Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 124/2018 - 109

- 110

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: T. S., proti žalovaným: 1) Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 3675/4, Praha – Nové Město, 2) Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, ve věci žaloby na ochranu proti nečinnosti žalovaného 1) a žalovaného 2), o návrhu Městského soudu v Praze na postup podle , věty druhé, , , ve znění pozdějších předpisů,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci j e místně p ř í s l u š n ý Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích.

Odůvodnění:

[1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného 1) ve věci žádosti o informace ze dne 15. 12. 2015 a nečinnosti žalovaného 2) ve věci posouzení jeho odvolání proti rozhodnutí Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 3. 12. 2015, kterým byla odmítnuta jeho žádost o informace podle , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Krajský soud rozhodl usnesením ze dne 28. 2. 2018, č. j. - 98, o postoupení věci Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“), což odůvodnil odkazem na , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Jelikož je sídlo žalovaného 1) i žalovaného 2) v obvodu městského soudu, krajský soud postoupil věc podle (správně podle - pozn. Nejvyššího správního soudu) k vyřízení městskému soudu jako soudu „věcně a místně příslušnému“.

[3] Městský soud vyjádřil nesouhlas s postoupením věci, a proto předložil spis k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Připomněl, že pro zkoumání a posuzování místní příslušnosti platí zásada perpetuatio fori, podle níž je třeba místní příslušnost zkoumat na počátku soudního řízení. Pokud její nedostatek není zjištěn právě na počátku řízení, dojde k jeho zhojení. Krajský soud však poté, co mu byla dne 20. 4. 2016 doručena žaloba, provedl veškeré úkony nezbytné k rozhodnutí ve věci samé (vydal také rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, které Nejvyšší správní soud zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení). O postoupení věci městskému soudu rozhodl teprve v závěru nařízeného jednání (ve skutečnosti usnesení o postoupení věci městskému soudu vydal ještě před zahájením jednání ve věci samé – pozn. Nejvyššího správního soudu). Tímto postupem omezil městskému soudu možnost činit vlastní procesní kroky a korigovat případná pochybení krajského soudu.

[4] Z , , ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s a , vyplývá, že řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

[5] Podle nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud. Místní příslušnost krajských soudů ve správním soudnictví je upravena v Podle tohoto ustanovení nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

[6] K okamžiku podání žaloby byla dána místní příslušnost městského soudu, jelikož sídla obou prvostupňových orgánů, tedy žalovaného 1) a žalovaného 2), jsou v obvodu jeho působnosti. Předmětem sporu je však otázka, zda postupem krajského soudu v řízení o správní žalobě došlo ke zhojení nedostatku místní příslušnosti či nikoli.

[7] V rozsudku ze dne 22. 3. 2007, č. j. - 81, Nejvyšší správní soud ke zkoumání místní příslušnosti uvedl, že „[s]oud je oprávněn zkoumat nedostatek místní příslušnosti jen do doby, než začne jednat ve věci samé, tj. do doby, než při ústním jednání vyzve účastníky k přednesům ve věci, nebo než vydá rozhodnutí, rozhoduje-li bez jednání; poté již může místní příslušnost zkoumat jen k námitce účastníka řízení, která však musí být uplatněna při jeho prvním úkonu vůči soudu.“

[8] Jak je uvedeno v odstavci [3] shora, krajský soud ve věci rozhodl tak, že dne 9. 1. 2017 vydal usnesení č. j. - 28 o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Toto usnesení Nejvyšší správní soud zrušil rozsudkem ze dne 17. 3. 2017, č. j. - 24, a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Krajský soud rozhodl o postoupení věci městskému soudu až v pokračujícím řízení dne 28. 2. 2018 v důsledku námitky nedostatku místní příslušnosti, kterou však pověření zaměstnanci žalovaného 1) a žalovaného 2) uplatnili teprve v den nařízeného jednání ve věci. Uplatnili ji tedy až po okamžiku, kdy bylo Nejvyšším správním soudem rozhodnutí o zastavení řízení zrušeno a věc byla vrácena krajskému soud k dalšímu řízení. Námitka nedostatku místní příslušnosti tak nebyla uplatněna při prvním úkonu žalovaných vůči soudu, jelikož žalovaný 1) i žalovaný 2) již dříve učinili vyjádření k žalobě (viz č. l. 65 - 68 soudního spisu), v jehož rámci tuto námitku nevznesli.

[9] Z výše uvedeného je patrné, že ke zhojení nedostatku místní příslušnosti došlo, protože ve věci již krajský soud vydal rozhodnutí, jímž se končí řízení, a to bez ohledu na to, že bylo pozdějším rozhodnutím Nejvyššího správního soudu zrušeno. Nelze nyní na věc nahlížet, jakoby ve věci nikdy nebylo rozhodnuto. Nejvyšší správní soud tedy přisvědčuje městskému soudu; na projednávanou otázku je třeba aplikovat zásadu perpetuatio fori. Krajský soud již ve věci provedl celou řadu úkonů a již i vydal rozhodnutí, jímž bylo řízení skončeno (tj. usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku). Tím byl nedostatek místní příslušnosti zhojen a nadále místně příslušný je v této věci krajský soud.

[10] Pro úplnost soud dodává, že si je vědom toho, že sedmý senát postoupil rozšířenému senátu věc vedenou pod sp. zn. , protože se domnívá, že v judikatuře existují rozdílné přístupy k tomu, do kterého okamžiku může správní soud zkoumat místní příslušnost z vlastní iniciativy, respektive ke kterému dochází ke zhojení případného nedostatku místní příslušnosti. Tato otázka však není pro nyní posuzovaný případ podstatná. Krajský soud totiž rozhodl o postoupení věci městskému soudu k opožděné námitce účastníka a navíc k tomu došlo teprve poté, kdy již rozhodl o zastavení řízení.

[11] Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích Tímto rozhodnutím jsou oba soudy vázány (, věta třetí, ).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. července 2018

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu