Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 Az 17/2018 - 40

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

žalobce: O. R.

státní příslušnost Ukrajina

zastoupeného advokátem Mgr. Ladislavem Bártou

se sídlem Ostrava – Moravská Ostrava, Purkyňova 787/6

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR

sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16.5.2018, č.j. OAM-30/LE-LE05-LE24-2018, o udělení mezinárodní ochrany

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokáta Mgr. Ladislava Bárty se určuje částkou 6 800 Kč, která mu bude proplácena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 16.5.2018, č.j. OAM-30/LE-LE05-LE24-2018 žalované Ministerstvo vnitra ČR rozhodlo o neudělení mezinárodní ochrany žalobci podle ust. , , , a , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). V průběhu správního řízení vzal žalovaný za objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany je snaha zůstat v České republice, kde pobývá jeho družka a dcera, které mají v České republice povolen trvalý pobyt. Dalším důvodem je obava, že bude na Ukrajině povolán do armády, což s ohledem na konflikt na východě země považuje za nebezpečné pro svůj život. Jako další důvod žalobce uvedl obavu z ukrajinských nacionalistů a válečných veteránů, kteří lidem jako on, jenž byli v zahraničí, vyčítají, že nebojovali. Dle žalovaného tyto důvody nebylo možno podřadit pod důvody taxativně vymezené v ust. , b) , a jelikož žalovaný neshledal ani důvody pro udělení mezinárodní ochrany žalobci podle ust. , , a , rozhodl tak, že se mezinárodní ochrana žalobci neuděluje.

2. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, kterou nijak neodůvodnil a v ní zároveň požádal, aby mu pro řízení o této žalobě byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Jeho žádosti krajský soud usnesením ze dne 5.6.2018 č.j. -22 vyhověl a zároveň ustanoveného zástupce žalobce vyzval k doplnění žaloby. Na tuto výzvu následně ustanovený právní zástupce žalobce reagoval podáním ze dne 18.6.2018 v němž uvedl, že žalovaný nesprávně vyhodnotil nepřijatelnost zásahu do rodinného života žalobce, jakožto porušení čl. 8 Úmluvy (poznámka soudu: nepochybně míněn čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv). Žalobce zdůraznil, že na území České republiky má soustředěný veškerý podstatný rodinný i soukromý život a to ať jde o jeho družku anebo nezletilou dceru, tedy osoby, které v současnosti logicky vyžadují soustavnou péči a jeho pomoc. V průběhu správního řízení vyšlo podle žalobce najevo, že na Ukrajině nedisponuje jakýmkoliv zázemím, v žádném případě takovým zázemím, že by bylo možné uvažovat o přesídlení jeho družky a nezletilé dcery. Společně s družkou pečují o nezletilou dceru a přestěhování na Ukrajinu v jejím případě fakticky nepřipadá v úvahu s ohledem na potřebu péče o dítě a zcela nedostatečný sociální systém na Ukrajině včetně nejisté situace, která tam panuje. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval zrušení žalobou napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

4. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 16.5.2018, č.j. OAM-30/LE-LE05-LE24-2018 a z připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. a násl. (dále jen „“) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného (ust. ).

5. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu žalovaného vzal krajský soud za prokázáno, že žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 18.2.2018 a v této žádosti uvedl, že jej chtějí na Ukrajině povolat do armády s ohledem na konflikt ve východní části, což považuje za nebezpečné pro svůj život, přičemž nerozumí za co a proč by měl bojovat. Nejdůležitější je pro něj rodina – manželka a dítě, které se narodilo v České republice. V rámci poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu žalobce dne 26.2.2018 uvedl, že pokud by se vrátil domů, bojí se problémů s ukrajinskými nacionalisty a válečnými veterány. Když začala na Ukrajině na východě válka, on byl v zahraničí a nešel bojovat. Lidem jako on teď vyčítají, že válku odseděli někde v klidu v cizině a oni museli bojovat. Dodal, že tady má dceru a družku. Z obsahu správního spisu dále vyplývá, že dne 26.2.2018 byl s žalobcem proveden pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Z protokolu o tomto pohovoru krajský soud zjistil, že žalobce používal v minulosti falešná jména a pak si změnil jméno oficiálně z toho důvodu, že v Evropské unii měl zákaz pobytu. Ukrajinu naposledy opustil v roce 2014 a již se tam nevrátil. Sdělil, že Ukrajinu opustil kvůli dceři, která byla tady v České republice. Na Ukrajině žádné problémy neměl a nebyl tam trestně stíhán; v České republice i v Německu byl odsouzen kvůli falešnému dokladu. Opakoval, že o mezinárodní ochranu žádá proto, že tady má dceru a družku, které zde mají udělen trvalý pobyt. Dalším důvodem je jeho obava ze strany nacionalistů a válečných veteránů, kteří lidem jako je on vyčítají, že byli v zahraničí, že nebojovali a po celou dobu války čekali v zahraničí. Dále žalobce uvedl, že v armádě nesloužil a vojenské službě se vyhnul tak, že prostě nenastoupil, když měl. Jeho partnerka bydlí v Praze 4, náměstí Hrdinů 15. K dotazu, co by mu bránilo žít ve společné domácnosti s partnerkou a s dcerou na Ukrajině, odpověděl, že se dcera narodila v Praze a mluví česky. Součástí správního spisu žalovaného jsou rovněž zprávy o zemi původu žalobce, a to:

- zpráva O stavu lidských práv na Ukrajině Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 12.12.2017,

- informace Human Rights Watch ze dne 12.1.2017,

- informace OAMP ze dne 22.1.2018 ohledně politické a bezpečnostní situace, mezinárodních smlouvách, o lidských právech a základních svobodách, vojenské službě a vnitřně přesídlených osobách,

- informace MZV ČR č.j. 115045-LPTP ze dne 9.10.2015 týkající se vojenské služby na Ukrajině,

- zpráva Freedom House z ledna 2018 ohledně svobody ve světě 2018 – Ukrajina,

- výroční zpráva Amnesty International 2017 ze dne 22.2.2017 a z dubna 2016 pojednávající o rozsudcích smrti a popravách v roce 2015.

6. Krajský soud musí především zdůraznit, že přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích v podstatě jediného uplatněného žalobního bodu v podání právního zástupce žalobce ze dne 18.6.2018. V tomto podání bylo namítáno, že „žalovaný nesprávně vyhodnotil nepřijatelnost zásahu do rodinného života žalobce, jakožto porušení čl. 8 Úmluvy“. Žalobce v této souvislosti namítal, že na území České republiky má soustředěn veškerý rodinný život, ať už jde o jeho družku či nezletilou dceru, které v současnosti logicky vyžadují jeho soustavnou péči a pomoc. Družka společně s ním pečuje o nezletilou dceru a přestěhování na Ukrajinu by v jejich případě nepřipadalo do úvahy s ohledem na potřebu péče o dítě a nedostatečný sociální systém na Ukrajině včetně nejisté situace, která tam panuje. Z uvedeného krajský soud dovodil, že se žalobce žalobou domáhal udělení tzv. doplňkové ochrany podle ust. , podle něhož se doplňková ochrana udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. Podle odst. 2 písm. d) téhož zákonného ustanovení se za vážnou újmu podle tohoto zákona považuje za vážnou újmu, pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. Takový závazek označil v doplnění žaloby žalobce jeho právní zástupce porušení Úmluvy (poznámka soudu: nepochybně míněno Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), podle jejíhož má každý právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. S touto žalobní námitkou nemůže krajský soud souhlasit. Pouhá skutečnost, že žalobce má v České republice družku, která zde žije na základě uděleného dlouhodobého pobytu společně s jejich dítětem, rozhodně nemůže být považována jako důvod, pro který by žalobce nemohl vést svůj soukromý život a rodinný život v zemi původu, tedy tato skutečnost nemůže být považována za důvod, pro který by mohlo být přistoupeno k posuzování extrateritoriálního účinku výše uvedeného Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kterou je Česká republika vázána. Pro tento závěr nepochybně svědčí i skutečnost, že žalobce je stejné národnosti jako jeho družka a dcera, tedy národnosti ukrajinské, přičemž z obsahu správního spisu krajský soud nezjistil jediný důvod, proč by jeho rodině bylo bráněno realizovat soukromý rodinný život na Ukrajině.

7. Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud v souladu s ust. žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl, přičemž v této věci rozhodl bez jednání se souhlasem účastníků řízení podle ust.

8. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěch neměl a žalovanému žádné prokazatelné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly (ust. ).

9. Ustanovenému právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna za jeho zastoupení v rozsahu dvou úkonů právní služby po 3 100 Kč a dvou režijních paušálů po 300 Kč v souladu s ust. , a ve znění pozdějších předpisů, celkem tedy 6 800 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 27. srpna 2018

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje