Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 A 35/2018 - 39

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

žalobce: B. T.,

státní příslušnost Ukrajina,

t. č. v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, Vyšní Lhoty 234, 739 51 Vyšní Lhoty

zastoupený advokátem Mgr. Ladislavem Bártou

se sídlem Purkyňova 6, Ostrava-Moravská Ostrava

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR

se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2018 č. j. OAM-207/LE-VL17-VL18-2018, o zajištění v zařízení pro zajištění cizinců,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokáta Mgr. Ladislava Bárty se určuje částkou 6 800 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění :

1. Rozhodnutím ze dne 17. 9. 2018 č. j. OAM-207/LE-VL17-VL18-2018 byl žalobce zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců ve smyslu ust. , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) a podle odst. 5 téhož ustanovení byla stanovena doba trvání tohoto zajištění do 31. 12. 2018. Žalovaný vzal za objasněno, že v případě žalobce se lze oprávněně domnívat, že jím podaná žádost o udělení mezinárodní ochrany má za cíl vyhnout se hrozícímu vyhoštění nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve. Žalobcova žádost o mezinárodní ochranu je tedy účelová ve snaze legalizace pobytu a vyhnout se vyhoštění. Dle názoru žalovaného by v případě žalobce nebylo účinné uplatnění zvláštního opatření podle ust. .

2. Žalobce podal proti shora uvedenému rozhodnutí žalobu ze dne 3. 10. 2018, kterou jemu ustanovený právní zástupce doplnil podáním ze dne 29. 10. 2018. Namítal nesprávné a nedostatečné vyhodnocení naplnění ust. , a to konkrétně naplnění podmínky, že žalobce mohl o mezinárodní ochranu požádat dříve. Poukázal na to, že k jeho zajištění došlo tak, že „sám na sebe“ zavolal policii proto, že si již nevěděl rady kvůli svému zdravotnímu postižení. Žalobce se přitom domníval, že je žadatelem o mezinárodní ochranu, prokazoval se průkazem žadatele o mezinárodní ochranu a domníval se, že dosud nebylo ukončeno řízení o jeho první žádosti o mezinárodní ochranu. Žádal policejní orgán, aby byl dopraven do Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí tedy do azylového zařízení, které je mu schopno poskytnout nejlepší péči s ohledem na jeho zdravotní hendikep. Žalovaný podle žalobce také nesprávně vyhodnotil skutečnost, zda je zranitelnou osobou ve smyslu ust. . Žalovaný přitom nijak nereagoval na to, že možností zajištění se zřetelem na amputaci jeho nohy se již zabýval Krajský soud v Ostravě v rozsudku č. j. -40 ze dne 16. 1. 2018. Žalovaný nevysvětlil, proč se od závěru tohoto rozsudku odchýlil. Pakliže je žalobce beze sporu osobou se zdravotním postižením, bylo povinností žalovaného podrobně se vyjádřit k charakteru jeho zdravotního postižení a k tomu, že toto postižení nebrání jeho umístění v zařízení pro zajištění cizinců. Dodal, že trpí rovněž psychickými problémy. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

4. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2018 č. j. OAM-207/LE-VL17-VL18-2018 a z obsahu připojeného správního spisu žalovaného a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle a násl. , (dále jen „ “), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodnutí žalovaným ( a 2 ).

5. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z předloženého správního spisu žalovaného vzal krajský soud v daném případě za prokázáno, že:

- rozhodnutím Krajského ředitelství policie, hl. města Prahy, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 10. 9. 2018 č. j. KRPA-340172-18/ČJ-2018-000022 byl žalobce zajištěn za účelem správního vyhoštění podle ust. , c) a doba jeho zajištění byla stanovena na 30 dnů ode dne omezení osobní svobody. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí krajský soud zjistil, že tentýž orgán cizinecké policie vydal dne 7. 8. 2017 rozhodnutí o správním vyhoštění žalobce. Při rozhodování o zajištění žalobce za účelem správního vyhoštění vycházel policejní orgán z výsledku pobytové kontroly provedené dne 9. 9. 2018 v P. 9 – H. P., ul. M. 16, kdy byl kontrolován žalobce, který se prokázal průkazem žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Žalobce nepředložil žádné platné povolení k pobytu ani jiný doklad, který ho opravňoval pobývat na území ČR. Byl dne 9. 9. 2018 zajištěn ve smyslu ust. Poté byl eskortován na útvar oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Praha 4 – Chodov. Dne 10. 9. 2018 s ním byl sepsán protokol o podání vysvětlení. Uvedl, že přicestoval do ČR dne 5. 10. 2016 autobusem přes Polsko do Prahy s cestovním dokladem a platným polským vízem s platností do 29. 3. 2017. Dne 14. 11. 2017 byl při dopravní nehodě zraněn a byla mu následně amputována noha. Přicestoval za prací. Dne 8. 8. 2017 byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově k trestu vyhoštění z ČR na dobu 6 let za přečin padělání a pozměnění veřejné y. Uvedl, že si je vědom toho, že bylo dne 7. 8. 2017 vydáno rozhodnutí o jeho správním vyhoštění, není si však vědom toho, že dne 24. 5. 2018 byla zamítnuta jeho žádost o mezinárodní ochranu podaná 16. 12. 2017. Nevycestoval však proto, že si chtěl vydělat nějaké peníze. Pracoval na stavbách bez pracovního povolení. Bydlí v Praze u známého na adrese P. 9, M. 16. Jeho zdravotní stav je v pořádku, ale nemůže chodit následkem amputace nohy a léčí se na psychiatrii. Nemá žádnou překážku nebo důvod, který by mu znemožňoval vycestování z ČR, chce vycestovat dobrovolně, což nemůže však učinit bez protézy, v důsledku čehož nemůže chodit;

- dne 8. 8. 2017 byl Okresním soudem v sokolově vydán trestní příkaz, kterým byl žalobce uznán vinným tím, že v Dolním Rychnově okres Sokolov, ul. Chebská 53 a v Karlových Varech dne 6. 8. 2017 na základě výzvy příslušníků Policie ČR k prokázání totožnosti a oprávněnosti jeho pobytu na území ČR předložil občanský průkaz občana Lotyšské republiky opatřený jeho skutečnou podobenkou, přestože není občanem Lotyšska a předmětný občanský průkaz je celkovým padělkem, tedy užil padělanou veřejnou u jako pravou, čímž spáchal přečin padělání a pozměnění veřejné y podle a byl odsouzen k trestu vyhoštění z území ČR na dobu 6 let;

- dne 7. 8. 2017 bylo vydáno Krajským ředitelstvím policie Karlovarského kraje, odborem cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort vydáno rozhodnutí č. j. KRPA-58550-19/ČJ-2017-190022 o uložení správního vyhoštění žalobce a stanovená doba, pro kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie na 3 roky;

- dne 12. 9. 2018 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany v zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty;

- v rámci poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu žalobce mimo jiné uvedl na otázku ohledně předchozích žádostí o udělení mezinárodní ochrany: „L010593 – žádost zamítnuta nabytím právní moci 24. 5. 2018“. Uvedl: „že měl dopis z Brna, jeho místo pobytu je v Kostelci a v dopise mu bylo řečeno, že pokud bude mít potíže s chůzí, aby se dostavil do Brna. Když přijel do Brna, odmítli ho přijmout, poté čekal do večera a pak ho známý odvezl do Prahy. Nemohl jet do Kostelce, tak tam volal, že nemá peníze, aby mohl přijet podepsat propustku. Protože nevěděl, co má dělat a na koho se obrátit, zavolal policii. Chtěl by protézu, protože když vyjde ven a lidé se od něj odvracejí, protože před tím byl někdo, hlavní inženýr, ale nyní na něj pohlíží jako na bezdomovce.“

6. Podle ust. ministerstvo může v případě nutnosti rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců, nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření, jestliže byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podána v zařízení pro zajištění cizinců a existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve.

7. Krajský soud především znovu opakuje, že přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí žalovaného toliko v rámci uplatněných žalobních bodů v souladu s dispoziční zásadou vyplývající z ust. věty první Především podotýká, že nezjistil v napadeném rozhodnutí takové vady, k nimž by byl povinen přihlédnout i bez návrhu, nebo které by způsobovaly jeho nicotnost (ust. ).

8. První žalobní námitkou žalobce bylo to, že žalovaný nesprávně a nedostatečně vyhodnotil naplnění podmínky shora citovaného zákonného ustanovení pro zajištění cizince, a to že žalobce mohl o mezinárodní ochranu požádat dříve. Žalobce v této souvislosti tvrdil, že k jeho zajištění došlo tak, že „sám na sebe“ zavolal policii, protože si již nevěděl rady kvůli svému zdravotnímu postižení a stále se přitom domníval, že je žadatelem o mezinárodní ochranu. Prokazoval se průkazem žadatele o mezinárodní ochranu a domníval se, že dosud nebylo ukončeno řízení ve věci jeho první žádosti o mezinárodní ochranu. Policejní orgán požádal, aby byl dopraven do Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí tedy do azylového zařízení, které je mu schopno poskytnout nejlepší péči s ohledem na jeho zdravotní postižení. Jak ovšem bylo zjištěno z odůvodnění rozhodnutí o zajištění žalobce vydaného Krajským ředitelství policie hl. města Prahy, odborem cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 10. 9. 2018, došlo k zajištění žalobce poté, kdy předchozího dne (9. 9. 2018) byl kontrolován policejní hlídkou na adrese P. 9 – H. P., ul. M. 16 v rámci pobytové kontroly, přičemž bylo prokázáno, že na území ČR pobývá neoprávněně. Není tedy možno tvrdit, že k jeho zajištění došlo tím, že „sám na sebe“ zavolal policii. Do ČR přicestoval 5. 10. 2016 za účelem výkonu práce a dosažení finančních prostředků, přičemž první žádost o udělení mezinárodní ochrany podal až dne 16. 12. 2017 poté, co byl zajištěn a umístěn do zařízení pro zajištění cizinců. Druhou žádost o udělení mezinárodní ochrany podal dne 12. 9. 2018 až poté, kdy byl opakovaně zajištěn. Žádost o udělení mezinárodní ochrany mohl tedy podat již dříve po příjezdu do ČR dne 5. 10. 2016. Na tom nemůže nic změnit jeho námitka, že se domníval, že řízení o jeho první žádosti o mezinárodní ochranu nebylo ukončeno a že disponoval průkazem žadatele o mezinárodní ochranu. V rámci poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu dne 17. 9. 2018, jak shora uvedeno, byl uveden údaj o zamítnutí první žádosti žalobce s uvedením nabytí právní moci rozhodnutí žalovaného 24. 5. 2018. Žalobní námitka, že v projednávané věci nebyla naplněna podmínka použití výše citovaného ust. spočívající ve skutečnosti, že žalobce mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve, je proto nedůvodná.

9. Další žalobní námitka spočívá v tom, že žalovaný nesprávně vyhodnotil otázku, zda je žalobce zranitelnou osobou, respektive že došel k nesprávnému závěru, že žalobce není osobou se zdravotním postižením. Žalobce v této souvislosti poukázal na rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. -40 ze dne 16. 1. 2018 (pozn. soudu správně jde o č. j. -40), který se zabýval možností jeho zajištění s ohledem na amputaci jeho nohy. Podle žalobce žalovaný nijak nevysvětlil, proč se od závěru tohoto rozsudku odchýlil, přezkoumatelně se nevyjádřil k charakteru jeho zdravotního postižení a k tomu, zda toto postižení nebrání jeho umístění v zařízení pro zajištění cizinců. V žalobcem poukazovaném rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. -40 ze dne 16. 1. 2018 krajský soud nesouhlasil s názorem žalovaného, že žalobce, jakožto osoba s amputací dolní končetiny, je zdravý jedinec, který nenaplňuje znaky definice zranitelné osoby ve smyslu ust. a to navíc za situace, kdy amputace byla provedena měsíc před podáním žádosti o mezinárodní ochranu a před zajištění podle ust. . Pokud žalovaný neodůvodnil nutnost před zajištění žalobce jako osoby těžce zdravotně postižené, která se teprve adaptuje na tuto skutečnost, bylo jeho rozhodnutí nezákonné. Z obsahu tohoto rozsudku vyplývá, že k amputaci dolní pravé končetiny ve stehně došlo u žalobce v listopadu 2017. Nyní přezkoumávané rozhodnutí žalovaného bylo vydáno dne 17. 9. 2018 tedy necelý rok po provedené amputaci. V nynějším řízení z evidenční karty žalobce, jakožto žadatele o udělení mezinárodní ochrany soud, zjistil, že od 16. 12. 2017 do 16. 1. 2018 byl umístěn v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, od 16. 1. 2018 do 19. 1. 2018 v Přijímacím středisku Zastávka, od 19. 1. 2018 byl umístěn v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí, z něhož svévolně odešel 16. 2. 2018 a vrátil se 19. 2. 2018 a od 20. 4. 2018 má zaznamenán svévolný odchod z tohoto pobytového střediska až dosud. V období od 19. 1. 2018 do 19. 2. 2018 a od 19. 2. 2018 do 19. 4. 2018 měl žalobce zaznamenány propustky s poznámkou, že se zdržuje na adrese P. 9, M. 198/9. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobci bylo umožněno pobývat v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí, namísto toho toto středisko opouštěl na shora uvedenou adresu v P. a od 20. 4. 2018 měl zaznamenán svévolný odchod. Lze tedy souhlasit s odůvodněním žalovaného, že jej nelze považovat za zranitelnou osobu ve smyslu ust. , byť u žalobce nepochybně jde o zdravotní postižení v důsledku amputace dolní končetiny; od doby amputace uplynulo 11 měsíců a tím, že opustil Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí a zdržoval se v P., dokazuje, že není odkázán na pomoc či soustavnou péči druhé osoby. V tomto smyslu také žalovaný ve svém rozhodnutí odůvodnil, proč žalobce za zranitelnou osobu ve smyslu nepovažuje a s tímto názorem se krajský soud ztotožňuje. Poukázal-li žalobce v doplnění žaloby ze dne 29. 10. 2018 na to, že rovněž trpí psychickými problémy, pak tato skutečnost z obsahu správního spisu nevyplynula a žalobce toto tvrzení žádnou lékařskou zprávou nedoložil.

10. Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle , přičemž rozhodl bez jednání v souladu s ust. K tomu krajský soud poznamenává, že žalobce v průběhu řízení přípisem ze dne 17. 10. 2018 požádal, aby bylo konáno v této věci ústní jednání, nicméně v doplnění žaloby ze dne 29. 10. 2018 jeho právní zástupce výslovně uvedl, že z důvodu urychlení řízení žalobce o nařízení ústního jednání nežádá.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , neboť procesně úspěšnému žalovanému žádné prokazatelné náklady nevznikly.

12. Ustanovenému právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna za zastupování žalobce v celkové výši 6 800 Kč představující 2 úkony právní služby po 3 100 Kč a 2 režijní paušály po 300 Kč v souladu s ust. , a , ve znění pozdějších předpisů.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 15. listopadu 2018

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje