Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

54 A 102/2018 - 33

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jan Čížka ve věci

žalobkyně: M. J.

bytem T., P.

zastoupena advokátem JUDr. Tomášem Hlaváčkem

sídlem Kořenského 1107/15, 150 00 Praha 5

proti

žalovanému: Městský úřad Říčany

sídlem Komenského náměstí 1619, 251 01 Říčany

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod č. j. 45808/2016-MURI/OSAD

t a k t o:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 580,50 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. Tomáše Hlaváčka.

III. Žalobkyni se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou odeslanou dne 13. 9. 2018 domáhala podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti obce Louňovice o deklaraci existence veřejně přístupné účelové komunikace na pozemcích p. č. X a X v katastrálním území a obci L., jež žalovaný vede pod č. j. 45808/2016-MURI/OSAD.

2. Ve vyjádření k žalobě žalovaný tvrdil, že není nečinný, neboť dne 5. 9. 2018 stanovil účastníkům řízení lhůtu k doplnění návrhů na dokazování v souladu se zákonem i s rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) ze dne 22. 6. 2018, jímž je vázán. Protože byl vázán rozhodnutím nadřízeného orgánu oznámit nové projednání věci a teprve poté rozhodnout, má za to, že jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případě zpětvzetí žaloby.

3. Dne 20. 11. 2018 soud obdržel podání, jímž žalobkyně vzala žalobu v celém rozsahu zpět z důvodu, že žalovaný v dané věci meritorně rozhodl rozhodnutím – veřejnou vyhláškou ze dne 7. 11. 2018, č. j. 45808/2016-MURI/OSAD, tak, že žádost obce L. zamítl. Současně požádala, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť žaloba byla podána po vyčerpání prostředků na ochranu proti nečinnosti důvodně a zpět byla vzata pouze pro pozdější chování žalovaného.

4. Podle ustanovení soud řízení zastaví, jestliže vzal navrhovatel svůj návrh zpět.

5. Protože žalobkyně vzala svůj návrh v plném rozsahu zpět, rozhodl soud v souladu s dispoziční zásadou vyjádřenou v citovaném ustanovení o zastavení řízení.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení věty druhé , podle níž, vzal-li navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.

7. V tomto směru Krajský soud v Praze ve svém usnesení ze dne 23. 3. 2011, č. j. -23 (rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz), vyložil, že podmínkou aplikace věty druhé není důvodnost žaloby ve smyslu toho, zda by žalobce byl býval se svou žalobou úspěšný. Při rozhodování podle tohoto ustanovení je soud v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti povinen hodnotit, zda žalovaný po podání žaloby začal konat a vydal skutečně to rozhodnutí, jehož vydání žalobce svou žalobou žádal. Náhrada nákladů řízení tak může být přiznána jen tomu žalobci, který vzal žalobu zpět skutečně pro pozdější chování žalovaného.

8. I v situaci, kdy soud shledá, že by žalobci jinak náleželo právo na náhradu nákladů řízení podle věty druhé , lze aplikovat , podle něhož platí, že: „Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává.“ Právě aplikací tohoto ustanovení lze zajistit, aby nebyla přiznána náhrada nákladů řízení tomu žalobci, který by – nebýt zastavení řízení pro zpětvzetí – nemohl být se svou žalobou úspěšný, a to například proto, že žalobce před podáním nečinnostní žaloby zjevně nevyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti, či o situace, kdy žalobce podává žalobu na ochranu proti nečinnosti v okamžiku, kdy ještě neuplynula lhůta stanovená pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, nebo nápadně krátce poté, co stanovená lhůta uplynula. Důvody pro aplikaci přitom v mnoha případech budou plynout přímo ze soudního či správního spisu (viz již citované usnesení č. j. -23).

9. Z hlediska shora citovaných úvah soud musí konstatovat, že z obsahu zpětvzetí i z předloženého správního spisu plyne, že žaloba byla skutečně vzata zpět z důvodu, že žalovaný učinil úkon, jejž se žalobkyně svou žalobou dožadovala, až po podání žaloby. Současně z obsahu správního spisu neplyne, že by žaloba byla podána zjevně bezdůvodně či by byla nepřípustná. V tomto směru žalobkyně již spolu se žalobou doložila, že dne 8. 8. 2018 uplatnila podnět na ochranu proti nečinnosti. Samotné rozhodnutí krajského úřadu bylo vydáno již 22. 6. 2018. Žalovaný však výzvu k doplnění dokazování směřoval účastníkům řízení až dne 5. 9. 2018, tj. v době, kdy již řízení mělo být skončeno. Žalovaný s ohledem na délku tohoto řízení neměl se svými procesními úkony prodlévat. Pokud snad krajský úřad doručil žalovanému napadené rozhodnutí či předal správní spis se zpožděním (což z předloženého správního spisu nelze ověřit), nelze tuto skutečnost klást k tíži účastníků řízení a je třeba ji uplatnit vůči žalovanému.

10. Proto žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení, a to v celkové výši 15 580,50 Kč. Tato částka sestává z náhrady za nevrácenou část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a odměny advokáta ve výši 14 580,50 Kč. Odměna advokáta se skládá ze tří úkonů právní služby po 3 100 Kč [příprava a převzetí věci a sepsání žaloby a repliky podle bodu 5, a a d) , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], jednoho úkonu právní služby po 1 550 Kč (zpětvzetí žaloby) podle bodu 5, , a 3 advokátního tarifu a čtyř paušálních částek jako náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle advokátního tarifu. K tomu je dále třeba přičíst náhradu za 21 % DPH z předchozích částek (vyjma soudního poplatku) ve výši 2 530,50 Kč.

11. Soud zároveň rozhodl i o vrácení soudního poplatku a to po jeho snížení o 20 %, nejméně však 1 000 Kč, ve smyslu , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Z uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč tak vznikl žalobkyni nárok na vrácení částky 1 000 Kč. Tato částka jí bude vrácena ve smyslu zákona o soudních poplatcích ve lhůtě 30 dnů od právní moci výroku o vrácení přeplatku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 21. listopadu 2018

Olga Stránská, v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: P. Š.