Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Azs 208/2017 - 31

- 32

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: V. S., zast. Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou se sídlem Muchova 223/9, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2015, č. j. OAM-413/ZA-ZA04-K08-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2017, čj. - 49,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovené zástupkyni Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové, advokátce, se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 4114 Kč, která bude proplacena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím ze dne 30. 9. 2015 žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu dle , , , a 14b , o azylu, v relevantním znění (dále jen „ “). Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu k městskému soudu, který ji zamítl v záhlaví označeným rozsudkem.

[2] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodů, které podřadil pod , (dál jen „ “). Stěžovatel namítá, že žalovaný nezjistil skutečný stav věci, neboť vycházel z neaktuálních informací ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv na Ukrajině; některé informace byly starší jednoho roku. Konflikt na Ukrajině se přitom nadále zhoršuje a dochází k mobilizacím, což se údajně týká rovněž stěžovatele. Přemístit se v rámci Ukrajiny stěžovatel nemůže, neboť nemá kam. Dále stěžovatel namítl, že i v případě, že by nesplňoval podmínky pro udělení mezinárodní ochrany ve smyslu až , splňuje podmínky pro udělení doplňkové ochrany ve smyslu , 2 písm. c) .

[3] Stěžovatel navrhl, aby NSS napadený rozsudek městského soudu zrušil případně, aby též zrušil rozhodnutí žalovaného.

[4] Žalovaný odkázal na své rozhodnutí a vyjádření k žalobě. Má za to, že dostatečně zjistil skutkový stav na základě aktuálních informací a zabýval se všemi skutečnostmi, které stěžovatel uváděl. Incidenty na Ukrajině se soustřeďují na východ země a nejedná se o stav, který by se dal označit jako vnitřní ozbrojený konflikt. Stěžovatel pochází z města R. v Zakarpatské oblasti, která se nachází na západě Ukrajiny a není přímo zasažena ozbrojenými střety. Žalovaný navrhl, aby NSS kasační stížnost odmítl, případně ji zamítl.

[5] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti v souladu s zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (viz usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. -39).

[6] Kasační stížnost je nepřijatelná.

[7] Stěžovatel výslovně neuvedl, v čem spatřuje důvody zakládající přijatelnost jeho kasační stížnosti. V zásadě stěžovatel pouze namítal vady řízení před žalovaným a před městským soudem (nedostatečně zjištěný skutkový stav a v návaznosti na to nepřezkoumatelnost rozsudku městského soudu pro nedostatek důvodů).

[8] Nepřezkoumatelnost rozsudku městského soudu, k níž musí soud přihlédnout i z úřední povinnosti, by zakládala přijatelnost kasační stížnosti, pokud by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé; takovou vadu však NSS neshledal. Městský soud se dostatečně věnoval zjištěními žalovaného, jakož i tvrzeními stěžovatele, popsal rozhodný skutkový stav a se všemi žalobními námitkami se vypořádal.

[9] Stěžovatel nesplňuje žádný z důvodů pro udělení mezinárodní ochrany podle až či doplňkové ochrany podle a . NSS ve shodě s městským soudem konstatuje, že žalovaný vycházel z dostatečně aktuálních informací. Je sice pravdou, že jedním z podkladů pro jeho rozhodnutí byla informace Ministerstva zahraničních věcí ze dne 1. 8. 2014, ale v případě ostatních listin se jednalo o dokumenty s ohledem na datum vydání rozhodnutí žalovaného z časového hlediska zcela relevantní (zejména informace Ministerstva zahraničních věcí ze dne 21. 5. 2015, zpráva Vysokého komisaře OSN pro lidská práva o stavu lidských práv na Ukrajině ze dne 1. 6. 2015 a zpráva Freedom House, Svoboda ve světě – Ukrajina, ze dne 28. 1. 2015). Rozhodnutí žalovaného je řádně odůvodněno a zabývá se všemi stěžovatelem tvrzenými skutečnostmi. Námitky ohledně nedostatečně zjištěného skutkového stavu jsou proto nepřijatelné.

[10] Stěžovatel v rámci svých námitek poukazuje zejména na současnou bezpečnostní situaci na Ukrajině. Touto otázkou se NSS zabýval již několikrát. Dospěl k závěru, že se nejedná o tzv. totální konflikt, jenž by dosahoval takové intenzity, že by byl každý civilista na území Ukrajiny vystaven reálnému nebezpečí vážné újmy. Jedná se o konflikt izolovaný pouze ve východní části Ukrajiny, jehož intenzita i v dotčených oblastech výrazně kolísá (např. rozsudek NSS ze dne 18. 3. 2015, čj. -25, či usnesení ze dne 9. 11. 2016, čj. -26). Důvody zakládající překážku možnosti vnitřního přesídlení musí dosahovat určité intenzity ( ). Takovou překážku by mohl založit opodstatněný strach z pronásledování nebo důvodné obavy, že by cizinci hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy ( ). Nic takového ovšem stěžovateli nehrozí, neboť stěžovatel pochází ze Zakarpatské oblasti, která leží na západě Ukrajiny a nic nenasvědčuje tomu, že by byl vystaven reálnému nebezpečí vážné újmy v důsledku konfliktu v Luhanské a Doněcké oblasti (tzv. linie dotyku).

[11] Nelze přisvědčit ani názoru stěžovatele, že by mu vznikla vážná újma v důsledku nuceného zapojení do ozbrojeného konfliktu. Služba v armádě, ač nedobrovolná, není důvodem pro udělení azylu či doplňkové ochrany (viz např. rozsudek NSS ze dne 17. 12. 2015, čj. -24).

[12] a ustálená judikatura NSS poskytují dostatečnou odpověď na všechny námitky uvedené v kasační stížnosti. NSS neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání.

[13] Kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a NSS ji proto odmítl podle

[14] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o větu první ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[15] Stěžovatel byl v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátkou Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, která mu byla ustanovena městským soudem již v řízení o žalobě; toto zastoupení pokračovalo i v následném řízení o kasační stížnosti ( poslední věta ). Náklady spojené se zastoupením, tj. hotové výdaje advokáta a odměnu za zastupování, hradí v takovém případě stát. NSS přiznal ustanovené zástupkyni odměnu ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby spočívající v podání kasační stížnosti podle ve spojení s a bodem 5 , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč podle advokátního tarifu, a dále částku odpovídající DPH ve výši 21 %, celkem tedy 4 114 Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. října 2018

Ondřej Mrákota

předseda senátu