Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 223/2018 - 41

- 42

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: V. K., zastoupen Mgr. Filipem Wágnerem, advokátem se sídlem Opletalova 1535/4, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2018, č. j. - 56,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokáta Mgr. Filipa Wágnera s e u r č u j e částkou 3 400 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

[1] Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „žalovaný“) rozhodnutím ze dne 2. 6. 2016, č. j. OAM-236/ZA-ZA11-ZA08-2016, zamítlo žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany podle až , o azylu.

II.

[2] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který ji zamítl rozsudkem ze dne 19. 4. 2018, č. j. - 56.

III.

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost z důvodů uvedených v a b) Stěžovatel se neztotožnil se závěrem městského soudu, že pokud měl na Ukrajině problémy s policií, měl se obrátit na vnitrostátní orgány s žádostí o pomoc. Na Ukrajině se zhoršuje korupce, útisk opozice na politickou objednávku a mučení ze strany policie. Podání stížnosti by proto bylo zcela formálním krokem, neboť nadřízené orgány by zcela jistě jednání svých podřízených kryly. Stěžovateli by nepomohlo ani vnitřní přesídlení, neboť je ohrožen protiprávním jednáním orgánů s celostátní působností. Na Ukrajině nadto probíhá válečný konflikt a stěžovateli v případě návratu hrozí nedobrovolné zapojení do tohoto konfliktu.

IV.

[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí a rozsudek městského soudu. Zopakoval, že nebylo zjištěno, že by byl stěžovatel reálně ohrožen nebezpečím vážné újmy ve smyslu § 14a zákona o azylu. Možnost výkonu vojenské služby nelze pokládat za pronásledování, navíc vojáci základní služby nejsou povoláváni do zóny vojenských operací, zde mohou sloužit pouze dobrovolně. Žalovaný navrhl, aby byla kasační stížnost zamítnuta.

V.

[5] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ).

[6] Vzhledem k tomu, že se v projednávané věci jedná o kasační stížnost ve věci mezinárodní ochrany, zabýval se Nejvyšší správní soud v souladu s otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec nebo nebyly plně vyřešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.

[7] Nejvyšší správní soud neshledal v posuzované věci přesah vlastních zájmů stěžovatele ani zásadní pochybení městského soudu, které by mohlo mít dopad do jeho hmotněprávního postavení. Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu totiž poskytuje dostatečnou odpověď na uplatněné kasační námitky a stěžovatel ve své argumentaci nevyložil žádné důvody, které by svědčily pro odklon.

[8] K bezpečnostní situaci na Ukrajině se Nejvyšší správní soud vyjadřoval již mnohokrát, přičemž uvedl, že konflikt se geograficky ustálil ve východní části země (Doněcká a Luhanská oblast), přičemž jeho intenzita i v dotčených oblastech výrazně kolísá. Městský soud z této judikatury přitom výslovně vycházel, stěžovatel nadto pochází ze Zakarpatské oblasti nacházející se na západě Ukrajiny (viz např. také usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2016, č. j. - 33, ze dne 25. 9. 2017, č. j. - 24, ze dne 30. 8. 2017, č. j. - 31). Rovněž závěry městského soudu ve vztahu k případné branné povinnosti jsou v souladu s ustálenou judikaturou, která je shrnuta v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 10. 2017, č. j. - 23, z nějž městský soud vycházel.

[9] Pokud jde o potíže s bezpečnostními složkami, které měly spočívat v tom, že příslušníci SBU měli stěžovatele nabádat ke spolupráci, městský soud rovněž v souladu s ustálenou judikaturou uzavřel, že považoval-li stěžovatel jednání bezpečnostních složek za nezákonné, měl možnost ke své obraně využít právní prostředky, které jsou na Ukrajině dostatečné a funkční, což však neučinil (k tomu viz městským soudem citované usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2015, č. j. - 45, nebo také rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2005, č. j. - 41, a ze dne 12. 4. 2012, č. j. - 46).

[10] Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tedy poskytuje dostatečnou odpověď na námitky uvedené v kasační stížnosti a Nejvyšší správní soud neshledal žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Proto kasační stížnost jako nepřijatelnou podle odmítl.

[11] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o větu první ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[12] Stěžovateli byl městským soudem ustanoven advokát podle (nyní odst. 9) , podle jehož poslední věty platí, že zástupce ustanovený v řízení před krajským soudem, je-li jím advokát, zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát ( ve spojení s ). Při přiznání odměny v dané věci Nejvyšší správní soud určil odměnu výše uvedenému advokátovi ve výši 3 400 Kč [jeden úkon právní služby po 3 100 Kč dle a , ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k ustanovení téže vyhlášky (návrh ve věci samé), a jeden režijní paušál po 300 Kč za jeden úkon právní služby dle téže vyhlášky]. Celková částka 3 400 Kč bude advokátovi vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. srpna 2018

Mgr. David Hipšr

předseda senátu