Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 A 89/2018 - 17

4

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Milana Taubera ve věci

žalobce

proti

žalovanému

V. B.

Ministerstvo vnitra

se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7

v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč z účtu Městského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

IV. Žalobce se vyzývá, aby ve lhůtě do jednoho týdne od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo svého bankovního účtu, popřípadě svůj požadavek na poukázání předmětné částky poštovní složenkou.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vydat ve lhůtě 15 dnů od doručení rozsudku osvědčení o podání žádosti o určení statusu osoby podle Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti (dále jen „Úmluva“) a průkazu žadatele o určení statusu podle Úmluvy.

2. Uvedl, že dne 20. 2. 2018 podal u žalovaného žádost o určení právního statusu podle Úmluvy dle , o azylu, ve znění rozhodném (dále jen „ “). Obsahem žádosti byla rovněž žádost o vydání osvědčení o podání dané žádosti a o vydání průkazu žadatele o určení statusu podle Úmluvy. Ke dni podání žaloby žalobci nebylo vydáno osvědčení dle části IV. , , ve znění rozhodném (dále jen „ “), žalobce nebyl vyzván k převzetí průkazu a ani mu nebyly sděleny důvody pro nevydání daných osvědčení, ač o ně požádal.

3. Vysvětlil, že v dané věci procesní předpisy neposkytují jakoukoli ochranu před nečinností správního orgánu, když poskytuje ochranu proti nečinnosti toliko v případech, kdy je vydáváno rozhodnutí nebo vedeno řízení o jeho vydání. Dle žalobce je tak třeba považovat prostředek k ochraně proti nečinnosti za vyčerpaný.

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 14. 5. 2018 s podanou žalobou nesouhlasil, považoval ji za neopodstatněnou a nepřípustnou. Uvedl, že žalobce nesplnil podmínku bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany před nečinností, neboť nedoložil a ani neuvedl, že by podal žádost o opatření proti nečinnosti k nadřízenému orgánu žalovaného.

5. Zdůraznil, že v dané věci nelze aplikovat , neboť žalobce není v postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Poukázal na to, že vydání průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu dle a 28 Úmluvy je vzhledem k výhradě České republiky vázáno na udělení trvalého pobytu na území České republiky.

6. Odkázal na , který pro řízení dle vylučuje užití ustanovení o lhůtách pro vydání rozhodnutí dle . Měl za to, že s ohledem na délku řízení nečinný není. Nezpochybňoval důležitost jednoznačně deklarovaného právního postavení žalobce. Upozornil však na nezbytnost dostatečně zjistit stav věci, a to i v případě komplikované a značně časově náročné problematiky.

7. Žalovaný navrhl soudu, aby nepřípustnou žalobu odmítl, resp. nedůvodnou žalobu zamítl.

8. Soud je vždy povinen hodnotit, zdali podaná žaloba splňuje podmínky řízení, a jedná-li se tak o žalobu přípustnou.

9. Při těchto úvahách soud vyšel z následující právní úpravy:

10. Podle opatření proti nečinnosti může nadřízený správní orgán učinit i v případě, kdy je z okolností zjevné, že věcně a místně příslušný správní orgán nedodrží lhůtu stanovenou pro vydání rozhodnutí o žádosti nebo zahájit řízení z moci úřední anebo v řízení řádně pokračovat. Po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat účastník.

11. Podle jestliže správní orgán vydává vyjádření, osvědčení, provádí ověření nebo činí sdělení, která se týkají dotčených osob, postupuje podle ustanovení této části, podle ustanovení části první, obdobně podle těchto ustanovení části druhé: až , až , až , až , , , , , a obdobně podle těchto ustanovení části třetí: , a a 2; přiměřeně použije i další ustanovení tohoto zákona, pokud jsou přitom potřebná.

12. Podle , , ve znění rozhodném (dále jen „ “), ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení; to neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.

13. Podle nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.

14. Na úvod soud poznamenává, že podle nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v rozhodnutí ze dne 20. 5. 2014, č.j. -278, konstatoval, že „z hlediska systematiky je podmínka, podle níž žalobce musí nejprve bezvýsledně vyčerpat procesní prostředky, které má k dispozici ve správním řízení, vlastní celkové koncepci správního soudnictví a teleologicky vyjadřuje zásadu subsidiarity ve vztahu mezi veřejnou správou a činností správních soudů. Jejím účelem je předejít soudnímu řízení v případech, kdy lze dosáhnout nápravy přímo u správních orgánů. Tato zásada je v obecné rovině vyjádřena v a pro jednotlivé typy žalob je upřesněna zejm. v , a Před použitím některého z typů žalob je tedy nutné nejprve vždy vyčerpat opravné prostředky nebo jiné procesní prostředky nápravy, které jsou k dispozici v řízení před správním orgánem (…).“. Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že „účastník řízení je povinen vyčerpat prostředek ochrany proti nečinnosti podle před podáním žaloby podle i za situace, kdy se domáhá ochrany proti nečinnosti ústředního správního úřadu“. Důsledky neuplatnění prostředků k ochraně před nečinností se zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozhodnutí ze dne 25. 5. 2016, č.j. -59, dle něhož „není-li při podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu splněna podmínka bezvýsledného vyčerpání prostředku, který procesní předpis platný pro řízení před správním orgánem stanoví k ochraně proti nečinnosti ( ), jedná se o žalobu nepřípustnou, kterou soud odmítne podle K případnému dodatečnému splnění této podmínky v průběhu řízení před soudem nelze přihlížet.“.

15. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že předpokladem soudní ochrany proti nečinnosti správního orgánu, a tedy i přípustnosti žaloby na ochranu proti nečinnosti, je bezvýsledné vyčerpání prostředku, který procesní předpis platný pro řízení před správním orgánem stanoví k ochraně proti nečinnosti. Soud poznamenává, že přestože žalobce žádal žalovaného o vydání osvědčení, resp. průkazu dle části IV. , tak i v takovém případě se dle přiměřeně použijí i další ustanovení , pokud jsou potřebná. Mezi taková ustanovení spadá právě i zakotvující prostředek na ochranu proti nečinnosti, a to návrh na opatření proti nečinnosti k nadřízenému správnímu orgánu (srov. komentář k v Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D.: . Komentář. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 950). Žalobce v podané žalobě netvrdil a ze správního spisu předloženého žalovaným ani nevyplývá, že by žalobce tento institut využil a požádal nadřízený správní orgán žalovaného o uplatnění opatření proti nečinnosti dle . Soud proto dospěl k závěru, že žalobce opatření proti nečinnosti k nadřízenému správnímu orgánu žalovaného nepodal, a tudíž nesplnil podmínku bezvýsledného vyčerpání prostředků na ochranu proti nečinnosti.

16. S ohledem na vše výše uvedené soud uzavírá, že podaná žaloba je nepřípustná, a proto ji podle odmítl.

17. O nákladech řízení soud rozhodl dle , dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

18. O vrácení soudního poplatku soud rozhodl podle , o soudních poplatcích, podle kterého byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud zároveň vyzval žalobce k poskytnutí součinnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 21. září 2018

JUDr. Eva Pechová v.r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.