Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 As 230/2018 - 21

pokračování - 22

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: J. E., zastoupen JUDr. Milanem Pivovarčíkem, advokátem se sídlem Žižkovo náměstí 1325/7, Znojmo, proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 1. 2018, č. j. KUJI 91240/2017, sp. zn. Pa-2, v řízení o kasačních stížnostech žalobce a Mgr. J. Š., zastoupeného JUDr. Milanem Pivovarčíkem, advokátem se sídlem Žižkovo náměstí 1325/7, Znojmo, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2018, č. j. - 26,

t a k t o :

I. Kasační stížnost Mgr. Jaromíra Šlosra s e o d m í t á .

II. Kasační stížnost žalobce s e o d m í t á .

III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasačních stížnostech.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Dne 28. 6. 2018 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel č. 1“) a Mgr. J. Š. (dále jen „stěžovatel č. 2“) podaná k poštovní přepravě dne 27. 6. 2018 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2018, č. j. – 26, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě pro nezaplacení soudního poplatku.

[2] V kasační stížnosti stěžovatelé uvádí, že dne 22. 2. 2018 podal stěžovatel č. 2 jako zástupce stěžovatele č. 1 žalobu, v níž bylo výslovně uvedeno, že stěžovatel č. 1 je právně zastoupen stěžovatelem č. 2 na základě plné moci ze dne 26. 10. 2016. Plnou moc připojili ke kasační stížnosti. Stěžovatelé namítají, že krajský soud nesprávně doručoval výzvu k zaplacení soudního poplatku, poučení o složení senátu a možnosti namítat podjatost a výzvu k doložení plné moci stěžovateli č. 1 a nikoliv jeho právnímu zástupci – stěžovateli č. 2.

[3] Stěžovatelé dále odkazují na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2000, sp. zn. , dle kterého účinky usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nastávají u zastoupeného účastníka pouze doručením tohoto usnesení jeho zástupci. Dle , o soudních poplatcích je možné soudní poplatek uhradit do konce lhůty k odvolání proti usnesení o zastavení řízení, krajský soud tedy nepostupoval správně, pokud usnesení o zastavení nezrušil, neboť stěžovatel č. 1 poukázal dne 27. 4. 2018 soudní poplatek prostřednictvím České spořitelny, přičemž usnesení o zastavení řízení mu bylo doručeno dne 10. 5. 2018.

[4] Dále stěžovatel č. 1 konstatuje, že pošta uvedla, že usnesení obsahující výzvu k zaplacení soudního poplatku bylo vhozeno do schránky dne 23. 3. 2018. Ve skutečnosti však stěžovatel č. 1 převzal výzvu dne 18. 4. 2018 na poštovním úřadě a poplatek byl zaplacen 9. dne po převzetí. K prokázání této skutečnosti ke kasační stížnosti přiložil poštovní obálku s datem převzetí.

[5] Stěžovatelé napadají usnesení krajského soudu z důvodu nezákonnosti zastavení řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že výzva k zaplacení soudního poplatku a usnesení o zastavení řízení nebyly zaslány právnímu zástupci, nemohly nastat účinky doručení usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek a účinky zastavení řízení. Právní zástupce se navíc dozvěděl o zastavení řízení náhodou dne 22. 6. 2018.

[6] Pochybením krajského soudu bylo stěžovateli č. 1 znemožněno právo na spravedlivý proces, právo účinně se hájit před soudem a vydání rozhodnutí ve věci samé.

[7] Stěžovatelé navrhují, aby Nejvyšší správní usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[8] Nejvyšší správní soud usoudil o věci následovně. Ze spisu Krajského soudu v Brně vyplývá, že dne 26. 2. 2018 byla na podatelnu osobně doručena žaloba, ve které je jako žalobce uveden J. E., nar. X, trvale bytem K. 147, X K., právně zastoupen Mgr. J. Š., plná moc ze dne 26. 10. 2016. Plná moc, na kterou je v žalobě odkazováno, však součástí spisu není. Zároveň u uvedeného zástupce chybí jakékoliv bližší identifikační údaje, zejména adresa, na kterou by mu měly být doručování soudní písemnosti. Mgr. Š. není dohledatelný ani v databázi advokátů a koncipientů České advokátní komory.

[9] Dle , (dále jen „“) musí být z podání zřejmé, kdo jej činí. Podatel musí uvést údaje o své osobě v nezbytném rozsahu, vždy však nejméně jméno, příjmení a adresu, na kterou mu lze doručovat. Totéž musí platit o zástupci podatele, neboť nejsou-li tyto údaje uvedeny, soud nemá způsob, jakým zástupce podatele identifikovat a kontaktovat. Krajský soud proto oprávněně vyzval k doložení plné moci a zaplacení soudního poplatku pouze žalobce. Skutečnost, že předmětnou plnou moc přiložili stěžovatelé nyní ke kasační stížnosti, na tomto závěru nic nemění, neboť krajský soud ji objektivně neměl k dispozici, a stěžovatelé ani netvrdí, že plná moc byla přílohou žaloby.

[10] Vzhledem k tomu, že stěžovatel č. 1 plnou moc nedoložil, bylo i usnesení o zastavení řízení ze dne 26. 4. 2018, č. j. - 26, doručováno pouze jemu. Krajský soud na něj hleděl, jako by nebyl zastoupen, čemuž odpovídá i záhlaví napadeného usnesení, kde je žalobce uveden bez zastoupení. Toto usnesení bylo stěžovateli č. 1 dle doručenky založené v soudním spise doručeno vhozením do domovní schránky dne 10. 5. 2018. Doručení napadeného usnesení stěžovatel č. 1 v kasační stížnosti nečinil sporným. Toto datum je proto rozhodným pro počátek běhu lhůty k podání kasační stížnosti.

[11] Dle musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

[12] Posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti byl čtvrtek, 24. 5. 2018. Kasační stížnost byla dle podacího razítka pošty podána k přepravě dne 27. 6. 2018. Podaná kasační stížnost je tedy opožděná. Nejvyšší správní soud proto ve vztahu ke stěžovateli č. 1 rozhodl podle ve spojení s o odmítnutí kasační stížnosti.

[13] Ve vztahu ke stěžovateli č. 2 je nutno kasační stížnost také odmítnout, avšak z důvodu uvedeného v , neboť stěžovatel č. 2 nebyl účastníkem řízení ani osobou zúčastněnou na řízení u krajského soudu (viz výše), nebyl tedy dle oprávněn podat ve věci kasační stížnost.

[14] Vzhledem k výše uvedenému procesnímu vyústění se Nejvyšší správní soud nezabýval otázkou doručování výzvy k zaplacení soudního poplatku stěžovateli č. 1.

[15] Nad rámec pak Nejvyšší správní soud podotýká, že právní úprava soudních poplatků, na kterou odkazují stěžovatelé, se netýká nynější věci, a nadto byla novelizována, není tedy již účinná. Ustanovení § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích ve znění do 29. 9. 2017 stanovilo, že: „usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci, a v ostatních věcech nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.“ Vzhledem k tomu, že stěžovatel č. 1 podával žalobu ve správním soudnictví, vztahovala by se na něj první část věty. To znamená, že soudní poplatek by musel být zaplacen ve stejný den, ve kterém bylo stěžovateli č. 1 usnesení o zastavení doručeno. Ve správním soudnictví není možné proti usnesení o zastavení řízení podat odvolání. Tato úprava však v současnosti již není účinná. Novelou č. , účinnou od 30. 9. 2017 byla první věta byla ze zákona odstraněna a v přibylo pravidlo, že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Pozdní zaplacení soudního poplatku tedy nemá žádné účinky a krajský soud proto stěžovateli č. 1 zaplacenou částku vrátil.

[16] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. srpna 2018

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu