Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 346/2018 - 28

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: nezl. L. B. V., zastoupen Mgr. Vratislavem Polkou, advokátem se sídlem Vinohradská 22, Praha 2, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 8. 2018, č. j. – 38,

t a k t o :

Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Rozhodnutím ze dne 23. 3. 2016, č. j. MV-19498-4/SO-2016, žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí ze dne 16. 12. 2015, č. j. OAM-1816-10/ZR-2015, jímž Ministerstvo vnitra zrušilo žalobci podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, platnost povolení k trvalému pobytu a stanovilo žalobci lhůtu 30 dnů od právní moci rozhodnutí k vycestování z území České republiky.

[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalované žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, který ji zamítl rozsudkem ze dne 28. 8. 2018, č. j. - 38. Rozsudek krajského soudu, stejně jako zde uváděná judikatura Nejvyššího správního soudu, je dostupný na http://www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost a navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Návrh odůvodnil tím, že rozhodnutí o zrušení pobytového oprávnění je vykonatelné, stěžovatel tak nemá právo legálního pobytu a musí v určené lhůtě opustit území České republiky. Zároveň nemá možnost podat žádost o jiné povolení k pobytu na území, vyjma případné žádosti o dlouhodobé vízum za účelem strpění, jehož udělení však závisí na dobré vůli správního orgánu. Aby se stěžovatel vyhnul pobytu na území České republiky bez platného povolení k pobytu a tedy prakticky hrozbě správního vyhoštění, či s ohledem na svůj věk hrozbě opakovaného pokutování rodičů, musel by v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti okamžitě vycestovat z území. V případě stěžovatele navíc jde o dítě, které se narodilo na území České republiky, má zde celou svou rodinu a chodí zde do školy. Nucené vycestování tak bude mít devastační dopad do jeho soukromého a rodinného života. Dále poukázal i na možný zásah do jeho práva na spravedlivý proces, pro jehož výkon je nezbytné, aby mohl zůstat na území České republiky do skončení řízení o jeho kasační stížnosti.

[4] Žalovaná ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedla, že nesouhlasí s jeho přiznáním. Nesdílí názor stěžovatele, že by výkon nebo jiné právní následky jejího rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a že to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Poukázala na skutečnost, že zrušení platnosti stěžovatelova povolení k trvalému pobytu nestaví nepřekonatelnou bariéru mezi něj a Českou republiku. Je mu totiž jen odebíráno nejvyšší možné pobytové oprávnění, zákaz pobytu mu však vystaven nebyl. Stěžovatel si může požádat o pobytové oprávnění nižšího stupně, ačkoliv samozřejmě nelze s absolutní jistotou předjímat výsledek takového správního řízení.

[5] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.

[6] Podle nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; až 5 se užije přiměřeně. Podle ve spojení s lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[7] Nejvyšší správní soud shledal návrh stěžovatele důvodným. Přihlédl zejména k tomu, že žalobou napadeným rozhodnutím bylo zrušeno existující povolení k trvalému pobytu, čímž stěžovatel ztratil oprávnění k pobytu na území České republiky. V důsledku nepřiznání odkladného účinku by tak stěžovateli hrozila bezprostřední a závažná újma spočívající v tom, že by byl nucen k vycestování z území České republiky, což by mohlo mít negativní vliv na jeho soukromý a rodinný život. Tento negativní vliv by byl o to závažnější, že v případě stěžovatele jde o nezletilé dítě, jehož rodina žije na území České republiky a chodí zde i do školy. V této souvislosti je třeba dodat, že krajský soud přiznal žalobě odkladný účinek (viz usnesení ze dne 11. 5. 2016, č. j. – 21). Za této situace proto pro stěžovatele přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti relevantní smysl má, neboť pozastavení účinků správního rozhodnutí tak zůstane i nadále zachováno. Odhlédnout nelze ani od toho, že k právu na spravedlivý proces náleží i právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu se svým zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd. (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. - 100, ze dne 16. 8. 2012, č. j. - 58, nebo ze dne 5. 11. 2014, č. j. - 25). Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by se přiznání odkladného účinku dotklo práv třetích osob nebo bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem; nic takového ostatně nenamítla ani žalovaná ve svém vyjádření.

[8] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny obě podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v ve spojení s Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.

[9] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. října 2018

Mgr. David Hipšr

předseda senátu