Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 244/2018 - 20

- 21

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobkyně: BMC Brno, s.r.o., se sídlem Holzova 1828/39, Brno, zast. Ing. Mgr. Romanem Chyťou, advokátem se sídlem Přívrat 1454/12, Brno, proti žalovanému: Ústřední inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce, se sídlem Květná 504/15, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2018, č. j. SZPI/AI728-97/2016, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2018, č. j. - 59,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1] V záhlaví uvedeném rozhodnutí žalovaný změnil rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Brně, ze dne 2. 5. 2017, č. j. SZPI/AI728-82/2016, tak, že byla žalobkyni (dále jen „stěžovatelce“) uložena pokuta ve výši 500 000 Kč za porušení povinnosti stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, kterého se měla dopustit tím, že uváděla na trh ve formě prodeje potravinu se zavádějícími informacemi o složení: bonjour JAHODA, ovocná pomazánka.

[2] Stěžovatelka napadla rozhodnutí žalovaného u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“). Současně požádala, aby byl žalobě přiznán odkladný účinek.

[3] Krajský soud shora specifikovaným usnesením žalobě odkladný účinek nepřiznal. V odůvodnění uvedl, že stěžovatelka nedoložila aktuální stav svého hospodaření a majetku přesto, že k tomu byla soudem vyzvána. Tvrzenou újmu nemůže nijak doložit torzo výpisu z jednoho bankovního účtu, na němž je záporný zůstatek cca 14 milionů Kč. Z toho toliko vyplývá aktuální stav na jejím účtu. Není však zřejmé, zda se jedná o jediný její účet, jaký majetek dále vlastní, jaké má pohledávky, dluhy či náklady. Nelze rovněž přehlédnout, že s aktuálním záporným zůstatkem na účtu stále podniká a soudu není zřejmé, proč by nemohla podnikat, kdyby byl záporný zůstatek o 0,5 milionu Kč vyšší. Stěžovatelka nerozkryla a nedoložila svůj aktuální majetek a závazky, ač ji tížilo důkazní břemeno a byla povinna transparentně soudu osvědčit tvrzení o dopadu zaplacení stanovené částky na svou podnikatelskou činnost.

[4] Stěžovatelka brojí proti unesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku žalobě kasační stížností. Namítá, že nepřiznáním odkladného účinku by na její straně došlo k nepoměrně větší újmě, než jaká přiznáním může vzniknout jiným osobám. Řízení zasahuje do sféry dvou subjektů – stěžovatelky a žalovaného, tedy de facto České republiky, která bude i příjemcem uložené pokuty, která disponuje značným objemem finančních prostředků a částka 500 000 Kč je pro ni bagatelní, zatímco pro stěžovatelku se jedná o značnou částku a má možnost ohrozit její ekonomickou stabilitu. Poukazuje na rozhodnutí Krajského soudu ze dne 10. 8. 2017, č. j. - 37 a nutnost jednotnosti rozhodovací činnosti soudů.

[5] Je pravda, že doložila výpis z účtu se záporným zůstatkem. Nesporné ovšem je, že jej musela uhradit a bylo by zcela neúčelné tuto ztrátu prohlubovat. Krajský soud poukazuje na navýšení záporného zůstatku o 0,5 milionu Kč, ale v daném případě se nejedná pouze o čísla, nýbrž o reálné peněžní prostředky, které bude muset uhradit. Žádá o přiznání odkladného účinku a zrušení usnesení krajského soudu.

[6] Žalovaný ve vyjádření upozorňuje na mimořádný charakter odkladného účinku a odkazuje na usnesení NSS ze dne 27. 10. 2011, č. j. -114. Má za to, že stěžovatelka neunesla břemeno důkazní. Odkazuje na své rozhodnutí, ve kterém se zabýval, zda je pokuta likvidační. Navrhuje kasační stížnost zamítnout.

[7] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost a dospěl k závěru, že je nepřípustná.

[8] Důvody nepřípustnosti kasační stížnosti jsou upraveny v , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Dle odst. 3 písm. c) je nepřípustná kasační stížnost proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné.

[9] Citované ustanovení zákona nepřipouští podat kasační stížnost proti usnesení o nepřiznání odkladného účinku žalobě; ke stejnému výkladu dospěla i ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu. K procesně obdobné situaci se NSS vyjádřil v usnesení ze dne 17. 3. 2005, č. j. - 46, v němž uvedl, že „[r]ozhodnutí o odkladném účinku žaloby jako procesní institut je zcela nepochybně svou povahou rozhodnutím dočasným, neboť má pouze omezené trvání; není-li zrušeno soudem, zaniká z moci zákona. Dočasnou povahu má proto i rozhodnutí, jímž byl - jako v případě stěžovatele - návrh na přiznání odkladného účinku žaloby zamítnut. Zamítavé rozhodnutí totiž nijak nepředjímá postup soudu při rozhodování o věci samé.“ V usnesení ze dne 17. 5. 2012, č. j. - 37, NSS konstatoval, že „[p]rávě ze skutečnosti, že účinek rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, ať již pozitivní anebo negativní, je časově omezen právě jen dobou trvání řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, lze dovozovat, že se jedná o rozhodnutí, která jsou podle své povahy dočasná. Na uvedeném závěru nic nemění ani to, že mohou mít i trvalé následky.“

[10] Ke shodnému závěru dospěl i Ústavní soud, a to např. v usnesení ze dne 9. 6. 2005, sp. zn. , kde shledal, že „[r]ozhodnutím dočasným je nepochybně i rozhodnutí, kterým soud rozhoduje o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, a to bez ohledu na to, zda soud podanému návrhu vyhoví či nikoli. Rozhodnutí krajského soudu, kterým byl zamítnut návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, nijak neovlivňuje průběh samotného řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu.“

[11] Uvedená judikatura je aplikovatelná i na posuzovaný případ. Kasační stížnost stěžovatelky směřuje proti usnesení krajského soudu, jímž byla zamítnuta žádost o přiznání odkladného účinku žalobě. V souladu s je nepřípustná kasační stížnost směřující proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné, jímž je i rozhodnutí o nepřiznání odkladného účinku žalobě.

[12] Pro úplnost soud poznamenává, že nepřehlédl, že krajský soud stěžovatelku nesprávně poučil o možnosti podat proti napadenému usnesení kasační stížnost. Nesprávné poučení krajského soudu o tom, že proti jeho rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, však nemůže její přípustnost založit (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2004, č. j. - 36).

[13] Kasační stížnost stěžovatelky směřovala proti usnesení, které je podle své povahy dočasné, a proto ji soud podle ve spojení s odmítl.

[14] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s za použití , podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. července 2018

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu