Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 208/2018 - 109

- 110

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Mrákoty a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: Egeria, z. s., se sídlem Obchodní 1324, Otrokovice, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín, za účasti: I. Povodí Moravy, s. p., se sídlem Dřevařská 932/11, Brno, II. Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 546/56, Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 3. 2018, č. j. KUZL 1397/2018, sp. zn. , o nesouhlasu Krajského soudu v Ostravě s postoupením této věci Krajským soudem v Brně,

t a k t o :

K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. j e p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobou podanou dne 28. 5. 2018 u Krajského soudu v Brně se žalobce domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo k odvolání žalobce v části změněno rozhodnutí Městského úřadu Holešov, odboru výstavby, rozvoje a životního prostředí ze dne 21. 11. 2017, č. j. HOL-25769/2015/ŽP/PP, sp. zn. 5214/2015/ŽP/PP, jímž bylo mj. povoleno kácení 6 stromů a 60 m2 porostu keřů v trvalém záboru stavby „Dálnice D49, stavba 4901 Hulín - Fryšták“, tak, že byla nově stanovena podmínka pro termín kácení po nabytí právní moci stavebního povolení předmětné stavby; ve zbytku bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno a odvolání žalobce zamítnuto.

[2] Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že není k řízení místně příslušný, a proto věc postoupil usnesením ze dne 7. 8. 2018, č. j. - 98, Krajskému soudu v Ostravě. Uvedené odůvodnil tím, že žaloba byla podána proti rozhodnutí vydanému v rámci postupu souvisejícího s urychlením výstavby dopravní infrastruktury podle a 2 písm. a) , o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, v relevantním znění (dále jen „ “), a proto je v souladu s , (dále jen „ “), ve znění účinném od 1. 1. 2018, kdy nabyl účinnosti , kterým se mění , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela č. “), k projednání a rozhodnutí o žalobě příslušný Krajský soud v Ostravě. V uvedeném ohledu Krajský soud v Brně odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2015, č. j. - 295 (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

[3] Krajský soud v Ostravě předložil dne 31. 8. 2018 spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti podle , neboť nesouhlasí s postoupením věci. Upozornil na to, že nezakládá místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě k přezkumu všech rozhodnutí vydaných v režimu zákona o urychlení výstavby infrastruktury, ale pouze rozhodnutí o umístění či povolení stavby dopravní infrastruktury. Výlučná místní příslušnost se tedy netýká v dané věci přezkoumávaného rozhodnutí orgánu životního prostředí o povolení kácení dřevin. Prvostupňovým orgánem v projednávaném případě je Městský úřad Holešov, který se nachází v obvodu Krajského soudu v Brně.

[4] Nejvyšší správní soud tedy musí posoudit otázku, u kterých řízení je ve smyslu založena výlučná příslušnost Krajského soudu v Ostravě.

[5] Podle ve znění novely č. je k řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle nebo b) zákona o urychlení výstavby infrastruktury, příslušný Krajský soud v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení specializovaný senát.

[6] Ustanovení zákona o urychlení výstavby infrastruktury znělo do 31. 12. 2017, tj. před účinností novely č. , následovně: „Tento zákon upravuje postup v souvislosti s urychlením výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací.“

[7] K uvedenému znění zákona se váže rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2015, č. j. - 295, na který odkazoval Krajský soud v Brně a v němž zdejší soud citovanému ustanovení vytknul, že není dostatečně určité. Dále lze z citovaného rozsudku dovodit názor zdejšího soudu, že pod pojem „postup v souvislosti s urychlením výstavby“ lze vedle územního řízení a řízení o vydání stavebního povolení podřadit také řízení o povolení kácení dřevin, přičemž skutečnost, že se působnost zákona o urychlení výstavby infrastruktury na dané řízení vztahuje, musí vyjít najevo ve správním řízení, resp. musí být zřejmá ze správního rozhodnutí.

[8] Ustanovení zákona o urychlení výstavby infrastruktury doznalo s účinností novely č. terminologických změn, v důsledku kterých je v něm nyní výslovně uvedeno, že „upravuje postupy při přípravě, umisťování a povolování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, umisťování, povolování a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí, a urychlení následného soudního přezkumu všech správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami“ (resp. od 1. 9. 2018 „upravuje postupy při přípravě, umisťování a povolování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, umisťování, povolování a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí, a urychlení následného soudního přezkumu všech správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami“). Podle , b) zákona o urychlení výstavby infrastruktury se dopravní infrastrukturou pro účely tohoto zákona rozumí stavby dálnic nebo silnic I. třídy a stavby dráhy celostátní nebo stavby s nimi související. Podle zákona o urychlení výstavby infrastruktury vztahuje-li se na řízení , příslušný úřad v oznámení o zahájení řízení poučí účastníky o této skutečnosti.

[9] Z výše uvedeného je zcela zřejmé, že (nejen) v rámci zákona o urychlení výstavby infrastruktury je třeba rozlišovat postupy (fáze) při přípravě, umisťování a povolování staveb. Stavební záměr se umísťuje v územním řízení, v němž dochází k posouzení záměru z hlediska jeho zasazení do území a uzpůsobení veřejným zájmům v území; ve stavebním řízení se potom pozornost soustředí na posuzování obsahu projektové dokumentace, který je rozhodující pro kvalitu a řádné provedení stavby, přičemž výsledkem je rozhodnutí o povolení stavby (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 4. 2011, č. j. - 171, ze dne 14. 10. 2015, č. j. - 37). Územní a stavební řízení, popř. alternativní procesy nahrazující uvedená řízení, se vedou podle stavebního zákona. Od umisťování a povolování staveb je třeba odlišit „postupy při přípravě staveb“, jimiž se rozumí celá řada řízení a postupů dle různých právních předpisů, které jsou součástí přípravy realizace stavby. Za takový postup lze považovat také řízení o povolení kácení dřevin dle , o ochraně přírody a krajiny, v relevantním znění.

[10] Jak již bylo uvedeno výše, zakládá výlučnou příslušnost Krajského soudu v Ostravě toliko k řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým se umisťuje anebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle nebo b) zákona o urychlení výstavby infrastruktury. Z textu citovaného ustanovení je zcela zřejmé, že se nevztahuje na rozhodnutí vydaná v rámci postupů při přípravě jakékoliv stavby infrastruktury [a ani na rozhodnutí vydaná při umisťování anebo povolování záměrů dopravní infrastruktury dle a d), vodní infrastruktury dle odst. 3, energetické infrastruktury dle odst. 4 a infrastruktury elektronických komunikací dle odst. 5 zákona o urychlení výstavby infrastruktury], u kterých i nadále platí obecná pravidla místní příslušnosti ( ). Nejedná se přitom o opomenutí zákonodárce, ale o záměr přenést na specializovaný soudní senát u Krajského soudu v Ostravě toliko rozhodování o mnohdy nadstandardně složitých územních a stavebních řízeních ve věcech klíčových staveb dopravní infrastruktury, od čehož si zákonodárce slibuje zefektivnění, zrychlení, ale též zkvalitnění jejich soudního přezkumu (viz pozměňovací návrh poslance L. Oklešťka č. 5910 k návrhu zákona rozeslaného jako sněmovní tisk 927 dne 3. 10. 2016, na jehož základě došlo novelou č. k výše popsané změně : „V zájmu zefektivnění, zrychlení, ale též zkvalitnění soudního přezkumu se navrhuje zavést výlučnou místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě, který by byl jako jediný oprávněný rozhodovat o správních žalobách proti rozhodnutím o umístění a povolení ve věcech záměrů klíčových staveb dopravní infrastruktury. Na tomto soudě by byl pro řízení o tomto okruhu správních žalob zřízen specializovaný senát, popř. senáty. Toto je odůvodněno nadstandardní složitostí a komplexností řízení v těchto věcech. Krajský soud v Ostravě byl zvolen po konzultacích s některými soudci s ohledem na optimální rozložení nápadů žalob v poměru k počtu soudců.“).

[11] Z výše uvedeného plyne, že bez ohledu na to, zda Městský úřad Holešov vydal rozhodnutí o povolení kácení dřevin v režimu zákona o urychlení výstavby infrastruktury či nikoliv, není v dané věci založena výlučná příslušnost Krajského soudu v Ostravě ve smyslu Sídla Městského úřadu Holešov a žalovaného spadají do obvodu Krajského soudu v Brně, který je tak příslušný k řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného o odvolání proti rozhodnutí o povolení kácení dřevin ( ).

[12] Již pouze nad rámec nezbytného posouzení Nejvyšší správní soud poznamenává, že z obsahu správního spisu ani z napadených rozhodnutí správních orgánů nelze dovodit, že na předmětné řízení se vztahuje . Uvedená skutečnost totiž nevyšla najevo ve správním řízení a není zřejmá ani z napadených správních rozhodnutí (opětovně srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2015, č. j. - 295, resp. zákona o urychlení výstavby infrastruktury ve znění novely č. ).

[13] Na základě všeho výše uvedeného Nejvyšší správní soud shledal důvodným nesouhlas Krajského soudu v Ostravě s postoupením věci, a proto v souladu s rozhodl tak, že k řízení je místě příslušný Krajský soud v Brně. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. září 2018

Mgr. Ondřej Mrákota

předseda senátu