Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
11 A 217/2017 - 39.pdf
PDF · 0 B
No categories available
11 A 217/2017 - 39
Legal thesis
23. Žalobce podle názoru soudu neoprávněně namítal, že žalovaný nezkoumal podmínky, za nichž může rozhodnutí napadené žalobou vůbec vydat, konkrétně zda vůbec disponuje pravomocí k uložení takové povinnosti. Soud přisvědčil žalobci, že správní orgán se v odůvodnění napadeného rozhodnutí vůbec nezabýval tím, že zákonná úprava § 176c zákona o pobytu cizinců zcela výslovně a jednoznačně odkazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie. Je však třeba poznamenat, že aplikace přímo použitelného předpisu Evropské unie se v daném případě vztahuje pouze k důvodům zajištění, nikoli však již k nákladům zajištění. Výrok o povinnosti cizince hradit náklady zajištění je odůvodněn ustanovením § 123 odst. 3 zákona o pobytu cizinců, podle něhož se postupuje obdobně. Důvody zajištění, tedy ani důvody uvedené v žalobcem připomínaném předpise Evropské unie, žalobce v podané žalobě nezpochybňuje. Soud se jimi proto ani blíže nezabýval.
24. Z tohoto pohledu má Městský soud v Praze za to, že není přiléhavá námitka žalobce, podle níž žalovaný nedostál své povinnosti v případě, kdy v rámci řízení o zajištění cizince za účelem jeho předání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (tzv. Nařízení Dublin III, Dublinské nařízení) uloží zajištěnému cizinci povinnost k náhradě nákladů řízení ve smyslu § 79 odst. 5 správního řádu , přezkoumatelně a srozumitelně zdůvodnit, na základě čeho tak učinil. Žalovaný přímo ve výroku napadeného rozhodnutí uvedl, že právním podkladem je právě ustanovení § 123 odst. 3 ve spojení s § 176c zákona o pobytu cizinců. Podle názoru soudu tak napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů netrpí.
25. Městský soud v Praze neshledal žalobní námitky důvodnými a proto žalobu podle ustanovení § 78 odstavec 7 s. ř. s. s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.
26. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odstavec 1 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož žalobkyně, která neměla ve věci úspěch, nemá právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v řízení a žalovaný správní orgán, jemuž by právo na náhradu účelně vynaložených nákladů podle výsledku řízení náleželo, žádné náklady řízení nad rámec běžných činností správního úřadu nevykázal ani neuplatňoval. Z tohoto důvodu Městský soud v Praze vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 8. října 2018 JUDr. Hana V e b e r o v á ,
předsedkyně senátu