Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Az 47/2017 - 63

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Černovskou ve věci

žalobkyně:

A. T., narozená dne -

t. č. na adrese -

zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Čižinským

sídlem Ječná 548/7, 120 00 Praha 2

proti

žalovanému:

Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 26. 4. 2017, č. j.: OAM-188/LE-01-P16-PD3-2005

takto:

I. Rozhodnutí žalovaného Ministerstva vnitra ČR, Odboru azylové a migrační politiky ze dne 26. 4. 2017, č. j.: OAM-188/LE-01-P16-PD3-2005, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 800 Kč k rukám jejího právního zástupce Mgr. Pavla Čižinského, advokáta do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného, č. j.: OAM-188/LE-01-P16-PD3-2005, ze dne 26. 4. 2017, jímž jí nebyla prodloužena doplňková ochrana podle ustanovení , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

2. Žalobkyně v žalobě namítala, že nebyl zjištěn skutkový stav věci, napadené rozhodnutí postrádá náležité odůvodnění, výroková část není přesná a určitá. Účastník řízení není v rozhodnutí náležitě definován a chybí uvedení právních ustanovení, dle nichž bylo rozhodováno. Odůvodnění se vymyká důvodům, pro něž byla žalobkyni mezinárodní ochrana udělena a prodlužována. Podle žalovaného žalobkyni na jednu stranu nic nebrání v integraci v zemi původu, na druhou stranu by jako osamocená žena bez podpory širší rodiny měla integraci ztíženu. Žalobkyně je mimo vlast již 12 let a vzpomínky na ni jsou traumatizující. Většina důvodů pro udělení doplňkové ochrany stále přetrvává, přes přetrvávání důvodů nelze žalobkyni mezinárodní ochranu neprodloužit. Její matka, s níž žije ve společné domácnosti, má v ČR trvalý pobyt. V Kyrgyzstánu dochází k násilí na ženách a státní orgány zákony nevynucují. Ve vlasti je nestabilní situace ohledně interetnických vztahů, např. mezi Kyrgyzy a Uzbeky. Informace ze zpráv posuzoval žalovaný selektivně.

3. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení.

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovil s žalobou nesouhlas. V Kyrgyzstánu došlo k výrazné změně situace, doplňkové ochrany již není zapotřebí. Žalobkyni ve vlasti nehrozí ani národnostní problémy. Zprávy obsažené ve správním spisu jsou aktuální. Ve vztahu k znásilnění v zemi původu žalobkyně v žádosti o prodloužení doplňkové ochrany nic netvrdila. Žalobkyni musela být již na počátku zřejmá dočasnost institutu doplňkové ochrany, mezinárodní ochrana neslouží primárně k legalizaci pobytu, rodinné vazby nejsou důvodem pro její prodloužení. Další námitky jsou velmi obecné a nepředstavují žalobní body. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout.

5. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

6. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože postupoval dle ustanovení .

7. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 1. 12. 2016 doručila žalobkyně žalovanému žádost o prodloužení doplňkové ochrany v ČR. V žádosti žalobkyně tvrdila, že politické poměry se v Kyrgyzstánu nezměnily, stále se tam nemůže vrátit.

8. Během pohovoru vedeného dne 7. 2. 2017 žalobkyně dále uvedla, že žije v ČR již 12 let a už si tu zvykla, poměry ve vlasti jsou neklidné, život by tam pro ně byl těžký. Společnou domácnost sdílí s matkou. Ve vlasti nemá příbuzné ani známé. Její aktuální zdravotní stav je dobrý, podstupuje jen preventivní prohlídky např. u stomatologa či gynekologa, ale s ničím se neléčí. V ČR nemá kromě matky další příbuzné, je svobodná.

9. Ze správního spisu bylo dále zjištěno, že dne 4. 3. 2005 podala žalobkyně prostřednictvím své matky žádost o udělení mezinárodní ochrany v ČR; rozhodnutím ze dne 16. 9. 2010, č. j.: OAM-188/LE-01-P10-R3-2005, byla žalobkyni udělena na dobu 24 měsíců doplňková ochrana; podle názoru žalovaného byly s ohledem na aktuální vývoj v zemi naplněny důvody dle ustanovení . Rozhodnutími ze dne 6. 12. 2012, č. j.: OAM-188/LE-01-P10-PD1-2005, a ze dne 12. 1. 2015, č. j.: OAM-188/LE-01-P10-PD2-2005, byla žalobkyni doplňková ochrana prodloužena vždy o 24 měsíců s odůvodněním, že důvody, pro něž byla udělena doplňková ochrana, trvají i nadále a zároveň nenastaly okolnosti pro její odnětí.

10. Během seznámení se s podklady rozhodnutí dne 6. 4. 2017 se žalobkyně nechtěla seznámit s podklady, navrhnout jejich doplnění, uvést další skutečnosti či nové údaje ani se vyjádřit ke zdrojům informací a způsobu jejich využití.

11. Dále soud přistoupil k vlastnímu posouzení žalobních námitek.

12. Naposledy byla žalobkyni prodloužena doplňková ochrana rozhodnutím ze dne 12. 1. 2015, jako důvod pro udělení doplňkové ochrany byla konstatována neuspokojivá situace v Kyrgyzstánu s přihlédnutím kumulativně k zdravotnímu stavu, rodinným poměrům, pohlaví, příslušnosti k národnostní menšině a absenci rodinného zázemí žalobkyně. Dle tohoto rozhodnutí trvaly uvedené důvody i nadále.

13. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že žalobkyni již ve vlasti nehrozí vážná újma ve smyslu ustanovení , a to zejm. díky zlepšení poměrů v Kyrgyzstánu.

14. Má-li žalovaný prodloužení doplňkové ochrany odepřít, musí prokázat zásadní změnu okolností v těch aspektech, jež dříve považoval za klíčové. Za stěžejní je přitom nutné považovat změny oproti stavu ke dni 12. 1. 2015, kdy bylo vydáno poslední rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany, v němž žalovaný konstatoval, že důvody pro udělení doplňkové ochrany nadále trvají.

15. Rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany není rozhodnutím „na zelené louce“, kdy se od základu zkoumají důvody pro udělení mezinárodní ochrany, jako je tomu při první žádosti o mezinárodní ochranu. Jádro prodlužovacího řízení podle ustanovení představuje posouzení toho, zda se zásadním způsobem změnily okolnosti, jež vedly k udělení, resp. poslednímu předchozímu prodloužení mezinárodní ochrany. Fakticky se jedná o jakýsi přezkum, který vychází z původního (dřívějšího) rozhodnutí a konfrontuje jej s aktuální situací. Stěžejní důvody, jež dříve vedly k udělení (prodloužení) doplňkové ochrany, nelze v prodlužovacím řízení zpětně měnit nebo dokonce doplňkovou ochranu neprodloužit s odůvodněním, že mezinárodní ochrana neměla být v dřívějším rozhodnutí vůbec udělena, příp. prodloužena.

16. K obdobným závěrům došel i Nejvyšší správní soud; své názory vyjádřil v právní větě k rozsudku ze dne 29. 6. 2011, č. j.: – 57: „Odnětí doplňkové ochrany podle , o azylu, je možné, pouze pokud okolnosti, které vedly k jejímu udělení, zanikly nebo se změnily do té míry, že jí již není zapotřebí. Pro účely rozhodování o odnětí doplňkové ochrany jsou tyto okolnosti fixovány v důvodech rozhodnutí o jejím udělení a následně je nelze beze změny či zrušení tohoto rozhodnutí (např. cestou mimořádných opravných prostředků) měnit. Důvodem odnětí doplňkové ochrany podle citovaného zákona proto nemůže být, dospěje-li správní orgán dodatečně k závěru, že tato ochrana vůbec neměla být rozhodnutím o jejím udělení poskytnuta, a snaží-li se jejím odnětím „revidovat“ původní rozhodnutí.“ Byť se judikát explicitně týká ustanovení (vznik důvodů pro odejmutí doplňkové ochrany), musí se totožný způsob posouzení použít i u druhé kumulativní podmínky (žadateli hrozí i nadále vážná újma ve smyslu ustanovení ).

17. Pokud jde o charakteristiky týkající se žalobkyně, nevyplývá ze správního spisu, že by se na nich cokoliv změnilo. Žalobkyně je stále ženou a příslušnicí národnostní menšiny, je pořád svobodná a žije se svou matkou, ve vlasti však nadále nemá žádné rodinné zázemí. Ohledně žalobkynina zdravotního stavu sice žalovaný odkázal na lékařskou péči v zemi původu, avšak vůbec se nezabýval tím, jak se její zdravotní stav zlepšil od vydání posledního kladného rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany, přitom již rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany ze dne 16.9.2010 označuje žalobkynin zdravotní stav za stabilizovaný.

18. V napadeném rozhodnutí dále žalovaný argumentuje tím, že žalobkyně neopouštěla vlast v době vyhrocených událostí mezi etniky, nebyla osobně vystavena závažnému jednání v tomto směru, neměla potíže s kyrgyzskými veřejnými orgány, je dospělá, svobodná, svéprávná a práceschopná, má dokončené základní vzdělání a ovládá ruský jazyk; rovněž žalobkynina matka je svéprávná a dokáže se o sebe postarat sama, jak žalobkyně, tak její matka na sebe nejsou odkázány ani ze zdravotních důvodů. Všechny tyto skutečnosti však byly objektivně známy již v době vydání předchozího rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany. V těchto aspektech se žalobkynina situace žádným způsobem nezměnila.

19. Co se týká změn stran bezpečnostní a politické situace v zemi původu oproti stavu ke dni 12.1.2015, nemají závěry žalovaného oporu ve správním spisu. Předně, správní spis vůbec neobsahuje zprávy k poměrům existujícím v období kolem ledna 2015. Žalobou napadené rozhodnutí též nehovoří v konkrétní rovině o zlepšení v posledních dvou letech, pouze uvádí argumenty, z nichž vyvozuje podstatné zlepšení vnitropolitických a bezpečnostních poměrů v zemi. Z údaje o povolení návštěv zástupců lidsko-právních organizací nejde seznat, jaké poměry panovaly dříve. Iniciativa komunitní bezpečnosti OBSE byla zřízena již roku 2010, nejedná se tudíž o nic nového. Řada ústavních reforem po roce 2010 měla omezit prezidenta a posílit pravomoci parlamentu a předsedy vlády; opět nejde o aktuální pozitivní změnu vývoje, uvedené události kontinuálně probíhají již od roku 2010; naopak dle Informace Human Rights Watch ze dne 12. 1. 2017 byly přijaty ústavní dodatky posilující exekutivu na úkor parlamentu a soudnictví, což kritizoval mj. jeden z orgánů OBSE. Prezidentské volby roku 2011 opět nepředstavují novou skutečnost a říjnové volby roku 2015 měly dle zpráv probíhat za zhruba stejných standardů; podle Zprávy Ministerstva zahraničních věcí USA ze dne 13. 4. 2016 byl schválen zákon, na základě kterého mohou volit toliko osoby, jež poskytly biometrické údaje a otisky prstů, což kritizovali lidsko-právní aktivisté, soudkyně, jež se proti zákonu ohradila, byla ze své funkce odvolána.

20. Navíc, i kdyby všechny kroky vypsané na s. 4 odst. 2 napadeného rozhodnutí byly nové, nejedná se zdaleka o takové změny, jež by bylo možno považovat za zásadní s ohledem na verdikt o neprodloužení doplňkové ochrany.

21. Přestože bez dostatečných podkladů vztahujících se k situaci, která zde byla v době posledního rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany, nelze vyslovit definitivní závěr, dosavadní podklady o podstatné pozitivní změně poměrů v Kyrgyzstánu nehovoří, ba naopak. Podle Informace Human Rights Watch ze dne 12. 1. 2017 zaznamenala během roku 2016 oblast lidských práv v Kyrgyzstánu jen několik málo smysluplných zlepšení, beztrestnost špatného zacházení a mučení zůstává nadále běžnou věcí, násilí na ženách a jejich diskriminace pokračuje; zpravodaje OSN znepokojil vzrůstající počet verbálních útoků, zastrašování a šikanování skupin občanské společnosti. Dle Zprávy Amnesty International přijaté ústavní dodatky ohrožovaly ochranu lidských práv a oslabovaly nadřazenost mezinárodního práva nad domácím, mučení bylo nadále běžné a beztrestné, v říjnu 2015 byl vysloven osvobozující rozsudek nad čtyřmi policisty, kteří byli podezřelí z účasti na usmrcení zadrženého etnického Uzbeka roku 2011; domácí i jiné násilí vůči ženám zůstávalo velmi rozšířené. Zpráva Ministerstva zahraničních věcí USA ze dne 13. 4. 2016 informovala, že stejně jako v předešlých letech ohlašovali někteří novináři zastrašování v souvislosti s psaním o citlivých tématech, např. o vztazích mezi etniky či vzestupu nacionalismu, stejně jako v dřívějších letech novináři tvrdili, že některé zpravodajské sdělovací prostředky dávaly pokyny svým reportérům, aby nepodávali kritické zprávy o určitých politicích či vládních činitelích; korupce zůstávala zakořeněná na všech úrovních společnosti. Dle Informace Odboru azylové a migrační politiky ze dne 21. 10. 2016 hodnotila organizace Freedom House Kyrgyzstán v oblasti politických práv i občanských svobod stejně jako v předchozích letech. Podstatné zlepšení tak není patrné.

22. Z argumentace v napadeném rozhodnutí vyplývá, že žalovaný hodnotil poměry v Kyrgyzstánu spíše, jako by se jednalo o udělení, nikoliv prodloužení doplňkové ochrany, a nevycházel ze změny oproti dosavadní situaci. Novou situaci opomněl žalovaný porovnat s rokem 2015.

23. Pokud se žalovaný rozhodl žalobkyni nevyhovět na základě dosavadních důvodů, měl si opatřit nějaký podklad, jenž by se výslovně zabýval poměry ujgurské menšiny v Kyrgyzstánu, jelikož žalobkyně v azylovém řízení výrazněji namítala národnostní potíže v zemi původu.

24. Pouhými lakonickými tvrzeními v žalobou napadeném rozhodnutí o přijetí některých opatření, zvláště když mnohdy není zřejmé, zda byla přijata v období posledních dvou let, nelze dostatečně odůvodnit podstatnou změnu kyrgyzských poměrů; nic rovněž neodůvodňuje závěr o podstatných změnách vzhledem k osobní situaci žalobkyně. Tvrzení o zásadním zlepšení poměrů za poslední dva roky nemá oporu ve správním spisu, ba ve spisu obsažené údaje takové závěry zpochybňují. Na druhou stranu ve vztahu k poměrům v době vydání posledního rozhodnutí, jímž byla doplňková ochrana prodloužena, neobsahuje správní spis žádné podklady, takže v tomto ohledu vyžaduje zásadní doplnění.

25. Z žalobou napadeného rozhodnutí ve spojení se správním spisem nevyplývá, že by již žalobkyni ve vlasti nehrozila vážná újma ve smyslu ustanovení .

26. Co se týká výrokové části napadeného rozhodnutí, považuje ji soud z formálního hlediska za souladnou se zákonem. Žalobkyně je v rozhodnutí náležitě identifikována mj. i svým cizineckým evidenčním číslem. Výrok nepostrádá ani uvedení ustanovení , dle kterého žalovaný rozhodoval. Soud považuje výrokovou část rozhodnutí za přesnou a určitou.

27. Ze všech výše uvedených důvodů soud na základě ustanovení žalobou napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.

28. V novém řízení si žalovaný obstará dostatečné, relevantní a objektivní informace z obecně uznávaných zdrojů, které se budou vztahovat k politické a bezpečnostní situaci v Kyrgyzstánu v době vydání posledního rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany ze dne 12. 1. 2015. Tyto údaje porovná s údaji aktuálními a pečlivě posoudí, zda ode dne 12. 1. 2015 došlo v Kyrgyzstánu k podstatné změně situace. Na základě porovnání údajů žalovaný rozhodne, zda žalobkyni doplňkovou ochranu prodlouží. Dojde-li žalovaný k závěru, že dosavadní důvody pro prodloužení doplňkové ochrany neobstojí, zahrne do svých podkladů i aktuální a objektivní informace týkající se výslovně poměrů ujgurské menšiny v Kyrgyzstánu a na jejich základě posoudí, zda žalobkyni ve vlasti hrozí pronásledování či skutečné nebezpečí vážné újmy. Podle ustanovení je žalovaný tímto právním názorem Městského soudu v Praze vázán.

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Náklady vynaložené žalobkyní na dané řízení představují náklady právního zastoupení spočívající v odměně za dva úkony právní služby podle ustanovení , a d) a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) po 3 100 Kč, tedy celkem 6 200 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby podle ustanovení advokátního tarifu po 300 Kč; paušální náhrada tedy činí 600 Kč. Protože právní zástupce neprokázal, že je plátcem DPH, činí náklady právního zastoupení 6 800 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů ode dne jeho doručení při splnění podmínek kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu v Brně.

Stěžovatel v řízení o kasační stížnosti, pokud nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem podle .

Kasační stížnost směřující jen proti výrokům o nákladech řízení je nepřípustná.

Praha 18. července 2018

Mgr. Dana Černovská v.r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje H. B.