Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 182/2018 - 52

-52

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: Ing. A. F., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti Mgr. Daně Černovské, soudkyni Městského soudu v Praze, v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudkyně Mgr. Dana Černovská n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobce v řízení o žalobě vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. namítl podjatost soudkyně Mgr. Dany Černovské. Za důvod její podjatosti považuje její působení v justičních orgánech komunistického Československa na základě jejího jmenování vrchními ústavními orgány komunistického režimu v roce 1976. Přitom ve jmenovacím dokumentu je mimo jiné i uvedeno, že „kandidáti byli vybráni po pečlivém zhodnocení jejich politické a odborné připravenosti.“ To by dle žalobce mohlo zakládat podjatost v soudních řízeních, kde jsou strany sporu občan a ústřední státní orgán, protože jedním z hlavních principů totalitního komunistického režimu byla nadřazenost zájmů ústředních orgánů nad právy občanů. Další skutečností, která by mohla ovlivnit rozhodování soudkyně je to, že kandidáti na funkci soudce v té době procházeli politickou a odbornou přípravou, jak je uvedeno v dokumentu, kterým byla soudkyně jmenována do své funkce.

[2] K námitce žalobce se vyjádřila soudkyně Mgr. Dana Černovská s tím, že námitku považuje za nedůvodnou; sama nemá k účastníkům řízení ani k projednávané věci žádný vztah.

[3] Záruka rozhodování věci nezávislým a nestranným soudcem patří mezi součásti práva na spravedlivý proces ( d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Nestrannost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a důvěry občanů v právo a právní stát ( y). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Kategorii nestrannosti je třeba vnímat i v rovině objektivní. Za objektivní nelze považovat to, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), ale to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodovat o této otázce se však musí na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. ).

[4] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[5] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu čj. -16).

[6] Nejvyšší správní soud i Ústavní soud konstantně judikují, že poukaz na členství určitého soudce v KSČ ke dni 17. 11. 1989 není sám o sobě důvodem k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. K tomu, aby byla založena podjatost soudce pro jeho bývalé členství v KSČ, by musely přistoupit i další, specifické okolnosti projednávané věci. Jak uvedl Ústavní soud např. v usnesení ze dne 17. 9. 2009, sp. zn. : „Prosté členství v KSČ není skutečností, jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Míru nezávislosti soudce (např. i s ohledem na jeho bývalé angažmá v KSČ) je tudíž nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem.“ Tím spíše tyto závěry platí v situaci, kdy v daném případě jmenovaná soudkyně s členstvím v KSČ není ani spojována.

[7] Žalobce opírá svou námitku podjatosti soudkyně pouze o její působení v dobách komunistického režimu a dále popisuje obecná fakta spojená s komunistickým režimem. Žádný jiný konkrétní důvod pro námitku podjatosti vůči ní nevznesl. Ústavní soud např. v nálezu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. , poukázal na to, že je třeba rozlišovat mezi společenskou diskusí a rozhodováním o námitkách podjatosti soudců, přitom vliv členství soudce v KSČ na jeho nestrannost a nezávislost je třeba posuzovat nikoliv paušálně, ale „případ od případu“. Účastník řízení musí „ohledně každého soudce, jehož podjatost namítá, uvést konkrétní skutečnosti, pro něž má za to, že soudce je z projednávané věci vyloučen“.

[8] Nejvyšší správní soud námitky žalobce nepovažuje za důvod možné podjatosti. Předně je třeba uvést, že soudce je právní profesionál, jehož ústavní jakožto i mravní povinností je dbát o nezávislé a nestranné rozhodování. S výkonem funkce soudce je proto nerozlučně spjat požadavek na to, aby se soudce byl schopen oprostit od nepatřičných vnějších vlivů na jeho rozhodovací činnost. V daném případě Nejvyšší správní soud neshledal, že by vyvstaly objektivní ani subjektivní okolnosti, které by zavdávaly důvod pochybovat o nepodjatosti Mgr. Dany Černovské.

[9] S přihlédnutím ke shora uvedeným důvodům soud rozhodl tak, že Mgr. Dana Černovská není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 30. srpna 2018

JUDr. Michal Mazanec

předseda senátu