starosta. Při výkonu této své povinnosti je přitom starosta vázán pouze omezeními uvedenými v § 17 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, přičemž, jak již bylo zmíněno, z tohoto ustanovení neplyne, že nelze jmenovat rodinné příslušníky kandidátů (srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2010, č. j. 44 A 99/2010 -15). Dokonce ani skutečnost, že okrsková volební komise byla složena výhradně z příbuzných kandidátů jen některých volebních stran, nemůže být bez dalšího důvodem pro neplatnost hlasování, potažmo voleb, jak konstatoval Krajský soudu v Brně usnesení ze dne 9. 11. 2006, č. j. 30 Ca 205/2006 -12 (toto rozhodnutí nebylo oficiálně publikováno). Totéž se pak týká i zaměstnanců obce (viz usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 11. 2006, č. j. 29 Ca 301/2006 -98; rovněž dosud nepublikováno).
18. V tomto kontextu považuje soud za zcela věrohodné a neproblematické tvrzení předsedkyně a zapisovatelky okrskové volební komise, že o práci v této komisi nebyl velký zájem, a proto musel členy jmenovat starosta, a to i z řad zaměstnanců obce, což navíc soud považuje zejména v prostředí menších obcí za poměrně přirozený jev; zvláště pak jmenování některého z příbuzných nebo blízkých osob některého z kandidátů do okrskové volební komise se v určitých případech v situaci malých obcí lze dokonce těžko vyhnout.
19. Nutno tak uzavřít, že navrhovatel soudu nenabídl „zvláště významnou indicii“, která by odůvodňovala nutnost přepočítat hlasy odevzdané v předmětných volbách soudem. Krajský soud v Brně však nad rámec povinností vyplývající z judikatury ve věcech volebních k přepočtu odevzdaných hlasovacích lístků a hlasů přikročil, a to proto, aby jednoznačně vyloučil možné spekulace a mohl do jisté míry demonstrovat obecnou neopodstatněnost toho typu tvrzení, která v nynější věci uvedl navrhovatel. Zjistil přitom, že počty deklarované v „Zápise o průběhu a výsledku hlasování“ ve volebním okrsku č. 1 v obci Zlechov odpovídají skutečnosti, jakož že správné jsou i další údaje vyplývajíc z volební dokumentace.
20. Soud tak zjistil, že v rámci daných voleb hlasovalo 792 voličů, kterým byl vydán stejný počet úředních obálek. Neplatných bylo 5 odevzdaných hlasovacích lístků a platných bylo 787, kdy hodnocení jejich ne/platnosti lze akceptovat. V rámci vlastního přepočtu hlasů soud nedospěl k žádným statisticky významným rozdílům od oficiálně deklarovaných výsledků, které by byly s to jakkoli ovlivnit výsledek voleb. Výsledek všech volebních stran i kandidátů odpovídá oficiálně prezentovaným údajům. Jednotlivé hlasovací lístky nevykazovaly žádné zvláštní znaky, které by svědčily o jejich nezákonné úpravě. Většina voličů přitom svého volebního práva využila tak, že označovala kandidáty napříč jednotlivými kandidátkami a nevolila pouze jedinou volební stranu; zároveň však o výrazném volebním zisku vítězné volební strany není na základě zkontrolovaných hlasovacích lístků důvod pochybovat.
21. Ze všech shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že podaný návrh není důvodný, pročež jej zamítl.
22. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 93 odst. 4 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož ve věcech volebního soudnictví nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná.
Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu.
Brno 6. listopadu 2018
JUDr. Zuzana Bystřická, v.r.
předsedkyně senátu