Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 335/2018 - 12

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalované: Vězeňská služba České republiky – Vazební věznice Ostrava, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 34a, Ostrava, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 7. 2018, č. j. - 8,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) se kasační stížností domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým krajský soud výrokem I. vyloučil podle k samostatnému projednání řízení o uplatňovaném nároku žalobce vůči žalované na náhradu nemajetkové újmy a zároveň výrokem II. zamítl návrh žalobce na nařízení předběžného opatření, kterým měla být žalované uložena povinnost zdržet se všech forem dehonestujících i diskriminačních výroků a dalších diskriminačních aktivit vůči žalobci.

[2] Podle je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení.

[3] Usnesení o vyloučení žaloby k samostatnému projednání je podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu usnesením, jímž se upravuje vedení řízení. Kasační stížnost proti němu je tedy nepřípustná (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2004, č. j. - 46, a ze dne 25. 1. 2010, č. j. - 98, a usnesení téhož soudu ze dne 27. 6. 2008, č. j. - 56, a ze dne 30. 4. 2009, č. j. - 57).

[4] Podle je dále nepřípustná kasační stížnost, která směřuje proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné.

[5] Typově se bude jednat o rozhodnutí učiněná soudem v průběhu řízení, jejichž účelem je pouze prozatímně upravit poměry účastníků řízení. Dle dikce je takovým procesním institutem i předběžné opatření. Rozhodnutí o předběžném opatření slouží k zatímní (tj. přechodné) úpravě poměrů účastníků do doby, než se tyto poměry změní nebo než bude pravomocně rozhodnuto o věci samé. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí, stalo vykonatelným ( ). Z uvedených citací ustanovení je zjevné, že předběžné opatření v žádném případě nemůže působit déle, než do nabytí právní moci meritorního rozhodnutí, případně do okamžiku pravomocného zastavení řízení na základě usnesení soudu. Dočasná povaha usnesení o zamítnutí návrhu na předběžné opatření ve věci je tedy nepochybná. Tento právní závěr Nejvyšší správní soud zastává konzistentně ve své judikatuře (viz blíže rozsudek ze dne 16. 5. 2018, č. j. - 28, a ze dne 6. 3. 2014, č. j. - 19 nebo ze dne 21. 12. 2007, č. j. - 145).

[6] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ve spojení s odmítl.

[7] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že v souladu se zásadou hospodárnosti řízení neřešil splnění poplatkové povinnosti ani povinné zastoupení stěžovatele, neboť je-li v době podání návrhu zcela zjevné, že nejsou splněny podmínky řízení o podaném návrhu a že tento nedostatek podmínek řízení je neodstranitelný, není úkolem soudu toto řízení dále vést, ale naopak řízení bez dalšího ukončit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. - 48). V dané věci by se jednalo o bezúčelný a zcela neefektivní postup (srov. usnesení zdejšího soudu ze dne 11. 6. 2014, č. j. - 10; přiměřeně i usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 11. 2012, sp. zn. , nebo ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. ).

[8] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. září 2018

JUDr. Tomáš Foltas

předseda senátu